ln95047_061

Proč zhaslo světlo v temnotách?

Před několika týdny zaplnily stránky regionálních deníků i celorepublikových časopisů články, jejichž titulky "Jugend prý nabízí dětem alkohol a svádí patnáctileté dívky" nebo "Většina obyvatel by zřejmě mezi sebe problémové děti, které k nám vozí na převýchovu německá církev, nepřijala" a "Němečtí problémoví odešli z Košťan" naznačovaly odhalení skandálu. Reprezentovaly zprávy, které se šířily mezi lidmi v severočeském pohraničí rychlostí blesku. Podle těchto zpráv nějaká firma na naše území umísťuje německou delikventní mládež, která zde páchá kriminální činy a ohrožuje starousedlíky. Mezi lidmi vznikl poplach a panika. Situace začala být přirovnávána k porevolučním snahám některých západních firem "odložit" na naše území za malý peníz toxické odpady. Kdo jsou ti mladí němečtí delikventi a co na našem území dělají? Kdo a proč je tady rozmísťuje a co z toho má? Obviněni Situace kolem "převýchovy" německých chlapců v některých místech severočeského pohraničí se stávala hysterickou. V obci Košťany na Teplicku ještě chlapci ani nebyli, ale místní již dali dohromady petici: "My rodiče dětí základní školy Košťany protestujeme proti umístění ubytovny pro potrestané německé chlapce. Víme, že na našem území páchali dál trestnou činnost a nevhodně pokřikovali na kolemjdoucí. Pokud zástupci města neprovedou opatření proti umístění těchto německých chlapců v našem městě, nebudeme posílat svoje děti do školy z důvodu strachu o jejich bezpečnost. Věříme, že nám všem jde o spokojený život v našm městě..." a skoro tři stovky podpisů. V Košťanech totiž zakoupila dům firma Struktura, která se u nás rozmísťováním německých chlapců zabývá. Němečtí chlapci zde však nestačili vykonat ani jednu nepřístojnost a drtivý odpor místních obyvatel jejich pobyt ve vsi prakticky ihned ukončil.

"V Oseku ty děti nechtěli mít. My tady máme dost problematických dětí a ty kdyby se spolčily s Němci, to by nedělalo dobrotu. Slyšeli jsme, že to jsou děti, které místo výkonu trestu mají být tady v Košťanech..." říká obyvatelka obce a signatářka petice. Zvěst o "výchově" mladých Němců přišla z nedalekého Oseka, kde s nimi měli údajně nejhorší zkušenosti. Tady byli umístěni v prostoru cisterciáckého kláštera. Podle svědecví místních byly velmi hluční a arogantní. Měli časté incidenty s městskou policií: "Díky tomu, že měli dostatek finančních prostředků, byli často opilí, nabalovala se na ně místní mládež, a také si brali do kláštera holky," vzpomíná obecní strážník.

Když se opat oseckého kláštera dověděl, jaké problémy s nimi jsou, další pobyt zakázal a němečtí hoši se museli i s vychovatelem z kláštera vystěhovat. Někteří se vrátili do Německa, další přešli na faru v nedalekém Jeníkově a spojili se se skupinou, která tady byla již ubytována. Podobné zkušenosti jako v Oseku potvrdil i farář v Jeníkově pan Matfiak. I tady si prý chlapci, kteří měli být vychováváni na faře, užívali děvčat a svobody.

