Konstantin
-
program
pro
slovenské
školství
Slovensko
Svetlana
Kolesárová,
Sme
Naše
školství
žije
stále
v
19.
století,
tvrdí
pedagogové
z
Učitelského
fóra
Slovenska,
organizace,
která
byla
původně
založena
jako
občanské
sdružení,
ale
nyní
plní
částečně
i
funkci
odborového
zástupce
učitelů.
Narážejí
tím
na
skutečnost,
že
za
čtyři
roky
po
revoluci
byly
ve
školství
provedeny
jen
dílčí
změny.
Děti
mají
ze
školy
stále
spíše
strach,
než
aby
měly
radost
z
nabývání
vědomostí.
Psychologové
ze
Státního
pedagogického
ústavu
si
však
od
nového
metodického
pokynu,
který
má
od
září
na
prvním
stupni
základních
škol
umožnit
výuku
bez
známkování,
slibují
humanizaci
školství.
Slovní
hodnocení
žáků,
které
se
experimentálně
ověřovalo
v
posledních
pěti
letech,
přineslo
zatím
dobré
výsledky.
Ukázalo
se,
že
děti
si
nejen
lépe
pamatují
učivo,
ale
dokonce
ho
považují
za
lehké.
Metoda
slovního
hodnocení
vyžaduje
individuální
přístup,
nedostatek
financí
však
způsobuje
postupné
zvyšování
počtu
dětí
ve
třídách.
Ze
škol
utíkají
schopní,
především
mladí
učitelé.
Školství
je
dnes
přestárlé
a
přefeminizované.
Zatímco
průměrný
plat
na
Slovensku
dosahuje
téměř
šesti
tisíc
Sk,
na
vysokých
školách,
kde
je
nejvyšší
podíl
vysokoškolsky
vzdělaných
odborníků,
se
pohybuje
mezi
4900
až
5500
korunami.
Školství
je
tak,
hned
po
obchodu
a
službách,
nejhůře
placenou
sférou.
Rozpočet
na
školství
se
za
poslední
dva
roky
Mečiarovy
vlády
snížil
o
tři
miliardy
korun
(na
dnešních
18,4
mld.),
avšak
ceny
energií,
potravin
a
údržbářských
prací
stále
rostou.
Výsledkem
je
zvyšování
normou
povoleného
počtu
dětí
ve
třídách
a
rostoucí
úvazky
učitelů.
Většina
základních
škol
je
státních.
V
restituovaném
majetku
byly
založeny
školy
církevní
a
vzniklo
i
36
soukromých
škol.
Od
státu
dostávají
80
procent
částky,
jakou
činí
dotace
pro
státní
školy.
Přetrvávající
nejistota
však
způsobila,
že
o
založení
nové
soukromé
školy
v
příštím
školním
roce
projevili
zájem
pouze
čtyři
lidé.
Díky
populačnímu
boomu
ze
sedmdesátých
let
je
mimořádný
zájem
o
studium
na
gymnáziích
a
středních
odborných
školách.
Vznikají
nové
obory
inspirované
přáním
žáků
a
rodičů.
Největší
zájem
je
o
obchodní
akademie.
Úvahy
o
převedení
správy
škol
na
města
a
obce
vyvolaly
rozsáhlé
diskuse.
Podle
původních
plánů
Mečiarova
kabinetu
k
tomu
mělo
dojít
už
v
lednu
1994.
Akce
však
nebyla
dostatečně
připravena
a
vláda
proto
své
rozhodnutí
přesunula
na
období
po
nových
volbách.
Obce
pochopitelně
žádají,
aby
společně
s
odpovědností
dostaly
také
větší
podíl
z
daní.
Vláda
zatím
nebyla
schopna
stanovit
priority
státní
politiky
v
oblasti
vzdělávání.
Chybí
koncepce
školství,
ostatně
stejně
jako
celkový
vývojový
program
hospodářské
politiky
státu.
Nebylo
dosud
řečeno,
který
rezort
projde
útlumem,
ani
to,
do
kterého
se
bude
přednostně
investovat.
Školství
skutečně
chybí
především
koncepce.
V
čele
rezortu
se
za
čtyři
roky
vystřídalo
sedm
ministrů.
Téměř
každý
z
nich
se
pustil
do
přípravy
nové
koncepce
školství,
a
protože
předchůdce
byl
zpravidla
politický
protivník,
snažil
se
jeho
nástupce
ze
všech
sil
dělat
všechno
úplně
jinak.
Až
dnes
se
vláda
Jozefa
Moravčíka
snaží
zhodnotit
výsledky
předešlých
expertních
skupin
a
vytvořit
vzdělávací
program
na
evropské
úrovni.
Dostal
název
Konstantin,
podle
prvního
věrozvěsta,
který
přišel
na
území
Velké
Moravy,
a
tedy
i
Slovenska.
Odborné
pedagogické
veřejnosti
by
měl
být
předložen
k
diskusi
již
v
září,
ještě
před
předčasnými
volbami.