Nepoliticko-politické
odbory
Komentáře
Politizování
odborů
nelze
zabránit,
nelze
ho
zakázat,
je
legitimní.
Přesto
se
ho
odborářští
funkcionáři
ústy
Richarda
Falbra
zříkají.
Odbory
na
svůj
vstup
do
velké
politiky
v
mnoha
zemích
doplatily.
České
odbory
chtějí
být
opatrnější,
zároveň
však
odmítají
roli,
která
jim
přisuzuje
"pouze"
hájení
zájmů
zaměstnanců
proti
zaměstnavatelům.
Brát
se
za
mzdové
požadavky
a
bezpečnost
práce
či
vést
kolektivní
vyjednávání
není
role
malá.
Odborovým
předákům
však
nepřipadá
dostatečně
efektivní,
aby
zdůvodnila
existenci
mamutí
odborové
centrály
s
obrovským
nemovitým
majetkem
zděděným
po
Revolučním
odborovém
hnutí.
Odbory
proto
potřebují
viditelně
zasahovat
do
přípravy
zákonů,
dotýkajících
se
občanů
svými
sociálními
dopady.
Ne
snad,
že
by
jejich
připomínky
neměly
alespoň
občas
racionální
jádro.
Existuje
ale
regulérní
půda,
kde
je
mohou
vznášet
-
v
tripartitě
a
v
parlamentních
výborech.
Odbory
využívají
oba
způsoby.
Mají-li
však
pocit,
že
nejsou
dostatečně
vyslyšeny,
chtějí
více.
Mítinky
a
demonstrace
jsou
jejich
dalším
nezpochybnitelným
právem.
Sáhnou-li
k
nim
jednou
za
rok,
nelze
jistě
prohlašovat,
že
jsou
nátlakovou
a
militantní
skupinou.
Je
spíše
otázka,
zda
se
k
těmto
krokům
uchylují
z
důvodů
adekvátních
a
zda
se
tím
samy
nepřipravují
o
zbraň
pro
chvíle
naléhavější.
Vliv
na
tvorbu
zákonů
chtějí
odbory
institucializovat
tím,
že
vyšlou
několik
svých
zástupců
do
parlamentu
na
kandidátkách
politických
stran.
Místo
jim
slíbili
Svobodní
demokraté.
Ovšem
naděje,
že
se
oni
sami
do
parlamentu
vůbec
dostanou,
není
příliš
velká.
Také
KDU-ČSL,
která
účast
odborářů
na
svých
kandidátkách
nevylučuje,
bude
mít
patrně
dost
práce,
aby
se
do
parlamentu
dostala.
Zbývá
tedy
nabídka
sociálních
demokratů.
Miloš
Zeman
ji
ale
podmínil
členstvím
kandidátů
v
ČSSD.
To
se
Richardu
Falbrovi
z
pochopitelných
důvodů
nezamlouvá.
Takové
sepětí
by
nutně
v
očích
veřejnosti
vedlo
k
identifikaci
odborů
se
sociální
demokracií.
Proklamovaná
nadstranickost
by
vzala
za
své.
Odbory
by
se
měly
spokojit
s
prostředky,
které
mají
k
dispozici.
Politiku
nechť
zkusí
ovlivňovat
tak,
jak
nastínil
jejich
předseda
-
před
parlamentními
volbami
mohou
doporučit
svým
členům,
koho
volit.
Vzhledem
k
širokému
politickému
spektru
odborářů
a
k
jejich
předpokládané
schopnosti
samostatného
občanského
úsudku
lze
však
jen
stěží
očekávat
hmatatelný
výsledek
této
politické
podpory.
Jestliže
Falbr
v
televizní
Aréně
prohlásil,
že
Clinton
vděčí
za
své
vítězství
americkým
odborářům,
byla
to
jistě
paralela
přitažená
za
vlasy.