hs_002.06
hs_002.06
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ti
,
co
tam
sedí
...
Ale
kde
?
Je
to
v
Plzni
,
v
Pekle
.
Zpívali
jsme
spousty
koncertů
a
zvali
jsme
na
to
významné
pěvce
.
Tady
sedí
Zdeněk
Jankovský
,
který
byl
tehdy
v
Plzni
velice
známý
.
Vedle
je
tuším
paní
Márová
,
která
je
nyní
členkou
opery
Národního
divadla
.
A
přijížděli
sem
často
také
ještě
jiní
sólisté
,
vzpomínám
třeba
na
Ivo
Žídka
,
Eduarda
Hakena
,
kteří
s
námi
tehdy
zpívali
Verdiho
Requiem
.
Ti
jsou
opravdu
velmi
známí
.
Také
jsme
měli
,
to
musím
ještě
říct
,
abonentní
konzerty
,
kdy
jsme
měli
celkem
asi
šest
set
abonentů
,
což
bylo
poměrně
dost
.
Takže
koncert
byl
vždycky
plný
a
někdy
jsme
pro
velký
úspěch
museli
dokonce
i
znovu
opakovat
další
den
.
Zvlášť
,
když
jsme
tenkrát
koncertně
prováděli
Verdiho
operu
Nabucco
.
Ta
se
tenkrát
hrála
celkem
třikrát
a
vždycky
při
vyprodaném
sálu
.
Shodou
okolností
jsem
právě
minulý
týden
byl
na
Nabuccu
v
Divadle
Josefa
Kajetána
Tyla
,
kde
představení
samozřejmě
hrajou
jako
operu
.
My
ne
,
my
jsme
jí
dělali
v
koncertním
provedení
.
Takže
na
to
mám
moc
hezké
vzpomínky
.
Jste
na
té
fotce
?
Ano
,
jsem
tam
také
,
také
bych
se
tam
našel
.
Ukazovat
na
ni
asi
nebudu
,
jsem
tam
až
vzadu
,
v
předposlední
řadě
,
pátý
zprava
.
Takže
tam
jsem
vyfocen
.
Můžete
klidně
ukázat
.
Takže
ukážu
.
Tady
jsem
.
Ten
pán
,
co
měl
ještě
tenkrát
víc
vlasů
,
to
jsem
já
.
Jaký
má
pro
vás
tahle
fotka
význam
?
Má
velký
význam
,
protože
mi
připomíná
krásnou
dobu
pěveckého
sdružení
západočeských
učitelů
,
protože
to
byla
ojedinělá
věc
,
která
doposud
v
Plzni
nebyla
a
už
také
bohužel
asi
nikdy
nebude
.
A
potom
především
také
v
tom
,
že
jsem
tam
měl
spousty
výborných
kamarádů
,
přátel
.
Potom
totiž
,
když
už
pěvecký
soubor
zanikl
,
to
bylo
po
roce
1968
,
kdy
už
začali
jiné
politické
tlaky
a
tak
dále
,
se
k
tomu
už
nedostalo
.
Už
jsme
nezpívali
,
ale
dál
jsme
se
scházeli
.
Bylo
nás
tenkrát
asi
deset
,
kteří
jsme
se
neustále
scházeli
,
a
byl
mezi
nimi
i
pan
profesor
Liška
.
Scházeli
jsme
se
každý
měsíc
,
profesor
Liška
kvůli
tomu
přijížděl
i
do
Plzně
,
aby
mohl
být
přítomen
.
Vytvořily
se
tam
mezi
námi
takové
krásné
vztahy
,
na
které
moc
rád
vzpomínám
.
Ti
lidé
byli
vynikající
,
člověk
tam
poznal
opravdu
lidské
charaktery
.
Dělal
jsem
tomu
,
té
naší
skupině
,
takového
předsedu
.
Organizoval
jsem
to
spolu
s
kolegou
Exnerem
,
na
toho
bych
chtěl
ukázat
,
to
byl
můj
velký
kamarád
.
Všechno
to
vlastně
řídil
,
všechno
to
dělal
zadarmo
,
dal
do
toho
i
spousty
svých
peněz
,
které
se
mu
samozřejmě
nikdy
nevrátily
.
To
všechno
dělal
jenom
z
lásky
k
hudbě
,
čili
takové
to
sokolské
heslo
"
ni
zisk
,
ni
slávu
"
.
To
pro
něj
opravdu
platilo
.
Na
toho
tedy
obzvlášť
vzpomínám
s
velkou
úctou
.
Takže
ta
fotografie
je
pro
mě
velice
cenná
.
Podíváme
se
na
další
fotku
?
Můžeme
.
Co
můžeme
vidět
tady
?
Tohle
je
zas
trošku
jiné
.
Vidíme
,
že
to
už
není
prostředí
v
Pekle
,
ale
prostředí
trošku
někde
jinde
,
a
to
dokonce
mimo
naší
republiku
.
Když
jsem
učil
na
Benešově
škole
(
tehdy
se
jmenovala
Dukelská
)
,
jezdili
jsme
do
Moskvy
,
kde
naši
kluci
hráli
hokej
.
Měli
tenkrát
přátelské
vztahy
s
kluky
z
CSKA
Moskva
.
Byly
to
takové
nepolitické
vztahy
.
My
jsme
tam
jezdili
,
že
s
nimi
kluci
opravdu
ten
hokej
hráli
.
Podobně
jako
my
,
když
jsme
seděli
v
užší
společnosti
,
oni
dovedli
různé
politické
věci
také
hodně
tepat
a
nám
se
už
dávno
a
dávno
předtím
omlouvali
za
to
,
že
jejich
vojska
k
nám
tenkrát
v
roce
1968
přišla
.
Samozřejmě
tajně
,
protože
to
nemohli
říct
nahlas
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View