Jak
statistický
úřad
počítá
míru
inflace
Při
analýze
růstu
cen
je
třeba
přesně
popsat
hodnocené
statistické
údaje
-
Spotřební
koš
nyní
obsahuje
775
položek
Kamil
Kudlák,
vrchní
ředitel
sekce
ekonomických
statistik,
Český
statistický
úřad
Inflace
je
definována
jako
růst
cenové
hladiny.
Opačný
proces
(pokles
cenové
hladiny)
je
deflace.
Inflace
nastává,
roste-li
celková
cenová
hladina.
K
měření
inflace
jsou
používány
cenové
indexy,
zejména
Index
spotřebitelských
cen,
který
měří
změnu
celkové
cenové
hladiny
spotřebního
zboží
a
služeb.
Pro
názornost
lze
říci,
že
míra
inflace
je
mírou
znehodnocení
peněz.
Výběr
dat
pro
měření
inflace
Hlavním
úkolem
cenové
statistiky
je
poskytovat
indexy,
které
měří
změny
průměrné
hladiny
cen
za
skupiny,
více
skupin
a
za
úhrn
cen.
To
je
možno
splnit
na
základě
vybraných
reprezentantů.
Statisíce
druhů
výrobků
a
služeb
si
vynucují
uplatnění
výběrového
způsobu
zjišťování,
to
je
takového
postupu,
kdy
na
místo
všech
výrobků
spadajících
do
určité
relativně
homogenní
skupiny
výrobků
(např
trvanlivé
pečivo)
se
stává
předmětem
zjišťování
jejich
cenové
úrovně
jeden
nebo
maximálně
několik
zcela
konkrétních
výrobků
(např.
tatranka
jako
reprezentant
sladkého
trvanlivého
pečiva
a
solené
tyčinky
jako
reprezentant
nesladkého
trvanlivého
pečiva).
Vybraným
reprezentantům
se
potom
připisuje
váha
odpovídající
prodeji
(spotřebě)
zboží
celé
jimi
reprezentované
skupiny
(např.
trvanlivého
pečiva)
nebo
podskupiny
(např.
trvanlivého
pečiva
sladkého
a
trvanlivého
pečiva
nesladkého).
Každému
reprezentantu
přiřazený
podíl
na
úhrnné
spotřebě
zboží
a
služeb
v
procentech
respektive
v
promilích
a
s
několika
desetinnými
místy
vyjadřuje
tak
zvanou
váhu
každé
skupiny
nebo
podskupiny
na
celkové
spotřebě
(peněžních
vydáních)
domácností.
Souhrn
všech
reprezentantů
představuje
tzv.
spotřební
koš,
který
reprezentuje
výdaje
všech
domácností.
Individuální
výdaje
(spotřeba)
jednoho
spotřebitele,
eventuálně
jednotlivé
domácnosti,
za
určité
zboží
nemusí
být
vždy
totožná
s
vybranými
reprezentanty
a
jejich
vahami
právě
proto,
že
jsou
stanoveny
na
základě
celkové
roční
spotřeby
(výdajů)
obyvatelstva.
V
tom
smyslu
jsou
často
neoprávněné
kritiky
spotřebitelů
na
spotřební
koš.
Zpravodajská
síť
Vedle
výběru
druhů
zboží
či
služeb
je
nutno
také
rozhodnout
o
výběru
míst,
na
kterých
budou
konkrétní
ceny
zjišťovány.
Regulované
a
centrálně
stanovené
ceny
se
zjišťují
na
příslušných
orgánech
(tisk,
energie,
pojištění
aj.).
Zhruba
se
měsíčně
pro
výpočty
úhrnného
indexu
spotřebitelských
cen
vychází
z
cca
100 000
konkrétních
cen
775
cenových
reprezentantů
v
46
okresech.
Základem
cenového
indexu
tj.
počátečním
obdobím
pro
současné
měření
indexu
spotřebitelských
cen
jsou
ceny
cenových
reprezentantů
z
ledna
1989.
Zásada
porovnatelnosti
výrobků
Aby
bylo
možno
sledovat
pouze
skutečný
-
reálný
cenový
vývoj
bez
vlivů
změn
jakosti,
je
nutno
dodržet
při
zjišťování
cen
zásadu
porovnatelnosti
výrobků,
která
je
v
podstatě
vymezena
popisem
reprezentantů
včetně
věrné
jednotky,
hmotnosti,
původu
výrobku,
složení,
obalu
a
především
popisem
technických
a
technologických
parametrů.
Dodržet
zásadu
porovnatelnosti
je
složité
především
pro
neustálou
obměnu
sortimentu
zboží
a
služeb.
