lk_944.02
lk_944.02
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Co
nám
řeknete
o
manželovi
,
kdo
to
byl
?
Můj
muž
byl
báňský
inženýr
,
ale
pracoval
na
ministerstvu
paliv
a
energetiky
.
Byl
občas
i
na
šachtě
,
ale
vždycky
jenom
proto
,
že
nechtěl
do
toho
prostředí
vést
rodinu
.
Někdy
byl
v
Mostě
,
ale
více
méně
bydlel
tady
s
námi
.
Pracoval
na
ministerstvu
a
pak
pracoval
ve
výzkumném
ústavu
.
V
roce
1949
se
nám
narodila
první
dcera
,
v
roce
1950
se
nám
narodila
druhá
dcera
.
Oba
jsme
byli
ze
třech
dětí
.
Když
jsme
se
brali
,
říkali
jsme
,
že
chceme
aspoň
tři
děti
.
Můj
muž
ale
ztratil
odvahu
a
říkal
,
že
tři
holky
by
bylo
příliš
.
Jak
je
vidět
,
nemáme
prý
naději
,
abychom
měli
syna
,
tak
jsme
na
těch
dvou
holkách
skončili
.
Mezitím
,
dokud
byly
děti
malé
,
jsem
byla
doma
.
Když
jsem
se
vdala
,
zůstala
jsem
doma
v
Klánovicích
.
Manžel
nechtěl
,
abych
dojížděla
do
Prahy
a
taky
to
při
malých
dětech
nešlo
.
Máma
má
děti
vychovávat
.
Když
trochu
odrostly
,
nastoupila
jsem
v
roce
1955
do
výzkumného
a
šlechtitelského
ústavu
zemědělského
v
Klánovicích
.
K
zemědělství
jsem
pořád
inklinovala
a
chtěla
to
dělat
.
Dělala
jsem
tam
trochu
přes
půl
roku
a
mezitím
se
uvolnilo
místo
asistentky
přímo
na
šlechtitelské
stanici
ve
Stupici
.
Říkala
jsem
:
"
Radši
bych
ale
šla
do
provozu
,
protože
mě
administrativa
nebaví
.
"
Přešla
jsem
do
provozu
a
kromě
toho
jsem
šla
dálkově
studovat
zemědělskou
školu
.
Udělala
jsem
si
maturitu
na
zemědělské
škole
a
zůstala
jsem
pracovat
v
šlechtitelské
stanici
prakticky
až
do
důchodu
.
Co
vaše
děti
,
dcery
?
Normálně
vyrůstaly
spokojeně
v
Klánovicích
.
Starší
dcera
má
fakultu
tělesné
výchovy
a
sportu
,
odmalička
inklinovala
ke
sportu
.
Můj
muž
byl
taky
velký
sportovec
,
hrál
ještě
za
studií
závodně
hokej
a
fotbal
za
reálku
Tábor
.
Podporoval
ji
v
tom
a
měla
to
jako
svoje
veliké
hoby
.
Od
školních
let
jsme
s
ní
neměli
potíže
,
dělala
lyžování
,
atletiku
a
všechen
volný
čas
trávila
sportem
.
Nakonec
šla
studovat
tu
fakultu
.
U
mladší
po
vyjítí
základní
školy
nastal
problém
,
co
dál
.
Neměla
takovou
ctižádost
jako
ta
starší
,
ale
přece
jenom
jsme
chtěli
,
aby
nějakou
školu
vystudovala
.
Říkala
:
"
Mám
ráda
malé
děti
,
chci
dělat
dětskou
zdravotní
sestru
.
"
Protože
můj
švagr
byl
lékař
a
moje
sestra
byla
zdravotní
sestra
,
tak
jsme
říkali
:
"
Dobře
,
vystuduj
si
to
.
"
Byli
bychom
bývali
radši
,
kdyby
dělala
gymnázium
a
medicínu
,
ale
říkala
:
"
Ne
,
to
nechci
.
"
Byla
parádnice
,
víc
ji
bavilo
bavit
se
s
klukama
nežli
studovat
.
Ta
starší
byla
cílevědomá
a
měla
velikou
ctižádost
,
chtěla
být
vždycky
první
,
kdežto
tahle
malá
ne
Udělala
si
zdravotní
školu
a
dělala
zdravotní
sestru
.
Vdala
se
jako
první
,
vzala
si
Josefa
Salače
,
byl
to
strojní
inženýr
.
Jeho
otec
byl
řezník
v
Kostelci
nad
Labem
,
postavili
si
.
.
.
Ještě
chci
říct
,
že
když
moje
maminka
prodala
domek
na
Nové
Sibřině
v
Újezdě
,
zůstala
jí
ještě
zahrada
.
Ještě
jsme
měli
tedy
jednu
ovocnou
zahradu
,
která
nám
zůstala
a
kterou
dala
babička
Evě
,
mojí
dceři
,
když
se
vdala
.
Za
pomoci
kosteleckého
dědečka
,
který
byl
strašně
energický
pán
a
všechno
pořád
organizoval
,
si
na
té
parcele
postavili
dům
.
Byl
pro
to
,
aby
měli
vlastní
.
Takže
bydlí
v
Újezdě
nad
Lesy
,
asi
deset
minut
ode
mě
.
Na
té
zahradě
si
postavili
dům
.
Má
dva
syny
,
Dalibora
a
Josefa
.
Dalibor
šel
na
dráhu
dědečka
řezníka
,
vystudoval
průmyslovou
školu
technologie
masa
.
Po
roce
1989
dostali
v
restituci
zpátky
řeznictví
,
které
dědečkovi
Salačovi
v
roce
1948
po
válce
sebrali
.
Jeho
otec
mu
ho
pomohl
zrestaurovat
a
dělá
řezníka
v
Kostelci
nad
Labem
.
Mladší
syn
Josef
studuje
ekonomiku
.
Ještě
je
svobodný
?
Ještě
je
svobodný
,
ale
Dalibor
je
taky
svobodný
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View