Velmi
přitažlivé
spoje
České
telekomunikace
čeká
bouřlivý
rozvoj
a
modernizace
Na
této
stránce
vám
v
průběhu
2.
vlny
kuponové
privatizace
představujeme
jednotlivé
obory
národního
hospodářství.
Ze
seznamu
podniků,
které
jsou
nabízeny
k
investování,
vybíráme
jednoho
typického
představitele.
Charakter
a
strategický
význam
spojů
vyžaduje,
aby
i
v
tržní
ekonomice
byla
jejich
činnost
monopolizována
a
kontrolována
státem
(kapitálovým
podílem,
udělováním
licencí,
cenovou
regulací
apod.).
Jejich
privatizace
však
není
vyloučena,
zejména
služeb
mimopoštovního
styku.
Potvrzuje
to
i
vývoj
v
západní
Evropě,
kde
se
tím
má
dosáhnout
zefektivnění
činnosti
a
modernizace
telekomunikačních
a
radiokomunikačních
společností.
Jen
pošty
stranou
Spoje
nabízejí
ve
2.
vlně
kuponové
privatizace
majetek
za
téměř
7
miliard
Kč,
což
je
zhruba
čtvrtina
jejich
celkového
jmění.
Větší
část
zůstane
zatím
ve
vlastnictví
státu,
který
rozhodne
později
o
způsobu
privatizace.
Investorům
jsou
nyní
určeny
tři
telekomunikační
a
radiokomunikační
společnosti
(největší
SPT
Telecom
s
nabídkou
6,1
miliardy
Kč)
a
První
novinová
služba.
S
privatizací
pošt
se
nepočítá.
Spoje
se
podílejí
4,7
procenty
na
celkové
nominální
hodnotě
majetku,
vstupujícího
do
2.
vlny
za
kupony.
V
telekomunikačním
a
radiokomukačním
styku
docházelo
navenek
v
posledních
letech
k
dynamickému
rozvoji.
Počty
telefonních
hovorů
se
v
roce
1993
zvýšily
proti
roku
1989
o
více
než
polovinu
a
některé
progresivní
formy
přenosu
dat
několikanásobně
(faxy,
mobilní
telefony,
družicové
přenosy
apod.).
V
porovnání
s
vyspělými
státy
však
byl
tento
růst
zcela
nedostatečný
a
opožděný.
Technická
zaostalost
Zatímco
úroveň
technického
vybavení
radiokomunikací
je
na
poměrně
dobré
úrovni,
zcela
zastaralá
a
nevyhovující
je
telekomunikační
síť.
V
současné
době
připadá
v
České
republice
na
sto
obyvatel
17
telefonních
stanic,
ve
vyspělých
západních
státech
v
průměru
padesát.
Počet
neuspokojených
žádatelů
se
dlouhodobě
zvyšuje
a
dosáhl
koncem
roku
1993
téměř
600
tisíc.
Průměrná
čekací
doba
na
zřízení
telefonní
stanice
je
5
let,
což
ukazuje
na
výrazný
předstih
poptávky
před
nabídkou.
Rychlejšímu
rozvoji
telefonizace
brání
zejména
nedostatek
ústředen,
a
kromě
toho
se
provozovaná
zařízení
vyznačují
nízkými
technickými
parametry
i
značnou
opotřebovaností.
Proto
byl
vypracován
telekomunikační
projekt
zaměřený
na
výstavbu
digitální
překryvné
sítě,
který
si
vyžádá
investice
zhruba
za
130
miliard
korun.
Podle
něj
by
v
roce
2000
mělo
připadnout
až
50
telefonních
stanic
na
100
obyvatel,
zhruba
60
procent
domácností
by
mělo
vlastnit
telefon.
V
porovnání
se
současným
stavem
jde
téměř
o
trojnásobný
růst
(do
roku
1993
činil
roční
přírůstek
telefonních
stanic
3
-
6
procent).
V
současné
době
probíhá
digitalizace
ústředen
v
největších
městech.
Očekávaný
zájem
U
telekomunikací
i
radiokomunikací
se
ve
2.
vlně
očekává
značná
převaha
poptávky.
Jde
o
podniky
s
monopolním
(výsadním)
postavením
na
domácím
trhu
a
přitom
s
dlouhodobě
zabezpečeným
odbytem.
To
by
se
mělo
v
jejich
hospodaření
projevit
i
výrazným
růstem
výkonů,
zisku,
a
tím
i
cen
akcií.
U
Telecomu
je
však
třeba
vzít
v
úvahu,
že
společnost
bude
po
řadu
let
značně
zadlužena,
a
tak
velká
část
disponibilního
zisku
bude
použita
převážně
na
splácení
úroků
a
úvěrů.
Proto
výplatu
dividend
nelze
po
několik
let
očekávat.
Před
Českými
radiokomunikacemi
nestojí
tak
velkolepý
program
jako
před
telekomunikacemi,
větší
zadluženost
jim
nehrozí
a
lze
očekávat
v
brzké
době
i
vyplácení
dividend.
Do
2.
vlny
vstupuje
i
společnost
Telekomunikační
montáže
Praha,
která
byla
částečně
privatizována
již
v
1.
vlně.
Společně
s
Telecomem
se
investičně
podílí
na
vybudování
jednotné
digitální
telekomunikační
sítě.
Její
akcie,
které
jsou
zatím
jediným
reprezentantem
spojů
na
burze,
mají
vysokou
cenu
a
byly
z
nich
vypláceny
dividendy.
Josef
Majtán,
František
Masař
Kontakt:
Spořitelní
investiční
společnost,
Řásnovka
12,
110
15
Praha
1,
tel.
(02)
248 103
31,
fax:
(02)
231
78
16.