es_134.02

es_134.02

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

V průměru pět , šest knížek za rok přečtu , ale s tím , že se k nim opět vracím . Říkám , že jsou to moje učebnice . Pomáhají mi , abych mohla svůj vlastní život konzultovat s poznáním těch lidí , kteří jsou na duchovní cestě o něco dále než . Ne , že bych je chtěla kopírovat nebo žít podle nich , ale mám možnost konzultovat své vlastní prožitky s jejich prožitky a je to báječné . Děkuji . Odkud je tato fotka ? Toto je Opočno pod Orlickými horami , Podkostelí . Mám tam zaškrtnutý domeček , který jsem budovala . Pak jsem ho prodala mojí nejmladší sestře Zdeničce . Teď loni vyhořel a přesto , že je taky přes padesát roků , to začala budovat znova . Opočno je nádherné městečko a ráda se tam vracím . Bratr bydlí hned vedle , kousek dál ve vesnici bydlí sestra Eva . Když přijedu do Opočna , opět se všichni scházíme . Co se vám v Opočně nejvíce líbí ? Tam , kde jsem žila , tady na Švamberku , jak se říká , jsou krásné domečky . Je tam potok , je tam nádherný starý most . Opočenský zámek , kde žili Colloredo Mansfeldové , je úžasný . V Opočně je velké náměstí , malé náměstí , kolem toho zámku jsou nádherné kostely . Teď v poslední době se domy na náměstí upravují . Je to kouzelné městečko , kde se mně jako dítěti žilo dobře , ale jako mladá , hloupá holka jsem z Opočna utíkala . Tím , že jsem od Opočna dál , se tam teď velice ráda vracím . Jak dlouho jste tam žila ? Do osmnácti let svého života . Pak jsem se tam vrátila s dětmi a pak jsem zase odešla . Pak jsem se tam opět vrátila a opět jsem odešla . Byla jsem trošku cestovatel , cestovala jsem maličko po naší vlasti . Co je na tomto snímku ? Když jsem byla mladá žába , jezdila jsem jako dítě ráda na pionýrské tábory a tady na tom snímku jsem jako patnáctiletá žabka chtěla dělat praktikantku zdravotní sestře . Pak jsem se na zdravotní školu dostala , takže jsem potom jezdila na pionýrské tábory . Potom jsem ve druhém , ve třetím ročníku na zdravotní škole jako praktikantka jezdívala do Jánských Lázní . Původně jsem chtěla pracovat jako rehabilitační sestra , ale to umístění jsem tam nezískala . Tak jsem jezdila do Jánských Lázní dělat takzvanou zábalářku . To byla příprava . Lidé se balili do horkých obkladů před rehabilitací . Stýkala jsem se tam potom s rehabilitačními sestrami , abych trošku přičichla k práci , která bavila . K této práci jsem se potom dostala ke sklonku své pracovní aktivity v domově důchodců , takže jsem jako rehabilitační sestra pracovala . Co jste na táborech všechno dělala ? Jako zdravotnice jsem se starala o nemocné táborníky . Samozřejmě , že jsem tam vyvíjela i aktivitu , že jsme tam dělali různá školení první pomoci . Bylo to tak všechno , co je úkolem zdravotníka na táboře : chodit na výlety s dětmi , věnovat se těm , kteří jsou nemocní . Když to byly nějaké lehké úrazy , zadřená tříska , výron nebo něco , tak uplatnit základy první pomoci , to je přece samozřejmé . Když tam dítě onemocnělo , bralo antibiotika , musela jsem na něj jako sestra dohlédnout , dávat správně ta antibiotika . Dohlížet na hygienu v kuchyni , sociální zařízení a sprchy , všechno . Teď , v posledních letech , když jsem jezdila na tábory , tak jsou modernější , než to bývávalo dřív . To všechno je v náplni práce zdravotnice tábora , tak to jsem dělala . Plus jsem se k tomu bavila se všemi oddíly , se všemi dětmi . Třeba prvňáčkové , když tam chodily děti z prvního oddílu , některé za mnou chodily jako za tou starší . Pak jsem slula jako babička zdravotnice . Malé děti za mnou chodily , že chtějí vyprávět pohádky nebo potřebovaly pomazlit . Praktikanti a vedoucí měli za úkol věnovat se jim po takové stránce , aby děti zabavili .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View