Porušení
pečetí
šetří
prokuratura
Praha
-
Objev
poškozených
pečetí
na
krabicích
s
archivem
bývalé
parlamentní
komise
17.
listopadu
vyvolal
dohady
o
možném
zneužití
lustračních
materiálů.
Zatím
se
však
nezjistilo,
že
by
některé
dokumenty
chyběly.
Přesto
se
případem
začala
zabývat
Generální
prokuratura.
Krabice
byly
uloženy
v
trezoru
tajné
spisovny
v
budově
Federálního
shromáždění.
Bývalý
vedoucí
Kanceláře
FS
Vladimír
Zavázal
tvrdí,
že
klíče
od
trezoru
převzal,
aniž
by
se
do
něj
podíval.
"Uložil
jsem
klíče
do
svého
sejfu
a
nikomu
jsem
je
nikdy
nepůjčil.
Rovněž
jsem
nikdy
nepovolil
vstup
do
trezoru,"
řekl.
Dokumenty
lustrační
komise
měly
být
30.
června
1993
převezeny
do
archivu
Poslanecké
sněmovny.
Když
však
komise,
která
je
měla
převzít,
otevřela
sejfy,
objevila
porušené
pečetě
na
krabicích.
"Podle
mého
názoru
se
nestalo
vůbec
nic
dramatického,"
řekl
Zavázal.
"Pouze
se
zjistilo,
že
ne
všechny
krabice
jsou
zapečetěny
tak,
jak
by
měly
být.
Nějaké
krabice
byly
přepečetěné,
nebylo
to
prostě
úplně
jasné."
Poškození
pečetí
potvrdil
i
Jan
Šolc,
předseda
zvláštní
komise,
která
dostala
na
počátku
roku
1992
úkol
předat
materiály
lustrační
komise
do
tajné
spisovny
FS.
"Kdybych
to
neviděl
na
vlastní
oči,
tak
bych
tomu
nevěřil,"
řekl.
Šolc
i
bývalý
člen
lustrační
komise
Jan
Vidím
považují
samovolné
poškození
voskových
pečetí
bez
lidského
přičinění
za
nemožné.
Nedokáží
si
však
vysvětlit,
kdo
a
jak
mohl
do
trezoru
vniknout.
"Panu
Zavázalovi
naprosto
důvěřuji,"
řekl
Šolc.
Archiv
neobsahuje
agenturní
svazky
pořízené
Státní
bezpečností,
s
nimiž
lustrační
komise
pracovala.
Jsou
v
něm
ovšem
záznamy
z
jednání
komise,
včetně
záznamů
výslechů
svědků,
a
to
i
prominentů
bývalého
režimu.