hg_983.03

hg_983.03

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Byl předpis , že musela být asi tak 1,6 m . Byly i menší holky , které se tam propašovaly . Pak se stávalo , že nedosáhly ani na pedál , protože to byly velké vozy . To byla nákladní auta a ty větší vozy měly volant a pedály dost daleko . Musely si dávat za záda a pod sebe polštáře , aby na to dosáhly . Dokonce se stala dost legrační věc , když jsme jednou jely přes Káhiru . Odvážely jsme vozy z druhého konce Káhiry do našich dílen . To byly vozy , kde jich většina měla ještě nad sedadlem toho , co seděl vedle řidiče , díru do střechy . Komandant se mohl postavit a mohl koukat , jestli jsou všecky vozy buďto za ním nebo před ním a tak . Já jsem si dokonce taky jednou sedla do té díry , protože to nebyla žádná velká kolona . Měla jsem úplně malinkatou řidičku , kterou nebylo vůbec ze zdola vidět . Volant byl hned vpředu a ona seděla tak vzadu , že nekoukala nad volantem , ale zezdola přes něj . Nebylo ji ze silnice vůbec vidět . Když jsme jely přes Káhiru , seděla jsem na střeše nahoře a předjížděl nás vojenský osobní vůz . Většinou to bývali policisté , kteří takhle hlídali vojenské vozy a řidiče , a před tím jsme mívaly respekt . Žádné velké rychlosti , plachty musely být přivázané , aby to neplandalo . Ten osobní vůz nás vždycky předjel , zůstal stát a zas nás nechal předjet . Myslela jsem si , že s naším vozem něco musí být , protože proč by nás takhle pořád kontroloval ? Nakonec nás zastavil . Vystoupil jeden důstojník a ptá se mě : " Jak k čertu tenhle vůz řídíte ? Vždyť nevidím žádného řidiče . " Jak tam byla ta malinkatá řidička , která absolutně nebyla ze silnice vidět , tak myslel , že to řídím nějak ze střechy , snad nohama nebo co . Takové příhody se stávaly . Děvčata tam měla skoro každá svého boyfrienda , protože to byla velikánská základna - 20 000 mužů . Mně se dokonce stalo , že přišly Mauriciánky . Přišly dost pozdě , až v roce 1944 , protože měly nějaké potíže s dopravou . Byla tam taky velká jednotka mauriciánských mužů . Když viděli , že přišly krajanky , byly to moc hezké holky , tak vždycky po práci už obléhali náš kemp a čekali na ně . Jediná možnost dostat se z armády byla nemoc nebo těhotenství . Stalo se , že se ty Mauriciánky musely skoro všechny do roka vracet , všechny těhotné . Ale potom už končila válka v Evropě . Spousta děvčat , co byly z Palestiny , byly vdané , tak mohly být propuštěny . Ale my jsme tam musely zůstat až do konce . Úplně jsme jásaly , teď se za to stydím , když Američané shodili nad Hirošimou atomovou pumu . Věděly jsme , že to bude konec války , pro nás to znamenalo konečně jet domů . Ale ani jsme netušily , jaké to bude mít následky . Hirošima , Nagasaki , vím , že to bylo v srpnu , 6 . srpna 1945 . Opravdu celá válka pak velmi rychle brala konec , i na dálném východě . Pak už nevěděli , co s námi . Dělaly jsme různé práce , v Libyi třeba vypukla kobylková pohroma . Pohroma . Angličané se jim snažili pomoct , tak nás vypravili celý konvoj se sudy s jedem , s insekticidy , a to jsme dopravily třeba do Tobruku nebo dokonce do Benghází . Jely jsme s těmi sudy celý týden . To už je hodně daleko . Nesměly jsme jezdit v noci . To byl příkaz britské armády . Ženy nesměly jezdit v noci a nesměly taky řídit větší než třítunové tonáže , hlavně v konvojích . A opravdu , začátkem května , to se pamatuju , končila válka . Vozily jsme rádio , které se vždycky při zastávce připínalo na baterii v autě , abychom si poslechly , která armáda v Evropě už se vzdala . To bylo úžasné , 1 . května jsme vyrazily do Benghází a každou zastávku jsme . . .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View