ln94200_61

Tvrzení o výsadách vlády odmítám

V pravidelné rubrice odpovídá premiér Václav Klaus na aktuální otázky redaktorky Evy Martínkové Veřejnost příznivě hodnotí odbornou způsobilost členů vlády, ale o jejich morálních kvalitách už není zdaleka tak přesvědčena. Plných 70 procent dotázaných v srpnovém šetření STEM se navíc domnívá, že dnešní vláda požívá stejná privilegia jako komunističtí hodnostáři. Čím si to vysvětlujete?

Jsem trochu skeptický vůči těmto průzkumům. Výsledky musí být v rozporu s tím, co ukazují žebříčky popularity politiků a zjišťování důvěry konkrétním členům vlády. Chtělo by to hlubší rozbor. Nevím, jaké zásadní problémy morálních postojů vlády má veřejnost na mysli. Nemohla je získat jiným způsobem než prostřednictvím našich sdělovacích prostředků. Jsem velmi nervózní z toho, co je možné se dočíst o jednotlivých členech vlády. Jsem znervózněn nedostatečnou možností bránit se těmto tvrzením, vysvětlit je a odmítnout. To pak, myslím, plete veřejnost v hodnocení. Jestliže někdo čte absurdní výpady pana Kudláčka v Českém deníku, tak si musí myslet, že jsme strašní zločinci. V tomto smyslu se tam jediné slůvko nezakládá na pravdě. Nevím už, co dělat. Minulý týden jsem se například dočetl, že jsem intervenoval za pana Schlée u amerického ministerstva zahraničí. To rozum zůstává stát.

A co zmíněná privilegia?

Zásadně nesouhlasím s myšlenkou, že by dnešní vládní činitelé měli výhody jako představitelé minulého režimu. Zásadně ji odmítám. Každému sděluji, že člen dnešní vlády má pouze svůj plat, k tomu k dispozici auto a telefon. Nic jiného. Nemá speciální prodejny, speciální lékařskou službu, speciální dači, sanatoria, místa na dovolenou, žádné pomocníky v domácnosti. Nic takového žádný člen vlády nemá - toto musím rezolutně, ostře zdůraznit.

Když šlo například o to, že bych měl mít telefon na chalupě, kde také občas bývám, tak proběhlo normální vyjednávání s jihočeským Telecomem, které jsem si sám normálně zaplatil, protože by to byl už druhý telefon a na ten nemám nárok.

Co říkáte kroku Komerční banky, která klientům vypověděla některé termínované vklady s vysokým úrokem?

Je pro mne velmi těžké komentovat tento krok vytrženě ze souvislostí, takže to nebudu činit. Tento krok pro mne začal před třemi čtyřmi lety neuváženým rozhodnutím Komerční banky a dalších bank posadit neuvěřitelně vysoko úrokové sazby ve vazbě na jednorázovou očekávanou inflaci. Tehdy jsem to považoval za hrubou chybu, protože cenová liberalizace, která měla vyřešit existující makroekonomickou nerovnováhu, byla jednorázovým neopakovatelným aktem, který jsme museli prožít a přežít. Myšlenka, že bychom se mu mohli bránit výrazným zvýšením úrokových sazeb, byla v podstatě chybná. Považuji za chybný krok provedený tehdy a zříkám se komentování kroku provedeného teď.

Nepřišel už čas zpevnit korunu?

Koruna je zpevňována každým dnem nepřetržitě od její devalvace 29. prosince 1990. Každý den bohužel platí to, že míra inflace v ČR je výrazně větší než ve dvou zemích, vůči jejichž měnám máme fixován kurz koruny, tzn. v USA a SRN. Díky tomu dochází k permanentnímu zpevňování koruny a to zpevnění v dnešní chvíli oproti momentu devalvace činí 80-90 procent. Důvodem změny kurzu by mohla být výrazná nerovnováha obchodní bilance. Kdyby náš vývoz byl daleko větší než dovoz, pak by bylo zpevnění na místě. Zlevnili bychom tak dovoz, zdražili vývoz a nastolili rovnováhu obchodní bilance. U nás ale existuje jev spíše opačný. Obchodní bilance má sklon k rychlejšímu růstu dovozu než vývozu a na příští rok v podkladové ekonomické části státního rozpočtu předpokládáme, že obchodní bilance vykáže deficit 15-25 miliard korun. Tento deficit bude vyrovnán jinými platbami, například turistickým ruchem a službami. Není tedy pravda, že bychom stáli před úkolem zlevnit dovozy a zdražit vývozy. Tyto a další souvislosti je třeba brát dostatečně v úvahu.

Nedělá vám starost brněnská ODS?

Brněnská ODS nám samozřejmě dělá starost dlouhodobě. Budeme o tom bezpochyby mluvit i na víkendové výkonné radě. Jediným řešením by bylo, kdyby se dvě znesvářené strany nepokoušely vítězit jedna nad druhou, ale hledaly řešení třetí. Podle mých informací k tomuto třetímu řešení vše směřovalo. Že to nakonec vyřešily jinak, je pro mne velkým zklamáním.