Právní
ochrana
software
I
gigant
dostal
přes
prsty
*
Poučení
i
pro
naše
chytráky
Kolem
právní
ochrany
software
se
u
nás
chodí
v
širokých
kruzích.
V
Americe
však
již
uhodilo
-
proběhl
soud,
který
ohodnotil
nesolidnost
velkým
odškodným.
Týká
se
tato
causa
i
nás?
V
březnu
jsme
se
mohli
dočíst
o
soudním
rozhodnutí
sporu
o
rozšířený
operační
systém
MS
-
DOS.
Federální
soud
v
Los
Angeles
uložil
softwarovému
gigantu
Microsoft
nahradit
odškodné
120
milionů
dolarů
ve
prospěch
firmy
Stac
Elektronics
Co,
protože
neoprávněně
použil
technologii
svého
nesrovnatelně
menšího
konkurenta.
O
co
šlo
Microsoft
se
zmocnil
nelegálně
zdrojového
kódu
programu
Stacker
3.1
firmy
Stac,
který
umožňuje
zdvojnásobit
prostor
v
paměti
počítače.
Softwarový
produkt
založený
na
pevném
disku
počítače
nyní
Microsoft
distribuuje
pod
názvem
Double
Space
v
nejnovějších
verzích
svého
systému
MS
-
DOS.
Causa
Microsoft
versus
Stac
vejde
do
dějin,
protože
to
je
jeden
z
prvních
případů,
kdy
gigant
"dostal
přes
prsty".
Přitom
krádeže
nápadů
jsou
v
počítačovém
průmyslu
poměrně
běžnou
praxí.
Velké
firmy
přitom
profitují
a
především
z
nedokonalosti
právní
ochrany
úvodních
myšlenek.
Soudní
spor
ihned
vyvolal
řadu
diskusí,
protože
ani
americké
ani
jakékoli
jiné
právo
na
světě
není
schopno
udělením
patentu
nebo
počítačového
céčka
v
kroužku
dokonale
chránit
autora
programu
před
použitím
podobné
nebo
vylepšené
myšlenky
konkurenční
firmou.
Je
mimo
pochybnost,
že
s
rozšiřujícím
se
využíváním
výpočetní
techniky
se
obdobné
problémy
objeví
i
u
nás.
Proto
je
důležité
vědět,
jaká
je
současná
právní
úprava
ochrany
obchodního
tajemství,
včetně
softwaru
v
České
republice.
Znaky
Podívejme
se
na
právní
ochranu,
kterou
poskytuje
obchodní
zákoník.
Základem
právní
úpravy
je
vymezení
pojmu
obchodní
tajemství.
Je
v
17
obchodního
zákoníku
stanoveno
těmito
znaky:
*
Jde
o
skutečnosti
obchodní,
výrobní
či
technické
povahy,
které
mají
skutečnou
nebo
alespoň
potenciální
hodnotu,
ať
materiální
či
nemateriální
povahy,
*
tyto
skutečnosti
nejsou
v
příslušných
obchodních
kruzích
běžně
dostupné,
*
podnikatel
má
zájem
na
utajení
těchto
skutečností
a
toto
utajení
odpovídajícím
způsobem
zajišťuje.
Mezi
skutečnosti
obchodní
povahy,
které
by
mohly
být
považovány
za
obchodní
tajemství,
lze
zahrnout
například
seznamy
prodávajících
a
kupujících,
marketingové
plány,
vedení
a
obsah
obchodních
knih,
obchodní
podmínky,
kalkulace,
tvorba
ceny
apod.
Za
skutečnosti
výrobní
povahy
tvořící
obchodní
tajemství
je
možné
považovat
výrobní
programy,
technologické
postupy,
receptury
atd.
Ke
skutečnostem
technické
povahy,
které
lze
chránit
jako
obchodní
tajemství
se
dají
řadit
technické
výkresy,
projektová
dokumentace,
know-how
počítačových
programů,
podnikové
a
firemní
vynálezy,
průmyslové
vzory
apod.
Výlučnost
podnikatele
Jediným,
kdo
má
výlučené
právo
nakládat
s
obchodním
tajemstvím,
je
podnikatel.
Jemu
také
přísluší
posuzovat,
které
skutečnosti
mají
být
jako
tajemství
utajovány
a
tedy
i
chráněny,
a
které
naopak
lze
již
"odtajnit",
protože
se
například
přirozeným
vývojem
a
výzkumem
staly
v
příslušných
podnikatelských
kruzích
známé
a
běžně
dostupné.
Josef
Kunášek,
komerční
právník