Posledním místem, kam byli chlapci firmou Struktura umístěni, byl bývalý dům dětí a mládeže v Duchcově. Také lidé z okolních domů si stěžovali na hluk, výtržnosti, aroganci a proudy holek, které se za kluky táhly. Podle názoru některých z nich jde o německou polepšovnu. Bylo jim však divné, že chlapce nikdo nevede, nehlídá ani nevychovává. Kdo to vlastně je? Německé chlapce jsme již nezastihli. Duchcov byl posledním místem, odkud byli těsně před naším příjezdem odvezeni zpět do Německa. Zastihli jsme tady pouze jediného vychovatele - pana Fuchse. Němečtí chlapci ve věku 13 až 17 let byli u nás umisťováni v rámci výchovného projektu "Světlo v temnotách" ve spolupráci s evangelickou mládežnickou institucí v Rendsburgu u Hamburku. Podle pana Fuchse nejde o žádné kriminálníky ani delikventní mládež. Jsou to hoši z rodin, v kterých není zaručena kvalitní výchova. Je jim proto nabídnuta pomocí německých sociálních pracovníků tato forma alternativní výchovy v různých zemích - například ve Španělsku, Portugalsku, Dánsku. Hlavní účel takových pobytů je odstranění problémů v komunikaci s ostatními lidmi. Pobyt v cizím prostředí je k takové komunikaci nutí. Proto jim nikdo nebrání ve styku s dívkami, neboť i to je forma komunikace. Čas tráví učením a prací, například opravují objekty, ve kterých jsou ubytováni. Skupinky jsou vlastně jakési rodiny. Případy porušení pořádku v Oseku a na jiných místech byly již vyřešeny. Celkově pan Fuchs hodnotí pobyt německých chlapců na našem území až na malé výjimky jako "v normě". Mrzí ho, že musejí Českou republiku opustit, ale veřejné mínění bylo ve vztahu k nim prý od počátku negativně naladěno. Tajemná Struktura Ten, kdo ve skutečnosti německé chlapce v severočeském pohraničí umísťoval byla firma Struktura s. r. o. která se zabývá sociálním managementem. Její zástupce ing. Šedivý však veškerou odpovědnost za krizovou situaci odmítá. Podle něj se němečtí chlapci nechovali o nic hůř než stejně staří Češi a podle něj se situace účelně a záměrně zhysterizovala. Mezitím starosta obce Košťany Jindřich Abrhám požádal o pomoc člena branně- bezpečnostního výboru parlamentu poslance Čapka (Levý blok), který se obrátil na ministra Rumla s žádostí o prošetření činnosti firmy Struktura. Ministersvo vnitra však odpovědělo, že nejsou známy žádné negativní informace o její činnosti. Dalším konfliktním bodem bylo to, že němečtí chlapci tady byli coby turisté. Každých 30 dnů proto museli odjet na otočku za hranici a zase se vrátit. Strach z Němců Co bylo tedy příčinou krachu německého výchovného projektu Světlo v temnotách v českém pohraničí? Byl to především fakt, že zklamal předpoklad jeho tvůrců, že náhradní výchova v jiném, chudším prostředí je účinná. Nemalé kapesné, vysoký kurs marky ke koruně a volný režim totiž způsobily právě opak. Byly ale přestupky německých chlapců skutečně tak závažné, aby se o nich muselo hovořit jako o nebezpečných kriminálnících a celé vesnice propadaly strachu a hysterii? Na tom se se svou neprofesionalitou a nepochopitelnou necitlivostí podepsala právě firma Struktura, která včas neinformovala veřejnost o svých záměrech a o tom, co je cílem projektu. Dala tak prostor různým fámám a nevysvětleným dohadům, že jde o mladé v Německu potrestané delikventy. Nepochopila, že v tak citlivé oblasti, jakou je českoněmecké pohraničí budou stále ještě hledět místní obyvatelé na jakéhokoli Němce s dvojnásobnou nedůvěrou než na jiného cizince.

Starosta Košťan Jindřich Abrham: "Když odcházeli, řekli nám, že jsme vše podnikli protiprávně, že jsme jim způsobili škodu bráněním v podnikání a že celou věc předají právníkovi. Prý je také vidět, že my Češi ještě nejsme zralí pro vstup do Evropy....

Reportážní doplňky Pavel Vondráček: "Termín převýchova znám pouze z nacistického a komunistického slovníku. Na převýchovu se pokud vím, posílali ti, kteří měli podle těchto zrůdných režimů nevhodný původ. Židé, cikáni, šlechta, podnikatelé, kulaci a jiní. Naše sdružení nepřevychovává, ale snaží se vychovávat. To je veliký rozdíl". Tato slova řekl Raimund Strathman, muž z Evangelické vesnice mládeže, která má sídlo v Rensburgu v německé spolkové zemi Šlesvicko - Holštýnsko. Instituce pracuje na stejných základech jako české Dětské vesničky S.O.S.

