Pocta
katedrále
po
čtyřech
stoletích
Petr
Veber
V
centru
týdenního
festivalového
programu
Pocta
katedrále
stanuly
dva
neokázalé
komorní
koncerty.
Ten
úterní
byl
neotřele
monotematicky
sestaven
z
hudby,
která
zněla
u
svatého
Víta
kolem
roku
1600
za
císaře
Rudolfa
II.
Pro
chystaný
televizní
naučný
pořad
poslouží
záznam
večera
jistě
velmi
názorně.
Je
nepochybné,
že
spolupracující
vokální
a
instrumentální
soubory
Duodena
Cantitans,
Capella
Rudolphina
a
flétnový
Michael
Consort
se
pod
vedením
muzikologa
Petra
Daňka
úspěšně
propracovávají
ke
špičce
rozšiřujícího
se
domácího
spektra
mladých
nadšenců
staré
hudby:
po
vzoru
zahraničních
průkopníků
neortodoxně
hledají
historickou
autenticitu
interpretačního
přístupu
k
ní.
Profil
Daňkovy
spolehlivě
a
nenápadně
zpívající
Duodeny
nevytváří
přitom
nějaká
oslňující
vokální
kultura,
tak
obdivovaná
u
řady
zahraničních
profesionálů,
jako
spíše
nezanedbatelná
muzikologická
erudice,
soustřeďující
se
na
detailně
hudebně
promyšlené
oživení
dosud
netištěných
pramenů
české
renesance.
K
věrohodnosti
úterního
vystoupení
Duodeny
Cantitans
i
obou
dalších
těles
ovšem
nemalou
měrou
přispěly
i
skladby
hravě
interpretované
varhaníkem
Jaroslavem
Tůmou.
Sympatický
dojem
zanechal
rovněž
čtvrteční
koncert
mladého
teplického
souboru
Musica
Florea
s
díly
sedmnáctého
století.
Instrumentální
projev
musí
být
v
raně
barokním
repertoáru
exaltovanější
-
a
skutečně:
hra
smyčců
s
continuem
ve
své
zdrženlivé
robustnosti
a
neustálém
výrazovém
odstiňování
působila
dostatečně
poučeně
a
suverénně.
Atraktivní
byla
přes
nepatrná
zaváhání
samozřejmě
účast
trumpetisty,
a
to
zvláště
tam,
kde
se
lesk
trubky
pojil
v
latinské
duchovní
hudbě
se
sólovým
zpěvem.
Svěžím
hlasem
vládnoucí
sopranistka,
která
zůstala
bohužel
v
anonymitě,
přispěla
k
dobrému,
neakademickému
dojmu
i
svou
interpretací
českých
duchovních
písní.
Pocta
katedrále
-
Duodena
Cantitans,
Capella
Rudolphina,
Michael
Consort.
Kostel
Všech
svatých,
Praha,
30.
srpna.
Pocta
katedrále
-
Musica
Florea.
Kostel
Všech
svatých,
Praha,
1.
září.