ak_065.07

ak_065.07

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Odhaduju tak čtyři , pět - vzhledem k tomu oblečení . Přesně si to nepamatuju . Škola to ještě nebyla . Matka dělala v Cutisince , tam byla i mateřská školka . Asi od dvou a půl nebo tří let jsem chodil do školky . Dolní Kořenov je celkem malé osídlení . Bylo to sto metrů od bydliště . Chodil jsem do školky . Odhaduju to tak kolem čtyř let . To bylo ještě dobře . Pamatujete si , kdo vás takhle vyfotil ? Asi táta , máma na to nebyla . Vím , že tenkrát někde koupil foťák . Zaručeně to byl táta . Kde jste tehdy bydleli ? Jak jsem říkal , to byl Kořenov . Za první republiky , než to Němci zabrali , se to jmenovalo německy Güntal . Teď je to Kořenov . Je to šest kilometrů před Harachovem . Do roku 1938 , než to zabrali , vedla 200 metrů od baráku německá hranice . To znamená , že tam už byli Němci a tady bylo Česko . Pamatuju si , že než začali Němci , jejich partaje , blbnout , tak tam lidi , ať byli německé nebo české národnosti , žili dost soudržně , přátelsky a bez nenávidění . Ten obchod měl třeba Němec , jiný zase Čech . Děcka se scházely . Německá hranice nebyla daleko . Byl tam most . Naši lidi , včetně mě , chodili s bandičkou na jejich stranu pro herynky . Tak jsme tomu říkali . Dneska tomu říkáme pečenáče . Celníci to tenkrát normálně tolerovali . Oni zase naopak chodili do Čech kupovat cukr a takovéhle věci . Hranici tam tvoří řeka Jizera . Dneska to ale není německá hranice , dneska je to polská hranice . Kousek území nám Poláci propůjčili . Spíš ale u Harachova . Tadyhle hranice zůstala normální . Když to Němci v roce 1948 zabrali , tak jsme my Češi museli to území do 24 hodin opustit . Kam jste šli ? To byl právě problém . Všichni se stěhovali . Táta už byl tenkrát zaměstnaný v Turnově . Našel byt ve vesnici . Bylo to asi tak patnáct kilometrů za hranicemi , které tvořily Sudety , tak se tomu říkalo . Jmenovalo se to Jílové u Držkova . Tam jsem vychodil obecnou školu a bydleli jsme tam až do roku 1945 , kdy táta dostal nádražní byt v Turnově . Zajímavé ještě bylo , nevím , jestli jsem to říkal , že tady v té škole jsem začal první a druhý ročník . V říjnu roku 1948 jsme se potom museli stěhovat . Tadyhle to byly takové fabrické , tovární byty . Tamten byt byl ještě horší . Byla to vlastně jedna místnost bez WC , bez koupelny .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View