Zlatá
horečka
po
makedonsku
Veliké
pátrání
v
údolí
Vardaru
po
dvou
tunách
zlata
maršála
Rommela
Bělehrad
-
Podobně
jako
v
Čechách
se
také
ve
vzdálené
balkánské
Makedonii
rozhořela
zlatá
horečka,
jejímž
cílem
je
nalézt
poklad
ukrytý
na
konci
druhé
světové
války
na
lepší
časy
ustupujícími
německými
vojsky.
Podle
makedonského
tisku
nejde
o
žádnou
maličkost,
nýbrž
o
zlatý
poklad,
který
na
makedonském
území
skryl
německý
polní
maršál
Rommel,
když
v
roce
1943
po
neúspěších
v
severní
Africe
ustupoval
údolím
řeky
Vardaru.
Makedonský
večerník
Večer
doplňuje,
že
Rommel
zakopal
na
makedonském
území
asi
dvě
tuny
zlata,
tedy
část
pokladu,
který
naloupil
za
vojenského
tažení
v
severní
Africe.
Učinil
tak
v
obavě,
aby
se
jej
nezmocnili
jugoslávští
partyzáni,
kteří
operovali
podél
horských
průsmyků.
Pátrání
se
soustřeďuje
do
okolí
jihomakedonského
města
Štipu
nedaleko
archeologické
lokality
Suvo
grlo,
které
proslulo
římskými
vykopávkami
z
počátku
našeho
letopočtu.
Monopol
na
hledání
pokladu
si
vyhradilo
makedonské
vojsko
a
policie,
která
jej
zatím
nenalezla,
ale
zato
již
prý
zničila
těžkou
terénní
technikou
několik
antických
památek.
Makedonské
úřady
se
však
nevzdávají
a
ministerstvo
vnitra
drží
lokalitu
pod
klíčem.
To
jen
rozpaluje
obrazotvornost
místních
obyvatel,
kteří
se
vydávají
za
pokladem
na
vlastní
pěst
a
kopají
tam,
kudy
podle
tehdejších
očitých
svědků
Rommelova
armáda
procházela.
I
oni
se
ale
mohou
vykázat
jen
náhodnými
úspěchy
v
podobě
zlatých
mincí
a
klenotů,
jejichž
hodnota
se
ale
s
velikostí
očekávaného
nálezu
nedá
srovnat.
Podle
místních
obyvatel
jsou
takové
objevy
časté
a
nepříliš
překvapivé.
Ví
se
totiž,
že
početná
židovská
komunita
ukryla
své
jmění
za
druhé
světové
války
po
domech,
zahradách
a
dvorech
Štipu
v
obavě
z
deportací.
K
těm
skutečně
došlo
v
roce
1943
a
téměř
nikdo
se
z
vyhlazovacích
táborů
nevrátil,
aby
si
je
znovu
vyzvedl.
Podobně
zanechali
v
zemi
malé
poklady
příslušníci
turecké
menšiny,
kteří
museli
po
osvobozovací
válce
balkánských
států
proti
Osmanské
říši
makedonské
území
počátkem
dvacátého
století
opustit.
Zlatá
horečka
se
mezitím
šíří
po
Štipu
a
širším
okolí.
Pověsti
o
pokladech
lákají
především
nyní,
kdy
následky
sankcí
proti
Jugoslávii
vyvolaly
u
vnitrozemského
jižního
souseda
masovou
nezaměstnanost
a
prudký
sociální
a
společenský
pokles,
píše
makedonský
tisk
a
dodává,
že
za
normálních
okolností
by
stěží
tolik
lidí
podlehlo
vidině
rychlého
zbohatnutí.