Zákon
o
občanství
prý
diskriminuje
Za
propuštění
ze
svazku
SR
se
platí
2741
Kč,
za
udělení
občanství
ČR
500
Kč
Praha
(mš)-
Asi
stovku
žádostí
o
udělení
českého
občanství
slovenským
občanům
zamítl
do30
.
června
1994,
tedy
za
jeden
a
půl
roku
po
rozdělení
Československa,
civilně
správní
úsek
ministerstva
vnitra.
Uvedla
to
jeho
pracovnice
Kateřina
Guluškinová.
Žádosti
podle
ní
nesplňovaly
některou
z
podmínek
zákona
o
českém
občanství,
tedy
dvouletý
trvalý
pobyt
v
ČR
nebo
pětiletou
beztrestnost.
V
současné
době
se
přidal
další
problém.
Jak
LN
potvrdila
slovenská
ambasáda,
od
1.
července
se
prudce
zvýšil
poplatek
za
propuštění
ze
svazku
SR
na
2741
Kč
za
osobu.
Bez
potvrzení,
že
slovenský
občan
nemá
vůči
SR
žádné
dluhy
a
závazky,
nemůže
žadatel
získat
české
občanství.
Podle
kurátorky
Marianny
Šantorové
slovenští
občané,
především
Romové,
odmítají
částku
zaplatit
a
žádosti
se
prý
hromadí
na
slovenském
konzulátu
v
Praze.
Podle
informací
z
ministerstva
financí
však
probíhají
jednání
se
slovenskou
stranou
o
snížení
poplatku.
Částka
za
udělení
českého
občanství
činí
i
za
celou
rodinu
500
Kč.
Administrativní
a
byrokratické
zmatky
kolem
udělování
občanství
slovenským
občanům
považuje
Hnutí
občanské
svobody
a
tolerance
(HOST)
za
důsledek
nesmyslné
zákonné
normy,
jakou
je
zákon
o
českém
občanství.
Z
dlouhodobě
žijících
Slováků
v
ČR
vytvořil
po
rozdělení
země
cizince.
Mnozí
se
podle
Jana
Jařaba
z
HOST
rozhodli
pro
české
občanství.
Jiní
tím,
že
nesplňují
diskriminující
podmínky
nebo
vinou
byrokracie,
nevědomosti
či
nezájmu,
se
v
ČR
cizinci
stali
a
jsou
pokládáni
za
imigranty.
Slovenští
občané,
především
Romové,
přicházeli
do
ČR
v
několika
etapách,
požívali
práva
a
měli
stejné
povinnosti
jako
čeští
občané.
Díky
trvalému
bydlišti
v
ČR
ani
nemohli
volit
do
Slovenské
národní
rady.
V
té
době
bylo
bezvýznamné,
zda
je
občan
společného
státu
Slovák
nebo
Čech.
K
tomu
nynější
zákon
vůbec
nepřihlíží.
Otázkou
podle
Jařaba
zůstává,
zda
byl
od
počátku
koncipován
dikriminačně
proti
asociálním
Romům,
nebo
zda
byl
koncipován
zcela
nekompetentně.