Po
rozdělení
společného
státu
hrozila
České
republice
finanční
krize
Praha
-
Rozdělení
bývalé
ČSFR
mohlo
za
určitých
okolností
vyvolat
finanční
krizi
obou
nástupnických
států.
Vyplývá
to
z
materiálů,
které
mají
LN
k
dispozici.
Podle
dostupných
informací
počátkem
roku
1993
reálně
hrozilo,
že
zejména
některé
japonské
banky
požádají
Československou
obchodní
banku
o
předčasné
splacení
úvěrů,
které
pro
československou
vládu
získala
do
roku
1990
na
mezinárodních
devizových
trzích.
Jak
plyne
z
aktuálních
údajů
ČSOB,
činily
v
době
rozdělení
ČSFR
tyto
závazky
státu
2,1
miliardy
dolarů,
které
byly
v
poměru
2:1
rozděleny
mezi
Českou
republiku
a
Slovensko.
Devizové
rezervy
ČNB
přitom
koncem
ledna
1993
dosahovaly
jen
asi
pěti
set
miliónů
dolarů.
Centrální
banka
se
tak
snadno
mohla
ocitnout
zcela
bez
devizových
prostředků.
ČSOB
zprostředkovala
pro
československý
stát
zdroje
ve
volně
směnitelných
měnách
formou
mezibankovních
úvěrových
dohod
nebo
vydáním
vlastních
dluhopisů,
kde
vystupovala
jako
přímý
dlužník.
Bankovní
experti
LN
řekli,
že
rozdělení
ČSFR
a
zánik
bývalé
Státní
banky
československé
znamenaly
v
některých
případech
formální
porušení
smluvních
závazků
vůči
zahraničním
věřitelům
ČSOB,
kteří
tak
mohli
požádat
o
předčasné
splacení
jistiny
i
úroků.
Jak
vyplývá
z
informací
LN,
někteří
zahraniční
věřitelé
např.
zpočátku
s
velkou
nedůvěrou
přijali
změnu
ručitele
u
vydaných
obligací
z
bývalé
SBČS
na
Českou
národní
banku.
Podle
údajů,
které
mají
LN
k
dispozici,
změnu
osoby
ručitele
nepřijali
někteří
japonští
institucionální
investoři.
Z
2,1
mld.
dolarů,
které
byly
požadavkem
o
okamžitou
výplatu
ohroženy,
však
byla
předčasně
splacena
jen
část
jedné
z
emisí
dluhopisů
umístěných
na
japonském
trhu
v
hodnotě
asi
150
miliónů
dolarů.
Většina
japonských
investorů
potvrdila
její
původní
splatnost
v
roce
1997.
Poslední
věřitelé
přijali
oficiálně
změnu
podmínek,
které
vyvolal
rozpad
federace,
až
v
říjnu
loňského
roku.