Poroste
produkt
i
jeho
užití
Na
polštáři
zdevalvované
koruny
si
exportéři
mohou
ještě
pár
let
hovět
Je
to
možná
paradox,
ale
statistika
říká,
že
v
loňském
roce
sice
mírně
vzrostla
celková
poptávka
(asi
o
1,2
%,
resp.
bez
akceptování
údajů
o
změně
stavu
zásob
o
1,8
%),
avšak
růst
poptávky
se
nepromítl
do
zvýšení
tvorby
hrubého
domácího
produktu.
Zázrak?
Omyl?
Ani
jedno,
ani
druhé.
Růstový
efekt
byl
totiž
pohlcen
růstem
celkového
dovozu,
který
i
po
započtení
klesajícího
dovozu
ze
SR
vzrostl
o
4,1
%.
V
prognóze
na
tento
a
příští
rok
lze
předpokládat
pokračování
podobných
relací
se
zrychleným
růstem
poptávky
tempy
o
1-3
procentními
body
vyššími
proti
růstu
HDP.
Spotřeba
dává
impulzy
Soukromá
spotřeba,
podporována
rychlejším
růstem
reálných
mezd
a
jiných
příjmů
domácností,
by
mohla
růst
o
něco
rychleji
než
HDP,
kdežto
růst
reálné
veřejné
spotřeby
by
měl
být
naopak
pomalejší.
Z
domácí
poptávky
budou
v
období
oživení
nejrychleji
růst
investice
tempy
kolem
5
%
ročně.
Na
druhé
straně
stav
zásob
bude
ještě
dále
klesat.
Nejvíc
dynamickou
složkou
agregátní
poptávky
bude
zřejmě
i
nadále
vývoz
mimo
SR,
ovšem
s
postupně
slábnoucími
tempy
růstu.
Vývoz
do
SR
se
letos
pravděpodobně
mírně
sníží,
a
jeho
růst
by
se
mohl
obnovit
až
v
roce
1995
vzhledem
k
očekávanému
oživení
slovenské
ekonomiky.
Oživení
ekonomického
růstu
české
ekonomiky
letos
vyvolá
mj.
výrazný
růst
dovozu.
To
se
může
do
jisté
míry
projevit
i
v
růstu
dovozu
ze
SR
(zejména
v
případě
devalvace
Sk).
Další
dobré
zprávy
Privatizace
a
restrukturalizace
ekonomiky
ČR,
podporovaná
exportem
přílivem
zahraničního
kapitálu,
by
měla
přinést
kromě
oživení
ekonomického
růstu
též
prohloubení
tržních
vztahů
s
postupným
snižováním
inflace.
Narovnávání
cenových
deformací
a
dokončování
deregulace
cen
bude
však
snižování
inflace
ještě
jistou
dobu
brzdit.
Základní
měsíční
inflace
se
v
současnosti
pohybuje
kolem
0,8
%.
V
lednu
1994
však
byl
rozsah
cenové
regulace
dále
zmirňován,
což
se
projevilo
zvýšením
inflace
o
cca
1
procentní
bod.
Omezování
centrální
cenové
regulace
bude
v
průběhu
roku
zřejmě
pokračovat,
a
proto
je
reálné
předpokládát
další
růst
výsledného
cenového
indexu
v
rozsahu
cca
1
-
1,5
bodu.
Tyto
vlivy
však
mohou
očekávanou
letošní
inflaci
vytlačit
až
na
10
-
12
%,
kdežto
v
roce
1995
lze
spíše
očekávat
míru
inflace
7
-
9
%.
Ceny
průmyslových
výrobců
(a
v
průměru
i
ceny
výrobců
v
dalších
odvětvích)
dosud
rostou
proti
spotřebitelským
cenám
o
něco
pomaleji,
což
lze
očekávat
i
v
letech
1994
-
1995.
Výrazně
brzdící
roli
zde
hrají
zahraniční
konkurencí
ovlivňované
ceny
vývozu
mimo
SR,
které
se
vloni
zvýšily
jen
o
2
%.
V
roce
1993
byl
růst
průměrných
nominálních
mezd
rychlejší
než
růst
cen,
takže
reálná
mzda
se
podle
odhadu
zvýšila
o
cca
4
%.
Vydrží
do
konce
století
Průměrná
mzda
v
relaci
k
HDP
na
obyvatele
(při
měření
pomocí
parity
kupní
sily
měny)
je
v
ČR
mimořádně
nízká
nejen
ve
srovnání
s
vyspělými
tržními
ekonomikami,
ale
i
s
Polskem
a
Maďarskem.
Tento
transformační
"polštář"
(podobně
jako
další
polštář
v
podhodnoceném
kurzu
měny
proti
paritě
její
kupní
sily)
má
ještě
značné
rezervy,
které
při
existujícím
tempu
"vypouštění"
obou
polštářů
vydrží
zhruba
až
do
roku
2000
(přitom
v
roce
1999
podle
všech
proroctví,
které
se
zatím
naplňují,
bude
už
stejně
konec
světa).
Proto
lze
v
prognóze
na
tento
a
příští
rok
předpokládat
další
růst
reálné
mzdy,
rychlejší
proti
růstu
produktivity
práce
o
2
-
2,5
bodu.