Kde
jsou
auta,
tam
je
kšeft
Zatíženost
silnic
ukazuje
atraktivní
místa
k
podnikání
Stavební
ruch
při
budování
silnic
a
dálnic
svědčí
o
tom,
že
bychom
se
mohli
brzy
dočkat
pohodlné
rychlé
dopravy
v
evropských
měřítcích.
Budou
však
potřeba
i
nové
čerpací
stanice,
motoresty,
motely,
občerstvení,
obchody.
Pro
podnikatele
by
tu
mohl
být
ráj.
Mnohá
atraktivní
místa
jsou
už
obsazena,
přesto
jich
stále
ještě
mnoho
zbývá.
Největší
zájem
o
podnikání
bude
v
příštích
letech
pravděpodobně
v
okolí
dálnice
D5
Praha-Plzeň-Rozvadov.
Bohuslav
Zajkr
Významnou
podmínkou
pro
podnikání
okolo
silnic
musí
být
dostatečná
intenzita
silničního
provozu.
U
silnic
se
zřejmě
vyplatí
podnikat
vždy,
u
hlavních
tahů
se
pravděpodobnost
úspěchu
ještě
zvyšuje.
Jezdí-li
například
po
hlavním
tahu
mezi
Berounem
a
Rokycany
podle
úseků
9000
až
12 000
vozidel
denně,
pohybuje
se
tu
při
obsazenosti
vozidla
jen
dvěma
lidmi
18 000
až
24 000
potenciálních
zákazníků.
A
to
nepočítáme
autobusy.
Na
tomto
místě
se
určitě
vyplatí
postavit
obchod,
motorest
nebo
čerpadlo
víc,
než
třeba
mezi
Vimperkem
a
Strážným
v
jižních
Čechách,
kudy
projede
2600
automobilů
za
24
hodin.
Poslední
statistické
sčítání
dopravy
proběhlo
v
roce
1990.
Za
poslední
tři
roky
se
však
na
českých
silnicích
zvýšil
provoz.
Proto
se
na
sklonku
minulého
roku
uskutečnily
dílčí
průzkumy
na
hranicích
a
v
některých
městech.
Lokální
zvýšení
Co
ukázala
další
porovnání
intenzity
dopravy
v
roce
1993
proti
roku
1990?
V
hraničních
oblastech
u
SRN
(především
Bavorsko)
vzrostlo
zatížení
silnic.
Více
vozidel
brázdí
všechny
tahy
k
Praze.
Naopak
v
celém
jihočeském
regionu
intenzita
dopravy
mírně
poklesla,
stejně
jako
na
střední
Moravě.
Obecně
lze
zaznamenat
stagnaci
dopravy
a
z
dlouhodobého
hlediska
pokles
téměř
v
celé
ČR,
říká
Jan
Švarc
,
zástupce
ředitele
Správy
silničního
fondu
ČR.
Výjimkou
jsou
exponované
tahy.
V
poslední
době
je
nejzatíženější
oblast
Sokolova,
Chebu,
Tachova,
Klatov,
Prachatic,
Domažlic.
Vozidla
se
pak
sjíždějí
na
hlavní
tahy
k
Praze,
kde
zpravidla
končí.
Naopak
v
příhraničních
oblastech
s
Rakouskem
stoupla
intenzita
dopravy
jen
na
hlavních
tazích.
Příštích
11
let
V
listopadu
loňského
roku
přijala
vláda
usnesení
(číslo
631
a
651)
o
rozvoji
sítě
dálnic
a
silnic
do
roku
2005.
Vládní
plán
je
podle
Jana
Švarce
ambiciózní
a
počítá
v
této
oblasti
s
investicemi
85
miliard
korun
do
roku
2005.
V
tu
dobu
by
měly
být
dokončeny
všechny
hlavní
úseky
dálnic.
Silnice
pro
motorová
vozidla
by
měly
být
dokončeny
ze
60
až
70
%.
