Michajlovovi
by
nevadilo
u
nás
trénovat
Řada
našich
hokejistů
zatím
chápe
profesionalismus
jen
jako
vysokou
smlouvu,
říká
trenér
ruské
reprezentace
Jan
Tobiáš,
Zlín
Na
mistrovství
světa
v
Itálii
za
mnou
přišel
nějaký
člověk
a
představil
se
jako
čelný
funkcionář
svazu.
Zeptal
se,
zda
nemám
nic
proti
tomu,
abych
byl
zařazen
mezi
kandidáty
na
funkci
trenéra
české
reprezentace.
Ptáte
se,
zda
to
byl
Burdys,
nebo
Pouzar.
Nevím,
jméno
si
opravdu
nepamatuju.
Takhle
vzpomíná
Boris
Michajlov,
spolu
s
Petrovem
a
Charlamovem,
člen
legendární
útočné
trojky
bývalého
SSSR
a
od
roku
1992
trenér
Ruska,
s
nímž
loni
v
Německu
získal
titul
mistra
světa,
jak
letos
v
květnu
na
šampionátu
v
Itálii
dostal
nabídku
na
vedení
české
reprezentace.
o
Jaká
byla
vaše
odpověď?
Byla
to
nečekaná
a
zajímavá
nabídka.
Rozhodně
jsem
proti
ní
nic
neměl,
ale
řekl
jsem,
že
mám
s
Ruskou
hokejovou
federací
podepsanou
smlouvu
až
do
roku
1996.
Vztahy
mezi
Českou
republikou
a
Ruskem
jsou
zatíženy
ještě
čerstvou
minulostí,
přesněji
řečeno
politickou
závislostí
bývalé
ČSSR
na
bývalém
SSSR.
Nevadilo
by
to
vaší
práci?
Čas
zbrousil
hrany.
Doufám,
že
čím
jsme
starší,
tím
jsme
moudřejší,
a
ne
hloupější.
Nemůžeme
mít
na
očích
černé
brýle
a
nevidět
změny,
které
se
staly.
Někdy
v
budoucnu
si
tedy
dovedete
sám
sebe
představit
na
střídačce
české
reprezentace?
Svět
je
hrozně
malý
a
nic
se
nedá
vyloučit.
Spousta
našich
i
vašich
hokejových
odborníků
pracuje
mimo
své
republiky.
Proč
bych
já
nemohl
působit
u
české
reprezentace.
Skutečeně,
proč
ne?
o
Na
mistrovství
světa
v
Itálii
jste
obsadil
s
týmem
plným
hvězd
ze
zámoří
pátou
příčku.
Jaká
byla
reakce
v
Rusku?
Podle
hry
jsme
si
páté
místo
nezasloužili.
Ve
čtvrtfinále
proti
Spojeným
státům
jsme
si
ale
bohužel
vybrali
ten
pověstný
černý
den,
který
potká
každé
mužstvo.
Nikdo,
včetně
mě,
nebyl
s
umístěním
spokojen,
ale
žádná
tragédie
se
z
toho
nedělala.
Jenže
v
létě
byl
z
pozice
předsedy
Ruské
hokejové
federace
sesazen
váš
přítel
Vladimír
Petrov.
Nahradil
ho
Valentin
Syč,
přívrženec
vašeho
předchůdce
Viktora
Tichonova.
Nebál
jste
se
o
místo?
Jsem
profesionální
trenér.
Starám
se
jen
o
svou
práci,
na
kterou
mám
smlouvu
do
roku
1996.
Funkcionářské
boje
mě
nazajímají.
Vím
jen
tolik,
že
teď
je
předsedou
Syč
a
Petrov
dal
celou
záležitost
k
soudu.
Kdyby
ale
nový
předseda
prosadil
do
funkce
jiného
trenéra,
co
byste
dělal?
Kromě
reprezentace
mám
i
svůj
klubový
úvazek
v
Sankt
Petěrburgu.
