Čtvrtstoletí
M.
Kaddáfího
Před
25
lety,
1.
září
1969,
svrhl
sedmadvacetiletý
kapitán
Muammar
Kaddáfí
se
skupinou
důstojníků
při
nekrvavém
převratu
libyjského
krále
Idríse
I.
Do
čela
státu
se
postavila
Rada
revolučního
velení
a
vyhlásila
Libyjskou
arabskou
republiku.
Vznik
nového
státu
přivítaly
radikální
arabské
státy
a
tehdejší
SSSR.
Prozatímní
ústava,
vyhlášená
o
dva
měsíce
později,
ponechala
nejvyšší
moc
Radě;
nezmiňovala
se
ani
o
volbách,
ani
o
parlamentu
a
ponechala
v
platnosti
králův
zákaz
politických
stran.
Faktickou
hlavou
státu
zůstával
Kaddáfí.
V
roce
1971
byl
založen
Libyjský
arabský
socialistický
svaz,
jediná
politická
strana,
jež
měla
umožnit
masám
získat
přístup
k
politické
moci,
kontrolovat
a
usměrňovat
politiku,
bránit
revoluci
a
odstranit
třídní
rozdíly.
Protože
se
neosvědčila,
Kaddáfí
ji
rozpustil
a
zkonstruoval
teorii
přímé
demokracie,
podle
níž
měly
veřejné
záležitosti
řídit
tzv.
lidové
kongresy,
jejichž
členy
by
byli
všichni
občané.
Své
teorie,
které
odmítaly
jak
kapitalismus,
tak
socialismus,
a
svá
základní
východiska
odvozená
z
islámu
vyložil
v
Zelené
knize.
V
souladu
s
Kaddáfího
teorií
se
podle
nové
ústavy
z
března
1977
stal
vrcholným
orgánem
lidové
moci
Všeobecný
lidový
kongres.
Název
země
byl
změněn
na
Libyjskou
arabskou
lidovou
socialistickou
džamáhíríji.
Během
prvních
dvou
let
Kaddáfího
vlády
byly
znárodněny
nejdříve
zahraniční
a
potom
i
všechny
libyjské
banky
a
pojišťovny,
byl
zkonfiskován
nemovitý
majetek
15 000
italských
kolonistů
a
dalších
30 000
italských
státních
příslušníků.
V
následujících
letech
Libye
omezovala
působnost
cizích
ropných
monopolů.
Některé
z
nich
byly
zestátněny,
s
jinými
byly
uzavřeny
dohody
o
libyjské
nadpoloviční
účasti.
Libye
se
pod
Kaddáfího
vedením
stala
jedním
z
hlavním
sponzorů
mezinárodního
terorismu.
Od
začátku
90.
let
odmítá
Kaddáfí
vydat
dva
libyjské
teroristy
podezřelé
z
atentátu
na
letadlo
společnosti
PanAm
nad
skotským
Lockerbie
v
roce
1988.
Rada
bezpečnosti
OSN
proto
v
březnu
1992
zakázala
letecké
spojení
s
Libyí
a
rezolucí
z
listopadu
1993
zmrazila
libyjská
konta
a
zakázala
dovoz
některých
ropných
zařízení.
Izrael
a
USA
se
staly
pro
plukovníka
úhlavními
nepřáteli.
USA
a
Libye
podnikly
proti
sobě
řadu
represivních
kroků
na
diplomatickém
a
hospodářském
poli,
které
vyvrcholily
v
lednu
1986
tím,
že
prezident
Reagan
vyhlásil
úplný
hospodářský
bojkot
Libye
za
její
podporu
terorismu
a
nařídil
odchod
Američanů
z
Libye,
aby
se
nestali
potenciálními
rukojmími.
V
roce
1992
se
zdálo,
že
v
Libyi
nastává
jisté
uvolňování.
V
říjnu
1993
se
hovořilo
o
vzpouře
proti
Kaddáfímu
v
několika
vojenských
útvarech.
Šlo
však
o
vyřizování
mezikmenových
záležitostí.
Naděje
na
uvolnění
pominuly
poté,
co
Všeobecný
lidový
kongres
vydal
letos
v
únoru
sedm
zákonů
podle
šaríi
-
islámského
práva.
Nicméně
před
dvěma
lety
Všeobecný
lidový
kongres
povolil
soukromé
iniciativy
téměř
ve
všech
oblastech.