Česko
se
stává
modelem
úspěšné
transformace
Viktor
Nikolski,
Spolupracovník
CESTAT
a
EUROSTAT
Oficiální
údaje
státních
statistických
útvarů
zemí
Visegrádské
skupiny
potvrzují
nadále
příznivý
vývoj
základních
parametrů
ekonomické
transformace
těchto
zemí.
Jak
je
patrno
z
tabulkového
srovnání,
nadále
si
udržuje
výjimečné
postavení
ekonomika
České
republiky.
Jde
zejména
o
vysokou
stabilitu
makroekonomického
prostředí.
Nadále
se
v
ČR
udržuje
bezpříkladná
stabilita
národní
měny,
aktivní
bilance
státního
rozpočtu
a
platební
bilance,
výjimečně
nízká
úroveň
nezaměstnanosti,
příznivá
inflace
a
bilance
zahraničního
obchodu.
Ale
také
na
úseku
průmyslové
a
stavební
výroby,
kde
dosud
dominovalo
Polsko,
dochází
i
v
České
republice
k
významnému
pokroku.
Tento
příznivý
vývoj
nachází
své
vyjádření
zejména
ve
velmi
dobrém
hodnocení
úvěrové
a
investiční
důvěryhodnosti
České
republiky
u
nejvýznamnějších
institucí
světové
ekonomiky.
Z
tabulky
lze
učinit
tyto
závěry:
Fixní
a
pevný
kurz
národní
měny
je
v
podstatě
základem
zdravé
ekonomiky
a
kotvou
všech
dalších
cenových
veličin
a
relací.
V
tomto
srovnání
pouze
česká
koruna
udržuje
již
třetím
rokem
neměnnou
nominální
hodnotu
vůči
USD.
Za
tři
poslední
roky
největší
propad
zaznamenal
polský
zlotý
(asi
o
106
%),
zatímco
maďarský
forint
poklesl
v
nominálním
kurzu
o
37,4
%.
Trend
vývoje
hrubého
domácího
produktu
(HDP)
u
všech
srovnávaných
zemí
má
stoupající
tendenci.
V
indexovém
vyjádření
se
nejlépe
vede
polské
ekonomice,
která
již
v
roce
1992
překročila
úroveň
předchozího
roku
o
1,5
%
a
v
roce
1993
o
4
%.
U
ČR
v
roce
1993
došlo
k
poklesu
o
0,3
%
a
u
Maďarska
o
1
%.
I
u
průmyslové
a
stavební
výroby
nejlepší
výsledky
dociluje
polská
ekonomika.
Pozitivní
výsledek
zaznamenalo
v
roce
1993
také
Maďarsko.
Podle
výsledků
prvního
čtvrtletí
1994
dochází
i
v
ČR
k
pozitivnímu
zvratu.
Trvalý
růst
exportu
vykazuje
pouze
česká
ekonomika.
V
ukazateli
exportu
na
jednoho
obyvatele
dominuje
ČR
s
1250,6
USD
proti
867,6
u
Maďarska
a
369,0
USD
u
Polska.
Obdobný
poměr
je
zřejmý
i
v
ukazateli
podílu
hodnoty
exportu
na
HDP.
Saldo
zahraničního
obchodu
bylo
v
roce
1993
aktivní
(přebytkové)
pouze
u
České
republiky
hodnotou
82
mil.
USD.
U
ostatních
zemí
je
pasivní.
Nejvíce
u
Maďarska
-3,7
mld.
USD
a
u
Polska
-4,5
mld.
USD.
Saldo
běžného
účtu
platební
bilance
ve
volně
směnitelných
měnách
je
aktivní
také
pouze
v
české
ekonomice.
V
roce
1993
dosáhlo
580
mil.
USD.
Hlavním
zdrojem
přebytku
byla
aktivní
bilance
služeb
-
v
tom
devizové
příjmy
z
cestovního
ruchu
a
pak
z
transferů
soukromých
a
podnikových
devizových
prostředků.
Po
předchozích
skocích
v
důsledku
radikální
liberalizace
cen
míra
inflace
vykazuje
vesměs
klesající
trend.
Avšak
i
zde
jsou
viditelné
významné
rozdíly
charakterizující
situaci
jednotlivých
ekonomik.
Míra
nezaměstnanosti
v
roce
1993
na
Slovensku
a
v
Polsku
již
překročila
hranici
14
%,
resp.
15,7
%.
V
Maďarsku
se
zastavila
na
12
%,
zatímco
v
České
republice
se
nadále
udržuje
na
extrémně
nízké
úrovni
3,5
%.
Zahraniční
zadluženost
představuje
velice
výmluvný
ukazatel
stavu
ekonomiky
země.
Na
konci
roku
1993
na
tom
byla
nejhůře
ekonomika
maďarská.
Dluh
na
obyvatele
činil
2 616,3
USD,
a
to
znamenalo
asi
70
%
ročního
hrubého
domácího
produktu.
V
Polsku
to
bylo
1 444
USD,
resp.
64,79
%
HDP.
Nejlépe
se
prezentovalo
Slovensko
se
720
USD
a
35,2
%
HDP
a
Česká
republika
s
861,5
USD
a
pouhými
28,11
%
HDP.
I
přes
určité
problémy
týkající
se
dynamiky
tvorby
HDP
a
objemu
výroby
průmyslové
a
stavební
ve
většině
ostatních
ukazatelů
ČR
znatelně
předčí
své
sousedy.
Zejména
v
mimořádné
stabilitě
národní
měny,
pozitivní
bilanci
státního
rozpočtu,
v
trvale
pozitivním
saldu
platební
bilance,
v
pozitivním
saldu
zahraničního
obchodu
a
pozoruhodné
dynamice
exportu.
Navíc
zde
existuje
příznivá
míra
inflace
a
zahraniční
zadluženosti
i
extrémně
nízká
nezaměstnanost.
To
jsou
nepopiratelné
klady
vývoje
české
ekonomiky.
Je
zřejmé,
že
rozdělení
Československa
se
v
České
republice
neprojevilo
žádnými
citlivějšími
hospodářskými
problémy
a
blíží
se
zde
již
konec
základních
reformních
kroků.
Česko
se
stává
modelem
úspěšné
transformace.