Navíc
jsem
vedle
nabídky
od
České
hokejové
federace
měl
možnost
odejít
trénovat
do
jednoho
prvoligového
švýcarského
týmu.
Nakonec
jste
u
reprezentace
zůstal
a
Tichonov,
s
nímž
nejste
zrovna
přátelé,
se
stal
předsedou
trenérské
rady.
Může
vám
ze
svého
titulu
přikazovat,
nebo
pouze
radit?
O
našich
vztazích
skutečně
nestojí
za
to
příliš
mluvit.
Jsem
rád,
že
mě
může
maximálně
upozornit
'tovaryšč
Michajlov,
tady
jste
udělal
chybu'.
Snažíme
se
ale
chovat
jako
profesionálové.
Jak
moc
vám
komplikuje
práci
masový
odliv
ruských
hráčů
do
zahraničí?
S
tím
se
prostě
musíme
smířit.
Mou
povinností
je
sestavit
reprezentaci
z
nejlepších
hráčů
bez
ohledu
na
to,
za
který
klub
a
kde
zrovna
hrají.
Odmítám
pouze
ty,
kteří
chtějí
mít
místo
ve
sborné
předem
garantované.
Provedu
širší
nominaci
a
vyberu
ty,
kteří
jsou
momentálně
nejlepší.
Jak
ale
například
posuzujete
formu
hráčů
v
zámořské
NHL?
Ani
ve
snu
bych
se
neodvážil
pochybovat,
že
by
kanadští
nebo
američtí
trenéři
dopustili,
aby
hráč
nebyl
během
sezony
ve
vrcholné
formě.
NHL
je
dokonalým
hokejovým
průmyslem,
ke
kterému
máme
u
nás,
ale
i
u
vás
ještě
hodně
daleko.
Jako
bývalý
reprezentant
jste
pod
trenéry
Tarasovem
a
Tichonovem
zažil
pověstná
dlouhodobá
soustředění,
která
všichni
hráči
nenáviděli.
Jaké
jsou
vaše
metody?
Dříve
nebyl
problém
sestavit
reprezentační
mužstvo.
Tarasov
a
Tichonov
měli
neomezenou
moc
a
dostávali
peníze
ze
státního
rozpočtu.
I
kdybych
měl
stejné
možnosti,
dlouhodobá
soustředění
bych
rozhodně
nevolil.
Když
jsme
se
z
nich
vraceli,
čekaly
nás
doma
nahromaděné
problémy,
které
nás
odváděly
od
hokeje.
Hráč
musí
sám
vědět,
co
to
znamená
být
profesionálem.
Podle
mého
je
to
především
zodpovědnost.
Mnoho
hokejistů
však
zatím
chápe
profesionalismus
pouze
jako
vysokou
smlouvu.
Jak
se
vám
zamlouvá
Pragobanka
Cup?
V
tomhle
termínu
takováhle
akce
chyběla.
Je
to
ideální
možnost
posoudit,
jaký
hráčský
materiál
nám
přes
léto
zůstal
doma.
Je
však
logické,
že
čím
více
se
bude
blížit
termín
mistrovství
světa,
bude
v
našem,
ale
určitě
i
v
českém
týmu
hráčů
z
domácích
soutěží
ubývat.
Mýlíte
se.
Trenér
Bukač
hodlá
postavit
základ
reprezentace
z
české
ligy...
Dobrá
myšlenka.
Otázka
je,
jaký
to
přinese
výsledek.
Porovnával
jsem
například
úroveň
olympijského
turnaje
a
mistrovství
světa,
kam
už
trenéři
povolávali
i
hráče
ze
zamoří.
Rozdíl
v
kvalitě
je
značný.
Za
příklad
může
posloužit
mužstvo
Kanady.
V
Lillehammeru
bylo
druhé
a
na
mistrovství
světa
do
Itálie
pak
z
tohoto
celku
jel
jediný
hokejista
-
Paul
Kariya.
To
mluví
za
všechno.