V roce 1992 bylo v Evangelické vesnici mládeže Rensburg rozhodnuto, na základě dobrých kontaktů s cisterciáckým klášterem v Oseku, zařídit v severních Čechách, tak jako i v jiných zemích (v Portugalsku, Španělsku, Irsku, Dánsku), pedagogický projekt pro německé děti a mládež. Mládež tu měla po nějaký čas pobývat a pak se vrátit zpět do Německa. Proč byly domovy zřízeny také u nás?

"Sever Čech má za sebou svízelnou minulost, má před sebou po skončení vlády komunistů novou naději," domnívá se Raimond Strathman, člověk zodpovědný za akci Evangelické diakonie v České republice. "Staráme se o děti, které se ne vlastním přičiněním dostaly do těžké situace. Vždyť i ony mají před sebou novou naději. Jsou to sirotci, děti, jejichž rodiče jsou v nemocnicích, děti alkoholiků, uprchlíci z východu. V žádném případě to nejsou kriminálníci. Jsme domov mládeže, váš 'děcák', nikoliv 'pasťák'," říká R. Strathman.

V Evangelické vesnici mládeže se dodržuje zásada, že každý vychovatel vedle své pedagogické odbornosti je vyučen nějakému řemeslu. Mezi vychovateli jsou obchodníci, malíři pokojů, kuchaři, truhláři. Chovanci bydlí ve skutečné rodině. Mohou zde vlastnit psy, kočky a jiná zvířata. Vytvářejí si své soukromí. Tady si chlapci sami nakupují a sami si vaří. Stávají se mnohem rychleji samostatnými. Cizí prostředí je mnohem více svazuje s vlastní "rodinou". Výchovný systém v zahraničí má mnohem výraznější úspěchy než v samotném Německu.

Čerstvě povýšené městečko Košťany na sebe vzalo v uplynulých čtyřiceti letech podobu většiny severočeských obcí. Proluky po zbořených domech, neřád a nesoulad na každém kroku. Dvě stě sedmdesát jeho občanů připojilo své podpisy pod petici. Petice byla zaměřena proti přistěhování "problematických" mladistvých. Radní jednomyslně vyjádřili nesouhlas s přítomností chovanců společnosti Struktura v Košťanech. Starosta Jindřich Abrhám později v Severočeském deníku uvedl, že petice byla ultimátem od rodičů: "Buď chlapci z Německa odejdou, nebo nebudeme posílat své děti do školy." Ředitelka košťanské základní školy Jarmila Hejduková byla jednou z iniciátorek podpisové akce.

Pikantní detail v celé záležitosti je, že třinácti až čtrnáctiletí chlapci si dům v Košťanech teprve upravovali. Nebydleli v něm. Hysterie, která se proti jejich pobytu rozpoutala, vycházela jen z nepodložených fám a z kampaně, která se rozpoutala v tisku.

"Ne, já jsem tu petici proti těm dětem nepodepsal. Oni je vyhnali ještě dříve, než se sem nastěhovali. Nikdy jsem ve vztahu k člověku neslyšel větší cynismus než termín sociální skládka." Tento hlas staršího důchodce je v Košťanech zcela ojedinělý.

Vychovatel Theobald Fuchs vytáhl zpoza skříně pomalovanou plechovou tabuli. Přestože je Němec, česky na ni sám napsal "Masarykova péče o mládež - Sdružení na pomoc dětem - Světlo v temnotách". Theobald Fuchs už ji nikdy nepověsí. Vrací se zpět do Německa. Vrací se s hořkým pocitem nepatřičnosti a s pocitem, že lidé je odmítli přijmout. Proč? "Protože jsme Němci," řekl Theobald Fuchs.

Všichni mladiství odjeli do Dánska. Evangelická vesnice mládeže Rensburg v lednu ukončila činnost v České republice natrvalo.