ak_020.07

ak_020.07

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Tak to bylo pěkné . Určitě jste to uměla . Asi ano . Asi jsem to dobře uměla . Pak jsme tam jeli druhý den . Byla jsem Šimečková , tak myslím , že ještě druhý den dopoledne někteří maturovali . Potom jsme se tam všichni sešli a dostali jsme maturitní vysvědčení , závěrečné vysvědčení a umístěnku do zaměstnání . Tenkrát to nebylo tak , že bychom si mohli najít místo nebo že by nám někdo našel místo . Dostali jsme umístěnku , a tam jsme museli do určitého data , myslím , že to bylo do čtrnácti dnů , nastoupit . Byl tam závazek , že tam vydržíme několik let . Nevím teď , jestli to bylo pět let nebo tři roky . Na tom nezáleží , museli jsme tam prostě určitou dobu zůstat . Měla jsem hezké vysvědčení . Měla jsem větev finanční a správní . Jeden předmět , z kterého jsem maturovala , se jmenoval československé právo finanční a správní . Těšila jsem se , že se dostanu do nějaké banky , pojišťovny nebo něco takového hezkého , ale dostala jsem se do Železáren Hrádek . Tam se zase dojíždělo . Mám povídat , jak jsem tam přišla ? Jak to , že tam ? Byly umístěnky . Ta na mě zbyla . Pan profesor , když viděl moje zklamání , tak říkal , že to není tak špatné , že těžký průmysl má teď zelenou . Já jsem zase namítala , že jsem tolik let dojížděla do Plzně a že se chci taky jednou trošku vyspat . Do Hrádku se zase muselo jezdit . Říkal , abych to tak nebrala , že to jinak nešlo , že se komise rozhodla , že budu v Hrádku . Tak jsem nastoupila do Hrádku . Ten nástup byl hrozně dramatický . Mám to říct ? Ano . Představte si to . Přijela jsem tam vláčkem asi v deset dopoledne . Ve vrátnici jsem řekla , že se ucházím o místo . Řekli mně : " Jděte do kádrového oddělení . " To byl malý domeček hned za vrátnicí . Přišla jsem k té vrátnici a tam byl na dveřích velký nápis " Všichni jsme soudruzi , zdravíme se ' čest práci ' " . To mě úplně zmátlo , protože já jsem soudružka nebyla . Říkala jsem si : " Tak oni jsou soudruzi , zdraví se ' čest práci ' , ale já nejsem soudružka , tak řeknu ' dobrý den ' . " Zaklepala jsem , vstoupila a řekla : " Dobrý den . " Byli tam dva pánové - jeden v modračkách a jeden v obleku . Když jsem řekla " dobrý den " , tak ten člověk v obleku vyskočil úplně jako šílenec a křičel na mě : " Neumíš číst ? " A já jsem řekla : " Umím číst . " Říkal : " Neumíš slušně pozdravit ? " Říkala jsem : " Pozdravila jsem slušně , řekla jsem ' dobrý den ' . To je pěkné pozdravení , když vám přeju dobrý den . " Ten druhý pán se díval z okna a neříkal nic . Tenhleten člověk se ptal , co chci . Říkala jsem , že tady mám po maturitě umístěnku . Podala jsem mu umístěnku a ta hezká vysvědčení - závěrečné a maturitní . Myslela jsem , že pogratulují nebo se nějak pochvalně vyjádří . Ten člověk v modračkách si to přečet a řekl : " Kdy jsi maturovala ? "

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View