hg_981.03

hg_981.03

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Co jste tam dělaly ? Nádeničily jsme , byly jsme v takové malé vesnici . Napřed jsme byly nějakou dobu v Haifě , tam vůbec nebylo možno dostat nějaké zaměstnání . Jeden kluk ze Žiliny už měl u Chadery malý pozemek . Přišel tam ilegálně , tak se před Angličany nemohl moc vytahovat , ale my jsme tam zatím byly legálně . Sice tam ten pozemek měl , ale nesměl na tom nic postavit , akorát vodu si tam zavedl . Řekl mi : " Jestli tam chceš být , tak podnájem tam najdeš . Na zahradě u osadníků si můžeš něco vypěstovat . " To byli samí němečtí Židé , kteří tam přicházeli pomalu už od roku 1933 , když už nesměli provozovat žádné zaměstnání v Německu . To byli většinou němečtí Židé , advokáti i lékaři , opravdu inteligentní . Ti , co měli peníze , mohli si koupit kapitalistický certifikát za 1 000 liber a také půdu . Také byli účastníky Pardesů . Byly tam velké citrusové plantáže a tihleti němečtí Židé byli majitelé . Už v zimě začala sezóna sklizně pomerančů , tak tam se dělalo , ale všecko bylo velmi bídně honorované . Když pršelo , tak se nesmělo stříhat . Když byly špatné poměry , taky se neplatilo . Měli jsme hodinovou mzdu . Nám to akorát stačilo , abychom neumíraly hlady . Jak jste bydlely ? Bydlela jsem tam v podnájmu , němečtí Židé už tam měli postavené velmi pěkné vilky . Už tam měli peníze a byli tam už dřív , takže už měli všichni velmi pěkné příbytky a každý taky kus zahrady . Zeleninu si tam pěstovali sami . Ale zůstala jste tam déle než tři měsíce . Ano , pak už se mi tam samozřejmě docela zalíbilo . Ale znamenalo to buďto nějak získat legalitu , anebo se vrátit domů , abych o těch 100 liber nepřišla , hlavně maminka . Tehdy to bylo přepočtěno asi na 10 000 korun a to bylo před válkou přece jenom dost peněz . Nějakými kibucníky bylo organizováno , že se tam propůjčovali mládenci , kteří už měli tamní občanství , na fiktivní svatby . Brali se hlavně , aby tam získali ještě další osadníky a obyvatele . Koukali Angličany obejít , jak jen mohli . V Emeku byl kibuc Tel Josef , který se zakládal a existoval za velmi ubohých podmínek . Byly to močály , vysušovali je . Byli tam hlavně mladí lidé z Ruska . Přijeli tam krátce po první světové válce , po revoluci v Rusku se celá skupina vydala pěšky do Palestiny . To byly měsíce pochodu přes Turecko , než se dostali do Palestiny , tehdy taky ilegálně . Ale to bylo ještě pod tureckým držením , ačkoli Angličané už po první světové válce dobili Palestinu od Turků . Tehdy získali mandát , čili Turci tam turecké zákony ještě nezavedli . Ještě v té době , v roce 1919 , se tam dalo ledacos udělat , čili okamžitě zažádali o Palestinské občanství , které taky dost brzo dostali . Tihleti palestinští občané , kibucníci , pak byli k dispozici děvčatům , která tak chtěla získat legalitu . Konaly se svatby , rabín to všecko ještě požehnal . Tím jsem získala palestinské občanství a kauce mohla být vrácena od britské správy . Koho jste si formálně vzala ? Zochrovického Josefa , to byl kibucník . Asi od roku 1920 už tam zakládali kibuc . Měl nemocnou sestru v nemocnici a kibbutz ani neměl na to , aby tu nemocnici zaplatil . Za to byl poplatek pět liber , aby sestru v nemocnici mohli léčit . To manželství trvalo dlouho ? Manželství trvalo asi deset měsíců , ale v tom kibucu jsem nežila . Vrátila jsem se do své osady , Meged se jmenovala , u Chadery , Pardes Chana byla pošta . Tam jsem zůstala až do začátku roku 1937 . 1937 ?

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View