ak_041.07

ak_041.07

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Šlo třeba třicet mládežníků za sebou , podle toho , jak kdo s kým chtěl jít . Takový houf jsme měli . Můj švagr mě zasvětil do fotografování . Měl jsem , nebo mám , kinofilm Etaretu . Dneska už fotografuju jenom málo . Dělal ale taky barevné . Když jsem dělal normální fotografie , tak odpoledne jsme byli na vycházce , kde jsem fotografoval , a večer na zábavu jsem přinesl hotové fotky . Vyvolal jsem to , nad kamny usušil film , nadělal fotky a večer je přinesl . Mládež z několika vesnic společensky držela dost pohromadě . Kdyby bylo potřeba , mohl bych je jmenovat . Ze kterého roku to může být fotka ? Skončilo to v roce 1954 . Šel jsem na vojnu dvakrát . Poprvé v roce 1951 , když mně bylo 21 . Náš velitel nás musel převychovat , tak nás nechal v listopadu v břečce sněhu ploužit plížením vpřed . Dostal jsem zápal plic a pohrudnic . Dostal jsem se do Ružomberoku do nemocnice , odtamtud do civilu a za rok jsem šel pokračovat znova na vojnu . Byl jsem od roku 1951 do podzimu roku 1954 na vojně . V té době to bylo . Hlavně , že jste se uzdravil . Poměrně ano . I když vedoucí Ružomberského plicního oddělení říkal , že mi tam zůstaly srůsty deset krát deset centimetrů . Mně to ale nevadilo . Dneska , když jdu do vršku , tak koukám , kde co lítá . Vždyť mi je pomalu osmdesát - táhne mi na 79 . To ale jenom tak dělám . Zastavím si a nabírám dech , abych mohl pokračovat v chůzi do vršku . Po rovině to jde lepší , ale když je to do kopce , tak mně to špatně dýchá . Co ale člověk může chtít od osmdesátiletého dědka . Kde jste sloužil ? To bylo všelijaké . To tam asi taky na jedné fotografii bude . Nastoupil jsem , to bylo po ruce , do Komárna na Slovensko . To byla přijímačka , tam jsem byl dva měsíce . Odtamtud jsem se dostal do Ostravy - Radvanic do Dolu Julia Fučíka 2 . Tam nás právě vykoupal v té břečce sněhu , tak jsem se nedostal ani do dolu . Tam šli jiní , já ne , poněvadž jsem šel do nemocnice . Odtamtud jsem šel do civilu . Pak jsem se tam po roce vrátil přes Prahu zpátky . V Praze mě zkušební komise uznala za schopného další služby . Poslali mě ještě zpátky . Říkal jsem , že jsem nastoupil do Komárna a v Ružomberoku jsem byl v nemocnici . Ten bývalý kapitán , jmenoval se Skopňa , byl už podplukovníkem . Představte si , že ten velitel plicního oddělení nemocnice mě poznal a hlásil se ke mně - k obyčejnému vojákovi . Byl jsem tam dva měsíce a přišel jsem tam po roce . Vždyť jsem neměl ani frčku . Bylo to ale taky trošku jinak . Když má člověk zápal plic a pohrudnic , tak dostává injekce . Pil jsem salicil . To ale nebolí .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View