lk_137.01

lk_137.01

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Narodilo se jim první dítě a právě proto se museli brát . Byl to můj bratr . Narodila jsem se až deset let po bráchovi . Tenkrát nebyla žádná antikoncepce . Potraty se dělaly , ale pokoutně . Byla bych kolikáté dítě , ale byla jsem pouze druhé po deseti letech manželství . Mě si nechali a díky tomu tady můžu s vámi mluvit . Byli na vás rodiče přísní ? Ne , byli na mě velmi hodní . Nezažila jsem , že by mě otec bil . Nějakou jsem spíš sem tam chytla od maminky , která byla v domácnosti . Nechodila do zaměstnání . Otec chodil do zaměstnání , ale o domácnost nikdy nepečoval . Domácnost byla v plné míře nechaná jenom mojí mamince . Otec , když přišel udřený z práce , si mohl lehnout , sednout , vzít si noviny nebo jít na zahrádku . Když se vzali , tak si koupili parcelu a postavili domek . Byl takový sedlák . Pracoval venku okolo baráku a na zahradě a moje maminka v domácnosti . Od mého tatínka jsem byla bita třikrát v životě , ale zato pořádně . Když už bil , tak bil pořádně . Potom si to člověk pamatoval už snad celý život . Maminku jsem měla taky ráda , protože se mnou ale byla pořád , tak mi sem tam nějakou šoupla . Nebyla jsem mírné dítě , ale byla jsem docela živé dítě , takže jsem občas nějakou od maminky dostala . Když tatínek přišel z práce , houpal mě na kolenou , nosil mě na zádech a hrál si se mnou . Bylo to něco jiného než maminka , která pořád něco chtěla nebo musela vařit a neměla na mě čas . Děkuji . Prohlédneme si další fotku . Ano . Co je na této fotce ? Na této fotce jsem já , coby dvouletá holčička , a můj brácha , který byl o deset let starší . Je tam napsané " tatínkovi " . Maminka to nechala tatínkovi udělat , když měl svátek . Byl Karel , tak ke Karlovi mu dala tuhle fotku . Brácha byl o deset let starší , takže jsem si s ním užila . Ne ale tolik , jak bych potřebovala , protože věkový rozdíl byl poměrně velký . Bratr na mě nebyl zlý . Když už mně bylo devět nebo deset , tak jsem ráda hrála hry . Maminka ale neměla čas a tatínek byl v práci . Nutila jsem bratra , aby se mnou hrál Člověče , nezlob se , Dámu , hru , která se teď jmenuje Honba za štěstím . V té době jsem už měla tu podnikatelskou hru . Kamarádi mého bratra přišli k nám a já je všechny nutila . Byli docela ochotní , i když jsem byla holka . Byli to kluci , ale já jsem byla holčička , celkem ale vnímavá . Hráli se mnou různé hry . Když bylo potom bráchovi osmnáct nebo devatenáct , tak mu rodiče dovolili si koupit motorku . Jezdil tedy na motorce . Byla jsem šťastná , když mě občas svezl . Čím jste jako malá chtěla být ? Vzpomínám si , že jako malá jsem zásadně chtěla být učitelkou . Bylo to povolání , které se mi strašně líbilo .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View