hs_104.05
hs_104.05
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
On
jel
z
Cukráku
honem
domů
,
tam
vzal
autíčko
.
Měl
ho
na
příděl
,
přidělené
.
Tenkrát
se
dávaly
Oktávie
.
Byla
tady
nějaká
dodávka
anglického
Hillmanu
,
to
on
si
vybral
.
Naložil
věci
do
auta
.
Věděl
,
jak
by
to
se
ženou
dopadlo
,
že
by
mě
rodiče
nechtěli
pustit
a
bylo
by
to
zdržování
.
Musel
jednat
rychle
,
aby
předejel
vstup
ruských
vojsk
,
aby
se
dostal
za
západní
hranice
.
Dokonce
na
čas
zůstal
v
Německu
,
našel
si
tam
práci
u
Rohde
Schwarz
.
To
byla
firma
.
Byl
tam
taky
ve
výzkumu
,
pracoval
tam
.
Svezla
jsem
tam
i
jeho
maminku
,
byly
jsme
se
tam
podívat
.
Ještě
jsem
tam
asi
dvakrát
byla
,
jenže
jsem
pak
zjistila
,
že
tam
má
taky
nějakou
přítelkyni
.
Tak
nějak
to
pomalu
po
sedmnácti
letech
odeznívalo
,
už
to
nebylo
to
,
co
dřív
.
Ještě
jsem
mu
na
ministerstvu
zahraničí
vyběhala
,
aby
to
měl
povolené
jako
jednoroční
stáž
.
Jelikož
to
od
srpna
do
roka
nezvládl
,
ještě
jsem
vyběhala
,
aby
to
bylo
prodloužené
do
konce
roku
1969
,
aby
tam
byl
jako
oficiálně
a
nebyl
nijak
postižený
,
až
se
vrátí
.
Pak
pokračoval
v
Tesle
.
Myslím
,
že
to
byl
pro
podnik
i
přínos
,
když
se
vrátil
ze
západu
.
Nevím
,
jestli
vůbec
žije
.
Maminka
mu
zemřela
.
Bydlel
na
Spořilově
.
Měli
taky
rodinný
domek
.
Tatínek
mu
zemřel
už
v
roce
1945
.
Maminka
ho
taky
sama
dala
na
vysokou
školu
,
tu
elektrotechnickou
.
Domek
pak
byl
prázdný
.
Teďka
nedávno
jsme
se
s
Angličany
,
když
po
letech
přijeli
,
sešli
.
On
měl
bohužel
dvakrát
boreliózu
,
takže
skončil
o
berlích
.
Ale
přesto
ušel
přes
Prahu
moc
a
moc
kilometrů
.
Potom
vždycky
chodili
ke
mně
posedět
.
Uvařila
jsem
a
všechny
je
pohostila
.
Ti
Angličani
byli
šetrní
,
takže
vždycky
bydleli
v
nějakém
kempu
.
Většinou
bydleli
v
počernickém
autokempu
.
Když
tu
byli
naposled
,
velmi
jsem
stonala
,
nezvládala
jsem
je
hostit
.
Měl
je
poblíž
-
na
Praze
4
u
Šeberáku
.
Tam
byli
.
Nevím
,
co
se
stalo
.
Od
té
doby
to
umlklo
,
už
se
nestýkáme
.
Ale
mám
památky
a
moře
vzpomínek
.
Dneska
už
jsem
v
takových
letech
,
že
už
o
návštěvy
nějak
ani
nestojím
.
Už
bych
to
,
co
jsem
pro
ně
tenkrát
všechno
dělala
,
nezvládla
.
Podíváme
se
na
další
fotku
.
Ano
.
Kdo
je
na
té
fotce
?
To
je
ten
kolega
,
s
kterým
jsme
,
jak
říkám
,
jezdili
hlavně
hodně
na
vodu
.
Sjížděli
jsme
různé
řeky
.
Na
jaře
při
velké
vodě
jsme
sjížděli
Sázavu
.
Nechtěla
jsem
sjet
splav
,
tak
jsem
vysedla
nad
ním
.
On
to
teda
sjel
,
počkal
na
mě
dole
.
Nasedla
jsem
.
Vzal
to
nejdřív
vodorovně
,
pak
teprv
zahnul
po
proudu
dolů
a
dostal
se
blízko
padající
vody
.
Byli
jsme
myslím
pouze
na
nafukovacím
kajaku
,
který
byl
vratký
,
lehký
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View