Opět
peníze
a
ctnosti
Komentář
Václav
Bělohradský
Jsem
přesvědčen,
že
kapitalismus,
tedy
ekonomická
svoboda,
je
větší
zárukou
demokracie
než
všechny
psané
zákony.
Svrchovanost
spotřebitele
si
vždy
nakonec
vynutí
i
svrchovanost
občanskou,
jejíž
je
ostatně
rozhodující
složkou.
Trh
fragmentuje
každou
moc,
oslabuje
každou
hranici,
rozbíjí
hierarchie
a
nutí
nás
hledat
nové
cesty.
Z
ducha
kapitalismu
se
vždy
znovu
obrodí
demokracie,
zatímco
bez
ekonomické
svobody
se
demokracie
nezadržitelně
proměňuje
v
pouhou
slupku
centralistické
politické
moci.
Kdyby
byl
majitelem
těchto
novin
a
někdo
mě
nutil
psát
ve
prospěch
vlády,
považoval
bych
to
především
za
porušení
mých
vlastnických
práv.
Jsme-
li
svrchovanými
vlastníky,
jsme
i
svobodní.
Věřím
také,
že
podstatnou
složkou
ekonomického
úspěchu
ve
svobodné
společnosti
je
obchodní
ctnost.
Společnosti
jako
hansovní
města
nebo
námořní
obchodní
republiky,
třeba
Benátky
a
Janov,
jsou
společnostmi
utvářenými
obchodními
ctnostmi
a
návštěvnící
vnímají
téměř
okamžitě
jejich
protestantsky
počestného
ducha.
Lidé,
vyhnaní
z
pohodlného
přítmí
státem
řízených
fabrik,
vidí
kolem
samou
nemravnost
a
říkají,
naše
děti
jsou
příliš
dobře
vychované
pro
tuto
dobu,
která
vyžaduje
chamtivost
a
ziskuchtivost.
Ve
skutečnosti
je
kapitalismus
mnohem
mravnější
než
socialismus,
protože
neumožňuje,
aby
po
celá
desetiletí
lidé
žili
z
toho,
že
vyrábějí,
co
nikdo
nepotřebuje.
24.
srpna
přinesla
MF
Dnes
zprávu,
že
Komerční
banka
vypovídá
předčasně
50
tisícům
svých
klientů
smlouvy,
podle
nichž
mohli
uložit
své
úspory
až
na
dobu
pěti
let
s
fixním
úrokem.
Zpráva
vyvolala
všeobecné
pohoršení,
ale
nebyla
pravdivá.
KB
se
provinila
jen
tím,
že
veřejnosti
neuměla
vysvětlit,
co
vlastně
učinila,
což
je
provinění
zcela
jiného
řádu.
Nechtěl
jsem
té
zprávě
věřit,
protože
Komerční
banka
je
dnes
součástí
světového
finančního
trhu,
který
vypovězení
termínované
smlouvy
na
dobu
určitou
nepřipouští.
Ale
nikdo
zprávu
nedementoval,
ani
banka
sama,
dokonce
ani
premiér,
který
ji
jen
odmítl
blíže
komentovat.
Mrzí
mě,
že
jsem
snad
poprvé
v
životě
zradil
své
přesvědčení,
že
kapitalismus
je
mravný,
a
té
zprávě
uvěřil.
Něco
takového
je
v
něm
nemožné,
nejen
proto,
že
to
zákon
zakazuje,
ale
proto,
že
to
je
proti
duchu
kapitalismu.
Napsal
jsem
27.
8.
úvahu
o
tom,
že
možná
v
sídelní
budově
KB
ještě
straší
duch
komunistické
strany,
jejíž
ústřední
výbor
tam
měl
první
vítězné
sídlo,
odvažuje-
li
se
Komerční
banka
takto
vysmát
kapitalistickým
ctnostem.
Jsem
rád,
že
se
můj
prokapitalistický
optimismus
potvrdil
a
že
v
té
budově
nestraší.
Důležité
je
ale
toto:
musíme
si
rychle
začít
zvykat
na
to,
že
Česká
republika
je
bohatý,
kulturně
i
ekonomicky
vyvinutý
demokratický
stát,
rychle
se
integrující
do
světového
trhu,
v
němž
žádná
banka
nemůže
vypovědět
termínované
smlouvy.
Mrzí
mě,
že
jsem
lidem,
kteří
tomu
věřili,
jednoduše
neřekl,
že
to
v
kapitalismu
nejde.
Nechal
jsem
se
ale
zmalátnit
výparem
věty
u
nás
se
může
stát
cokoli,
u
nás
v
Česku
je
všechno
jinak.
Je
to
nebezpečné
přesvědčení,
které
sdílí
nebezpečně
velké
množství
občanů.
Chci
říci,
že
jsem
měl
mít
dost
občanské
jistoty,
aby
zprávu
o
tom,
že
nějaká
česká
banka
vypověděla
termínované
smlouvy,
považoval
za
zprávu
agentury
Wild
Duck.