Čeká
je
privatizační
reparát
Akciová
společnost
Zakládání
staveb
Praha
už
nemá
monopol
V
malé
privatizaci
koupil
a.s.
Zakládání
staveb
za
330
milionů
korun
pan
Březovský,
statkář
ve
Škvorci.
Protože
však
cenu
v
termínu
nezaplatil,
stal
se
po
krátké
soukromopodnikatelské
epizodě
z
firmy
opět
státní
podnik.
Pavel
Kačer
Pro
Zakládání
staveb
Praha
to
však
mělo
fatální
následky.
Pan
Březovský
ihned
propustil
téměř
celé
hospodářské
vedení,
které
se
už
na
svá
místa
nikdy
nevrátilo.
Po
odchodu
původního
top
managementu
v
roce
1990,
který
tehdy
převedl
do
jedné
francouzské
firmy
nejlepší
odborníky
a
výhodné
zakázky,
to
pro
podnik
byla
druhá
velká
rána.
Dobré
jméno
Pro
600
zaměstnanců
muselo
nové
vedení
sehnat
práci.
Proto
se
manažeři
rozjeli
za
zakázkami
nejen
po
republice,
ale
i
do
zahraničí.
Podnik
stavěl
v
Izraeli
základy
k
elektrárně,
prováděl
injektážní
práce
ve
Španělsku,
Turecku
a
jinde.
V
odborných
kruzích
si
na
tom
získal
jméno.
Není
náhodou,
že
v
současnosti
projevují
zájem
o
vytvoření
společného
podniku
největší
izraelské,
španělské
a
turecké
firmy.
Do
kuponové
privatizace
jde
38
procent
majetku
Zakládání
staveb
Praha,
polovina
je
určena
pro
přímý
prodej.
Výrobní
náměstek
společnosti
David
Háša
zdůvodňuje
schválený
privatizační
projekt:
Chtěli
jsme
jednoho
velkého
vlastníka,
který
by
nesl
hlavní
odpovědnost
za
firmu.
Za
jiné
ceny
Zlaté
časy
monopolu
Zakládání
staveb
Praha
skončily,
s
nimi
i
doba,
kdy
si
podnik
diktoval
ceny.
Tehdy
kalkuloval
40procetníprocentní
zisk.
V
dnešním
konkurečním
prostředí
považuje
firma
za
úspěch
zisk
10
až
15
procent,
ale
často
vezme
i
zakázku
s
nulovou
rentabilitou,
jen
aby
lidé
měli
práci.
Přestože
jsme
začínali
s
potížemi,
nemáme
dluhy
ani
úvěry.
U
zákazníků
máme
pohledávky
za
45
milionů
korun
a
milion
marek
,
konstatuje
D.
Háša.
Proti
roku
1989
snížila
firma
své
náklady
o
třetinu.
Musela
se
rychle
zbavit
návyku
z
minulosti,
kdy
byla
hodnocena
za
množství
"prostavěných"
peněz
-
čím
více,
tím
lépe.
Například
dříve
měl
každý
stavbyvedoucí
k
dispozici
taxíka.
Ukázalo
se,
že
není
potřeba
nejen
60
-
70
vozů
taxislužby,
ale
dokonce
ani
jediný.
Dnes
se
staví
jinak.
Dříve
byla
konstrukce
staveb
předimenzována
až
o
sto
procent,
protože
na
nějaké
tuně
betonu
nezáleželo.
Dnes
se
podnik
jistí
jen
30
až
40
procenty,
a
tím
ušetří
více
než
třetinu
stavebního
materiálu.
Významné
jsou
úspory
času.
Lidé
dělají
v
třísměnném
provozu,
o
sobotách
a
nedělích.
Přináší
to
nejen
spokojenost
zákazníka
z
rychle
dokončeného
díla,
ale
i
úsporu
peněz.
Stavební
výroba
si
například
od
mechanizačního
střediska
pronajímá
bagr
za
200
tisíc
korun
měsíčně.
Zkrátí-li
termín
výstavby
na
polovic,
ušetří
polovinu
těchto
nákladů.
Rozhoduje
zákazník
V
podniku
Zakládání
staveb
založili
podnikatelský
záměr
na
své
odbornosti.
Dokáží
kvalitou
odevzdaného
díla
přesvědčit
zákazníky,
že
jsou
nejlepší.
Ukazuje
se,
že
ani
špičková
kvalita
dnes
nestačí.
Proto
se
firma
bude
zabývat
nejen
výstavbou
základů,
ale
i
celých
objektů,
tedy
kompletními
zakázkami
na
klíč.
A
kde
vezme
odborníky?
Rozhodli
jsme
se
získávat
mladé
lidi,
každým
rokem
aspoň
deset
absolventů
vysokých
škol.
Chceme
využít
především
toho,
že
nejsou
zatíženi
starým
myšlením
a
zlozvyky,
vysvětluje
D.
Háša.
Podnik
však
počítá
také
s
najímáním
stavebních
dělníků
,
mistrů
a
stavbyvedoucích
pro
jednotlivé
zakázky
a
chce
vystupovat
i
jako
generální
dodavatel,
který
najímá
různé
stavební
společnosti.
text
k
foto:
JEDNOU
ZE
ZAKÁZEK
FIRMY
BYLA
OPRAVA
VLTAVSKÉHO
NÁBŘEŽÍ
V
PRAZE:
Zde
prokázala
své
schopnosti.