Vývoz
nerostných
surovin
není
tak
katastrofální
Alarmující
vzrůst
vývozu
nerostných
surovin
a
drancování
přírodního
bohatství,
na
které
ve
svém
dopise
Vývoz
nerostů
nebezpečně
roste
(LN
20.
8.)
poukazuje
J.
Lípa
z
Českého
svazu
ochránců
přírody,
se
z
pohledu
celkového
rozboru
statistických
údajů
nezdá
tak
katastrofální.
Celková
těžba
nerostných
surovin
se
v
porovnání
s
rokem
1988,
až
na
několik
vysvětlitelných
výjimek,
rapidně
snížila.
Např.
u
stavebního
kamene
na
41
%
stavu
r.
1988,
štěrkopísků
45
%,
kaolinu
pro
výrobu
porcelánu
na
61
%
a
podobně.
Pokud
se
v
rámci
těchto
údajů
zvýšil
vývoz
některých
surovin,
je
nutné
pochopit,
že
při
omezení
domácího
odběru
by
snížení
těžby
přes
únosnou
míru
znamenalo
vážný
ekonomický
dopad
na
jednotlivé
těžební
organizace.
Z
toho
důvodu
jsou
tyto
podniky
nuceny,
při
nedostatečném
odbytu
na
domácím
trhu,
řešit
svoje
ekonomické
problémy
exportem.
Tato
situace
je
přechodná,
oživení
vnitřního
odbytu
vyvolá
pochopitelně
snížení
exportu.
Dále
je
třeba
vzít
v
úvahu
dva
další
aspekty.
Tento
stát
je
závislý
na
dovozu
převážné
většiny
nerostných
surovin,
které
jsou
pro
chod
hospodářství
nenahraditelné
(ropa,
zemní
plyn,
veškeré
kovy
atd.).
Je
pochopitelné,
že
je
v
jeho
zájmu
kompenzovat,
alespoň
částečně,
tento
dovoz
vývozem
těch
surovin,
které
má
k
dispozici
v
takovém
množství,
aby
jejich
vývozem
naše
hospodářství
nepoškozoval.
Je
pochopitelné,
že
v
rámci
zahraničního
obchodu
získávají
naše
podnikatelské
subjekty
finanční
zajištění
pro
potřebnou
modernizaci
jednotlivých
provozoven
a
jejich
technického
vybavení.
Po
dobu
40
let
neměl
tento
stát
ani
na
prostou
reprodukci,
natož
na
rozšířenou,
a
je
tudíž
jasné,
že
provozovny
potřebují
produkovat
disponibilní
zisk,
a
ne
ztrátu
vzniklou
odstávkou
výroby.
V
rámci
již
zpracovaných
okresních
surovinových
studií
se
připravuje
další
rozšiřující
část,
do
které
patří
např.
studie
zátěže
těžby
nerostných
surovin
na
životní
prostředí.
První
se
připravuje
v
součinnosti
s
Okresním
úřadem
Litoměřice.
V
květnu
1994
byla
vypracována
informace
pro
tisk,
která
hodnotí
všechny
faktory
vývoje
těžby
a
vývozu
nerostných
surovin
v
období
od
roku
1988
do
r.
1993.
Je
zde
patrný
celkový
pokles
těžby
převážné
většiny
nerostných
surovin
v
okresech,
hraničících
se
SRN
a
Rakouskem.
Ani
zde
nejsou
čísla
alarmující.
To
však
nevylučuje,
že
v
obecné
rovině
se
vámi
konstatované
negativní
jevy
neprojevují
na
konkrétních
těžebnách.
V
těchto
konkrétních
případech
je
třeba
oslovit
zejména
příslušný
obvodní
báňský
úřad,
případně
regionální
pracoviště
ministerstva
životního
prostředí.
Z
dopisu
RNDr.
Richarda
Nouzy,
CSc.,
Ministerstvo
hospodářství
ČR