Počítá
se
s
dokončením
pražského
okruhu,
byť
dnes
je
stále
nejasné,
kudy
povede.
Zatím
se
posunuje
stále
více
za
Prahu,
čímž
ztrácí
na
své
účelnosti
z
hlediska
dopravních
spojení
do
jednotlivých
částí
města.
Na
druhé
straně
by
tu
asi
mohlo
být
víc
pozemků
vhodných
k
podnikání.
Po
dálnici
bychom
se
měli
svézt
z
Prahy
až
do
Českých
Budějovic,
v
roce
1997
pravděpodobně
projedou
první
vozidla
po
dálnici
Praha
-
Plzeň,
dokončena
by
měla
být
i
dálnice
D8
z
Prahy
do
Ústí
nad
Labem.
Dálnice
D11
Praha
-
Hradec
Králové
by
se
měla
protáhnout
až
do
Jaroměře
a
dálnice
D1
Praha
-
Brno
až
do
Zlína.
Ze
silnic
by
měla
být
dokončena
spojnice
Karlovy
Vary
-
Cheb
-
hranice
se
SRN
(silnice
č.
6),
dále
spojnice
Hrádek
nad
Nisou
-
Liberec
-
Mladá
Boleslav
-
Praha
(č.
35)
a
Hradec
Králové
-
Lipník.
Srovnáme-li
současný
plán
rozvoje
dálniční
sítě
s
tím,
jaký
byl
přijat
v
roce
1991,
výrazně
se
změnil.
Koupit
proto
pozemek
v
místě,
kudy
má
vést
hlavní
silnice,
nemusí
být
vždy
jistá
investice.
Sledovat
intenzitu
provozu
se
prostě
vyplatí.
3422
atraktivních
Na
území
ČR
je
v
provozu
398
kilometrů
dálnic
a
55 512
kilometrů
silnic,
z
toho
je
6506
km
silnic
I.
třídy,
14 297
km
silnic
II.
třídy
a
34 709
km
silnic
III.
třídy.
Nejvýznamnější
silnice
tvoří
9017
km
dlouhou
vybranou
silniční
síť.
Délka
mezinárodní
sítě
silnic
je
podle
evropské
dohody
AGR
2655
km.
Vymezené
tahy,
kam
patří
kromě
mezinárodní
sítě
ještě
silnice
celostátního
významu,
mají
délku
3022
km.
Podél
těchto
silnic
jsou
pro
podnikání
relativně
nejlepší
podmínky.
Do
kategorie
priorit
však
patří
asi
750
kilometrů
silnic
a
dálnic
s
intenzitou
provozu
vyšší
než
10 000
vozidel
za
den,
přičemž
na
nejzatíženějších
úsecích
silnic
dosahuje
provoz
až
20 000
vozidel
za
den,
na
dálnicích
30 000
vozů
denně.
Přes
momentální
pokles
dopravy
Správa
silničního
fondu
stále
předpokládá,
že
do
roku
2000
v
porovnání
s
rokem
1990
vzroste
intenzita
nejméně
o
25
%
a
na
hlavních
tazích
nejméně
o
35
%.
Podnikání
u
silnic
má
však
zlaté
dno
jen
do
určité
míry.
Na
Správu
silničního
fondu
přišlo
20
žádostí
na
výstavbu
benzinové
čerpací
stanice
podél
pouhých
13
kilometrů
dálnice
mezi
Mirošovicemi
a
Benešovem.
Odhlédneme-li
od
faktu,
že
by
se
všichni
na
tomto
kousku
neuživili
(i
v
Německu
například
procházejí
čerpací
stanice
krizí
a
jejich
počet
klesá),
pro
Správu
silničního
fondu
je
také
důležité,
že
každým
připojením
vzniká
na
silnici
nebo
dálnici
křižovatka,
tedy
potenciální
kolizní
místo
a
zdroj
dopravních
nehod.
A
právě
tato
organizace
povoluje
napojit
jakoukoli
komunikaci
k
silnici
či
dálnici.