Referendum
jako
léčka
Petr
Dudek
Bosenští
Srbové
učinili,
co
předem
slibovali.
V
referendu
odmítli
navrhovanou
mapu
rozdělující
území
Bosny
a
Hercegoviny.
Před
kontaktní
skupinou,
spojující
čtveřici
západních
velmocí
a
Rusko,
tím
pádem
stojí
dvě
možnosti.
Jednak
může
mezinárodní
společenství
vyjít
vstříc
požadavkům
Radovana
Karadži
a
jeho
nacionalistické
kliky
a
začít
navrhovanou
mapu
překreslovat
tak,
aby
více
vyhovovala
poměrům
nastoleným
vojenskou
silou.
Jinými
slovy,
odměnit
bosenské
Srby,
kteří
nyní
ovládají
sedmdesát
procent
území,
za
jejich
agresi.
Pokud
k
něčemu
takovému
dojde,
což
není
vyloučeno,
bude
to,
řečeno
slovy
českého
vyslance
v
OSN
Karla
Kovandy,
debakl
západoevropské
a
severoamerické
politiky.
Druhou
možností
je
to,
že
západní
mocnosti
se
Spojenými
státy
v
čele
odmítnou
požadavky
Srbů
v
Bosně
a
prosadí
zrušení
zbrojního
embarga
proti
bosenským
Muslimům.
Pokud
se
ale
Západu
-
s
Moskvou
nelze
v
tomto
směru
počítat
-
podaří
ukázat,
že
slova
o
zrušení
embarga
jsou
míněna
vážně,
nebudou
bosenští
Srbové
nejspíše
čekat,
až
se
situace
v
poli
změní
v
jejich
neprospěch.
Místo
toho
zahájí
Karadži
jednotky
ofenzivu
proti
Muslimům.
S
jasným
cílem:
rozhodnout
vleklou
bosenskou
válku
jednou
provždy.
Nikdo
nemůže
s
jistotou
předvídat,
zda
se
jim
to
podaří.
Jisté
je
pouze
to,
že
odhodlání
bojovat
bosenským
Srbům
nechybí
a
vidina
lépe
vyzbrojených
Muslimů
jejich
rozhodnost
pouze
zvyšuje.
Než
západní
mocnosti
stihnou
dovézt
zbraně,
nebude
už
existovat
armáda,
která
by
se
jimi
mohla
vybavit,
natož
se
je
naučit
používat,
pohrozil
nedávno
jeden
z
bosenskosrbských
vojenských
velitelů.
Bosenští
Srbové
se
svým
referendem
-
o
jehož
výsledku
Karadži
nemohl
pochybovat
-
pokusili
zdramatizovat
situaci
v
naději,
že
západní
mocnosti
a
Rusko
navzájem
zablokují
vliv,
který
na
situaci
v
Bosně
mají.
Jejich
taktiku
posílil
i
Slobodan
Miloševi.
Bělehrad
ucítil
příležitost
využít
bosenského
dilematu
a
domoci
se
zrušení
mezinárodních
sankcí,
které
ruinují
hospodářství
srbsko-černohorské
Jugoslávie.
Neváhá
kvůli
tomu
vystupovat
i
proti
svým
tradičním
spojencům
v
Bosně.
Podle
reakcí
ruského
ministra
zahraničí
Kozyreva
soudě,
není
Miloševi
nabídka
Moskvě
nesympatická.
Tím
spíše
nesmí
Západ
výsledky
referenda
přecenit.
Nátlak
na
bosenské
Srby
musí
pokračovat.
Nemůže
být
ale
uplatňován
přes
Slobodana
Miloševi,
i
když
jeho
prsty
v
Bosně
sahají
velmi
daleko.