ak_041.07
ak_041.07
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Šlo
třeba
třicet
mládežníků
za
sebou
,
podle
toho
,
jak
kdo
s
kým
chtěl
jít
.
Takový
houf
jsme
měli
.
Můj
švagr
mě
zasvětil
do
fotografování
.
Měl
jsem
,
nebo
mám
,
kinofilm
Etaretu
.
Dneska
už
fotografuju
jenom
málo
.
Dělal
ale
taky
barevné
.
Když
jsem
dělal
normální
fotografie
,
tak
odpoledne
jsme
byli
na
vycházce
,
kde
jsem
fotografoval
,
a
večer
na
zábavu
jsem
přinesl
hotové
fotky
.
Vyvolal
jsem
to
,
nad
kamny
usušil
film
,
nadělal
fotky
a
večer
je
přinesl
.
Mládež
z
několika
vesnic
společensky
držela
dost
pohromadě
.
Kdyby
bylo
potřeba
,
mohl
bych
je
jmenovat
.
Ze
kterého
roku
to
může
být
fotka
?
Skončilo
to
v
roce
1954
.
Šel
jsem
na
vojnu
dvakrát
.
Poprvé
v
roce
1951
,
když
mně
bylo
21
.
Náš
velitel
nás
musel
převychovat
,
tak
nás
nechal
v
listopadu
v
břečce
sněhu
ploužit
plížením
vpřed
.
Dostal
jsem
zápal
plic
a
pohrudnic
.
Dostal
jsem
se
do
Ružomberoku
do
nemocnice
,
odtamtud
do
civilu
a
za
rok
jsem
šel
pokračovat
znova
na
vojnu
.
Byl
jsem
od
roku
1951
do
podzimu
roku
1954
na
vojně
.
V
té
době
to
bylo
.
Hlavně
,
že
jste
se
uzdravil
.
Poměrně
ano
.
I
když
vedoucí
Ružomberského
plicního
oddělení
říkal
,
že
mi
tam
zůstaly
srůsty
deset
krát
deset
centimetrů
.
Mně
to
ale
nevadilo
.
Dneska
,
když
jdu
do
vršku
,
tak
koukám
,
kde
co
lítá
.
Vždyť
mi
je
pomalu
osmdesát
-
táhne
mi
na
79
.
To
ale
jenom
tak
dělám
.
Zastavím
si
a
nabírám
dech
,
abych
mohl
pokračovat
v
chůzi
do
vršku
.
Po
rovině
to
jde
lepší
,
ale
když
je
to
do
kopce
,
tak
mně
to
špatně
dýchá
.
Co
ale
člověk
může
chtít
od
osmdesátiletého
dědka
.
Kde
jste
sloužil
?
To
bylo
všelijaké
.
To
tam
asi
taky
na
jedné
fotografii
bude
.
Nastoupil
jsem
,
to
bylo
po
ruce
,
do
Komárna
na
Slovensko
.
To
byla
přijímačka
,
tam
jsem
byl
dva
měsíce
.
Odtamtud
jsem
se
dostal
do
Ostravy
-
Radvanic
do
Dolu
Julia
Fučíka
2
.
Tam
nás
právě
vykoupal
v
té
břečce
sněhu
,
tak
jsem
se
nedostal
ani
do
dolu
.
Tam
šli
jiní
,
já
ne
,
poněvadž
jsem
šel
do
nemocnice
.
Odtamtud
jsem
šel
do
civilu
.
Pak
jsem
se
tam
po
roce
vrátil
přes
Prahu
zpátky
.
V
Praze
mě
zkušební
komise
uznala
za
schopného
další
služby
.
Poslali
mě
ještě
zpátky
.
Říkal
jsem
,
že
jsem
nastoupil
do
Komárna
a
v
Ružomberoku
jsem
byl
v
nemocnici
.
Ten
bývalý
kapitán
,
jmenoval
se
Skopňa
,
byl
už
podplukovníkem
.
Představte
si
,
že
ten
velitel
plicního
oddělení
nemocnice
mě
poznal
a
hlásil
se
ke
mně
-
k
obyčejnému
vojákovi
.
Byl
jsem
tam
dva
měsíce
a
přišel
jsem
tam
po
roce
.
Vždyť
jsem
neměl
ani
frčku
.
Bylo
to
ale
taky
trošku
jinak
.
Když
má
člověk
zápal
plic
a
pohrudnic
,
tak
dostává
injekce
.
Pil
jsem
salicil
.
To
ale
nebolí
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View