Soud
uznal
Vodičku
vinným,
snížil
mu
však
trest
ze
sedmi
na
tři
roky
vězení
Praha
-
Městský
soud
v
Praze
včera
snížil
v
odvolávacím
řízení
trest
Tomáše
Vodičky
na
tři
roky
z
původních
sedmi
let
odnětí
svobody.
Uznal
ho
vinným,
že
nejprve
v
prosinci
1992
a
potom
v
únoru
1993
přepadl
dvě
poštovní
doručovatelky
a
připravil
je
celkově
asi
o
stopadesát
tisíc
korun.
Obhájce
Štěpán
Roman
okamžitě
po
vynesení
rozsudku
řekl:
"Tento
rozsudek
je
porušením
zákona,
a
proto
podávám
odvolání!"
LN
sdělil,
že
soud
rozhodl
na
základě
neexistujících
důkazů.
Vodička
se
od
začátku
stíhání
hájí,
že
je
nevinný.
Soudkyně
uznala
jako
důkaz
svědčící
proti
obžalovanému
pachovou
zkoušku.
Psi
ztotožnili
Vodičkův
pach
s
pachem
pachatelů
zanechaným
na
místě
obou
loupeží.
Podle
obhájce
je
však
pachová
zkouška
problematická
i
jako
nepřímý
důkaz,
natož
jako
důkaz
přímý.
Psovod
totiž
tuto
zkoušku
provádí
tak,
že
manipuluje
s
pachovými
konzervami
před
psem
a
za
to,
že
něco
najde,
ho
odmění.
Přičemž,
říká
obhájce,
mezi
nimi
je
"senzitivní
symbióza".
Mimo
pachové
zkoušky
stojí
proti
Vodičkovi
jako
důkazy
identifikace
svědkyněmi.
Avšak
tyto
identifikace
jsou
sporné.
Zatímco
první
doručovatelka
před
soudem
řekla,
že
si
není
jistá,
zda
je
pachatel,
druhá
ho
sice
označila
za
pachatele,
ale
nikoli
v
souladu
se
zákonem.
Policisté
jí
totiž
zadrženého
muže
hned
po
loupeži
ukázali,
místo
aby
ji
vyslechli
a
potom
provedli
po
zákona
identifikaci.
Přestože
tato
svědkyně
přesně
popsala,
kde
viděla
v
roce
1993
mateřské
znaménko
pachatele,
nesouhlasil
její
popis
bundy
s
bundou
zadrženého.
Ve
prospěch
Vodičky
hovoří
zejména
to,
že
ve
sněhu
před
domem,
kde
k
loupeži
došlo,
nebyly
nalezeny
jeho
stopy.
Otázkou
také
zůstává,
proč
by
loupil
nedaleko
svého
bydliště
blízko
ubytovny
MV,
kde
bydlí
samí
policisté,
a
nevzdálil
se
dostatečně
od
místa
činu.
Zadržen
byl
na
stanici
autobusu
čtvrt
hodiny
po
loupeži.