ln95048_046

Atributy muže a všudy přítomné peníze

Pořídil jej podle verze složené kolem roku 1140, možná však ještě starší. Nemohl vědět, že přepisuje slovesné dílo, které se stane korunním klenotem španělského písemnictví a v krizi národní sebedůvěry na přelomu dvacátého století i mnohým zdrojem pokusu o nové sebepojetí Španělska. První český překlad úplné dochované verze tohoto eposu o třech zpěvech, jež je dílem Miloslava Uličného, nyní vydalo nakladatelství práce. V obouch ohedech jde o počin heroický. Zdá se, že nejsnažším můstkem může být ta nejvábivější pobídka pro naší fantazii, totiž příběh. Příběh Cida Valeečníka do značné míry kopíruje osudy skutečné histaorické osobnosti - Rodríga Díaze de Vivar (kolem 1043-1099). Začíná jeho ponížení: z příkazu kastilskéo krále Alfonse VI. se stává vyhnancem, musí opistit majetek, milovanou ženu i obě dcerky. Jedinou lstí, již se dopustil, si opatří na mšťanechměsta mšťanechměsta Burgosu peníze a z nezbytí začne dobívat maurská uzemí. Jeho triumf vrcholí ve druhém zpěvu eposu dobytím Valencie a usmíření krále. Rytířský soud, turnaj na život a na smrt, však Cidovi i jim zjedná spravedlnost a vrátí čest. I v písni o Cidovy, podobně jako v dalších chnsons de gest, v boji "z lokte odkapává krev" a drátěná košile se při úderu dřevce zarývá n dlaě do těla. Na rozdíl od slavné francouzké Písně o Rolandovy (vzniklé kolem roku 1100) je však šanělský epos mnohem usměrněnější. Není tu žádná velká - napříkld náboženeská - ideologie a dokonce žádná nenávist mezi křesťany a Maut: Cid proti nim bojuje v podstatě jen proto, že musí uživit sebe a své lidi a chce získat ztracenou prestiž. Španělský spisovatel Camili José Cela připomíná, že zeman Cid ztělesňuje ideál drobné šlechty, která se v té době jako sociální vrstava profilovala vůči šlechtě, deroucí se k místu na slunci, pzoruhodně spojuje cidovský svět s naším.

Písěň o Cidovi. V nakladatelstí Práce, Praha 1994. Přeložil a doslovem opatřil Miloslav Uličný. 144stran , náklad a cena neuvedeny.