jg_913.00

jg_913.00

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Kdy jste opustil Československo ? Z Prahy jsme odjížděli druhého září ve večerních hodinách . Jak jsem již předtím řekl , měl jsem schůzku v sedm hodin v čekárně , kde mi byl předán pas . Pak jsem nastoupil do vlaku . K vaší otázce , jestli jsme byli hlídáni , nebo ne : jenom na tom nádraží jsme byli hlídáni , abychom vlak , pokud jsme do něj nastoupili , již neopustili . Pak jsme jeli přes Brno do do Vídně , kam jsme dorazili na Donauufer někdy v ranních hodinách . Tam byla celní prohlídka . Byl to rok 1940 ? Ano , rok 1940 . Ve Vídni jsme byli z vlaku přesunuti na paroplavební loď s názvem Melk , to je shodou okolností klášter na Dunaji . S touto lodí jsme poklidně , skutečně poklidně , pluli . Nastalo období , kdy jsme se sice blížili Slovensku , ale všichni měli pocit , že jsou za nějakým předělem a že jsou ze spár nacismu venku . Promiňte ten nabubřelý výraz . Později se ukázalo , že to ještě zdaleka není konec všech starostí . Průjezd Bratislavou s nástupem několika lidí z Bratislavy byl jakýmsi konečným rozloučením s Československem . Po Dunaji jsme pluli asi čtyři nebo pět dní do Tulcei v Rumunsku . Jak probíhala cesta , jaké tam byly podmínky ? Na podmínky si nelze stěžovat . Spal jsem na palubě , protože v prostoru v podpalubí bylo dost obtížně dýchatelno , bylo tam příliš mnoho lidí . Na obvyklou otázku , jaká byla strava , odpovědět nemůžu , ale jako mladému člověku mi tento problém netanul na mysli s takovou důležitostí . Lidé se seznamovali , pohyb na lodi byl poměrně malý . Celá snaha komunikovat se světem spočívala v tom . . . V době existoval pojem , který dnes neexistuje , byly to poukázky na známky které země , ve které se momentálně nacházíte . Poukázky se kupovaly dejme tomu v korunách a mohly se potom v lei nebo v leva za koupit známky . Všichni na lodi jsme psali svým příbuzným zpátky do Prahy obvyklé dopisy , že se máme dobře , že jedeme krásně , je dobré počasí , jíme . Způsob , jak je dostat na pobřeží nebo někam do poštovní schránky , spočíval v tom , že jsme je předali lodivodům a personálu , kteří doprovázeli loď po úseku dané země . Mám takový dojem , že tito lidé na těchto lodích zbohatli . Všichni převzali poukázky , ale ani jeden dopis nedošel . Za poukázky jste mohl dostat zrovna tak peníze , dejme tomu 3,50 a 100 x 3,50 je 350 , což byl v době dost značný obnos . Chci tím jenom říct , že všechny dopisy , které jsem napsal na Melku , nedošly . Předávali jste to na území Rakouska , Maďarska . . . . . . Maďarska , Rumunska a Bulharska . Vždycky tam byl někdo , kdo v dané stanici zase vystoupil , opustil loď . Přišla posádka , nebo chcete - li doprovod , příští země , po Maďarech to byli Bulhaři a po Bulharech potom Rumuni . Na lodi jste byli jenom Židé nebo i Nežidé ? Ano , jenom Židé , ze čtyř stanic , dalo by se říct . Byla tam Praha , Brno , kousek Vídně a kousek Bratislavy . Odjeli jsme 3 . a 11 . září 1940 jsme byli v Tulcei . Tulcea byla tehdy jedna veliká louka , nebyl to žádný mimořádný přístav . Na konci toho přístavu na Dunaji kotvily lodě a na tyto lodě jsme měli nastoupit . Když jsme nastoupili na tu svoji , nějakým způsobem jsme se tam ubytovali . Loď se jmenovala Canberra , později byla přejmenovaná na Mílos . I tam jsem spal na palubě , nešel jsem dolů do těch prostorů . V noci jsem se probudil tím , že mně něco ťukalo do hlavy . Víte , jak je loď připevněná u mola ? Je to jednak lany , aby neuplavala , a jednak trámy , silnými kmeny , aby se zas moc nepřiblížila . Je fixovaná . Došlo k tomu , že se loď tím , že na ni nastoupilo tolik lidí , dostala svým ponorem hlouběji , než byla zvyklá . Ponor byl v těchto partiích poškozený , tím loď nabírala vodu a klesala v Dunaji . Trám , který byl kolmo , se neustále snižoval a snižoval , v jednom okamžiku začal ťukat do hlavy . Tím jsem se probudil a probudil jsem celou loď .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View