Proto
se
aktualizuje
spotřební
koš,
to
znamená,
že
se
nahrazuje
reprezentant,
který
se
už
nevyskytuje
nebo
se
stal
nevýznamným,
jiným
výrobkem
co
nejvíce
shodným
s
původním.
Při
posuzování
porovnatelnosti
výrobku
nelze
používat
příliš
přísná
kriteria.
Rozhodujícím
kriteriem
porovnatelnosti
je
zda
došlo,
nebo
nedošlo
ke
změně
užitné
hodnoty
nového
výrobku.
Jde-li
o
nevýznamnou
změnu
užitné
hodnoty
(kvality)
jako
je
barva,
vzor,
obal,
hmotnost
apod.
lze
považovat
výrobek
za
porovnatelný.
Naopak
dojde-li
k
významné
změně
jakosti,
která
zvýší
nebo
sníží
užitnou
hodnotu
výrobku
provádí
se
veliminace
rozdílu
vyplývající
z
jiné
jakosti
často
za
účasti
externích
odborných
pracovníků
(techniků
a
technologů).
Závažným
aktuálním
problémem
je
z
tohoto
hlediska
zařazování
do
spotřebního
koše
především
těch
služeb,
které
se
z
neplacených
(netržních)
stávají
placenými
(tržními),
jako
je
tomu
ve
zdravotnictví,
školství
apod.
Aktualizace
spotřebního
koše
je
z
hlediska
objektivní
nutností
obměny
reprezentantů
a
potřebné
stálosti
váhové
struktury
výdajů
(spotřeby)
závažným
stále
diskutovaným
problémem
u
nás
navíc
komplikovaným
procesem
transformace
ekonomiky.
Zjištění
vah
a
vypracování
podrobného
vahového
schématu
je
náročnou
statistickou
operací,
která
se
uskutečňuje
periodicky
za
5-10
let
a
je
součástí
tzv.
komplexní
revize
cenových
indexů,
která
dále
zahrnuje
změnu
základního
cenového
období,
revizi
počtu
a
výběru
reprezentantů
(spotřebního
koše
zboží
a
služeb),
revizi
zpravodajské
sítě,
revizi
programového
a
technického
zpracování
a
konečně
revizi
metodických
a
organizačních
pokynů
pro
sběr
a
zpracování
prvotních
dat.
V
rámci
revize
indexu
spotřebitelských
cen
se
nyní
řeší
sjednocení
vahového
systému.
Z
doposud
používaných
dvou
zdrojů.
tj.
maloobchodního
obratu
pro
index
spotřebitelských
cen
a
výdajů
domácností
pro
index
životních
nákladů
bude
vahový
systém
vycházet
pouze
z
výdajů
domácností
a
jejich
struktury
výběrově
zjišťované
statistikou
rodinných
účtů.
Tato
změna
navíc
odpovídá
mezinárodnímu
standardu.
Typy
ukazatelůměřících
inflaci
Při
analýze
inflace
je
třeba
přesně
popsat
hodnocené
statistické
údaje
(použitý
statistický
vzorec,
spotřební
koš,
časové
období,
časový
základ),
se
kterými
pracujeme.
Nejběžnějším
užívaným
ukazatelem
je
průměrná
roční
míra
inflace,
která
charakterizuje
změnu
průměrné
cenové
hladiny
za
průměr
posledních
12
měsíců
proti
průměru
12
předchozích
měsíců.
Tyto
tzv.
klouzavé
průměry
odrážejí
tendenci
ročního
vývoje
oproštěného
od
sezonních
vlivů
i
od
krajních
hodnot
začátku
nebo
konce
příslušného
roku.
Ukazatel
meziroční
míry
inflace
vypovídá,
jaké
úrovně
dosáhla
cenová
hladina
ve
sledovaném
měsíci
daného
roku
oproti
stejnému
měsíci
předchozího
roku.
Dále
je
uváděna
inflace
jako
porovnání
příslušného
měsíce
sledovaného
roku
ke
konci
roku
předcházejícího
(prosinec
předchozího
roku
=
100,0).
Tento
index
sleduje
narůstání
vývoje
cen
v
průběhu
sledovaného
roku
a
v
prosinci
sledovaného
roku
je
shodný
s
meziroční
inflací
za
prosinec
minulého
roku.
Krátkodobou
inflací
je
ukazatel
měsíční
inflace,
který
charakterizuje
změnu
cenové
hladiny
sledovaného
měsíce
oproti
předchozímu
měsíci.
Zachycuje
měsíční
tempo
změny
cen.