ln95048_120

Statistika neomezí soukromí občanů

Vláda předložila v minulých dnech poslancům k posouzení návrh zákona o státní statistické službě. V této souvislosti se objevily dohady, zda nově definovaný okruh skutečností pro statistická zjišťování u občanů nebude v rozporu s lidskými právy a nedotknutelností soukromí občanů. Doc. Jitka Rychtaříková z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK v Praze Lidovým novinám sdělila, že se nová praxe občanů nijak nedotkne. Česká státní demografická statistika sbírá údaje o obyvatelstvu dvěma hlavními způsoby: při sčítání lidu a běžnou evidencí pohybu obyvatelstva. První způsob se obvykle opakuje v desetiletých intervalech, druhý spočívá ve využití hlášení z matrik a jiných státních institucí o počtu zemřelých, narozených, o sňatcích, rozvodech, stěhování a potratech.

Český statistický úřad (ČSÚ) tyto informace třídí a publikuje ve formě přehledů a tabulek. Pouze v první fázi zpracování jsou individuální údaje neanonymní. Toto zpracování však provádějí výhradně pracovníci ČSÚ, vázaní slibem mlčenlivosti. Takový způsob shromažďování osobních dat je podle Rychtaříkové běžný ve všech vyspělých zemích již od 19. století. Omezení okruhu dat by prý mělo značný vliv na racionální fungování celé společnosti.

Obavy z narušování soukromí občanů vyvrací ve svém stanovisku také ČSÚ. V žádném případě se prý okruh skutečností získávaných o občanech nebude rozšiřovat. Zprávy o tom, že mají být nově získávány informace o rodném čísle, místě trvalého pobytu, státním občanství, porodní charakteristice dítěte apod., jsou podle ČSÚ nedorozuměním, neboť tato demografická data je státní statistika povinna shromažďovat již dávno.

Tyto informace navíc ČR musí poskytovat i mezinárodním organizacím, např. statistickému úřadu OSN a Radě Evropy.