wsj2454.cz

Walter Sisulu a Africký národní kongres se včera vrátili domů. Po šestadvaceti letech ve vězení byl pan Sisulu, 77-letý bývalý generální tajemník hnutí za osvobození, dovezen právě za svítání vězeňskou dodávkou před svůj dům. Tou dobou se šest jeho dalších kolegů z Afrického národního kongresu, z nichž pět s ním bylo v roce 1963 uvězněno a odsouzeno na doživotí, znovu setkalo se svými rodinami po celé zemi. Tak, jak se šedivějící muži vrátili do svých domovů, se Africký národní kongres, od roku 1960 v Jižní Africe nezákonný a dosud považovaný bílou vládou za veřejného nepřítele číslo jedna, vzdorně vrátil do ulic černošských předměstí. Na rozviklané brance skromného Sisulova domu byla vyvěšena obrovská vlajka Afrického národního kongresu, černě, zeleně a zlatě pruhovaná a před domem na ulici chlapci ukazovali barvy Afrického národního kongresu na svých tričkách, čepicích a šátcích. U malého čtyřpokojového domku Eliase Motsoalediho, hlavního unionisty Afrického národního kongresu a bývalého velitele ozbrojeného křídla Umkhonto we Sizwe drželi gratulanti malé vlaječky Afrického národního kongresu a muž zabalený do látky v barvách Afrického národního kongresu troubil na antilopí roh. "Rád vidím nadšení v lidech," řekl pan Sisulu, který v novém šedém obleku vypadal jako ze škatulky. Zatímco dav před jeho domem skandoval "ANC, ANC," starý muž vystřelil pěsti do vzduchu. "Nálada lidí mě povzbudila." Podle zákona v zemi zůstává Africký národní kongres stále ilegální organizací, jejíž velení je stále v zambijském Lusaku. Avšak bezpodmínečné propuštění sedmi vůdců, kteří kdysi tvořili intelektuální a organizační jádro Afrického národního kongresu, je de fakto odvoláním zákazu hnutí a znovuobrození jeho vnitřního křídla. "Vláda už nikdy znovu nestrčí Africký národní kongres do láhve," řekl Cassim Saloojee, veterán v boji proti apartheidu, který přispěchal přivítat pana Sisulu. "Věci zašly příliš daleko, aby je vláda nyní zastavila. Není návratu." Dnes v noci určitě nebylo možné zastavit příliv emocí, kdy se stovky lidí namačkaly do anglikánského kostela Svatého kříže v Sowetu, což se stalo prvním shromážděním Afrického národního kongresu v zemi za uplynulých 30 let. Ohlušující provolávání "ANC" a "Umkhonto we Sizwe" otřásalo kostelem, když sedm stárnoucích mužů přísahalo, že Africký národní kongres bude pokračovat ve svém boji proti vládě a politice rasové segregace na všech frontách, ozbrojený boj nevyjímaje. Také vyzvali vládu, aby propustila Nelsona Mandelu, vedoucí osobnost Afrického národního kongresu, který byl s nimi uvězněn a ve vězení zůstává. Pan Sisulu říká, že bez něj je osvobození ostatních "pouze polovičaté." Prezident F.W. de Klerk představitele Afrického národního kongresu propustil spolu s jedním ze zakládajících členů Panafrického kongresu, konkurenční osvobozenecké skupiny, jako součást svých snah vytvořit ovzduší důvěry a míru, ve kterých by jeho vláda mohla začít jednání s černými vůdci o nové ústavě dávající černým hlas v národní vládě. Avšak v Pretorie se může v této rasově rozdělené zemi místo toho vytvořit ovzduší pro větší zmatek a nejistotu. Tak jak již zjistily jiné represivní vlády, jmenovitě Polsko a Sovětský svaz, počáteční kroky k otevření společnosti mohou dát hybnost radikálním změnám, které může být těžké, ne-li nemožné řídit. Jak běží čas, jihoafrická vláda bude čím dál tím tvrději tlačena k přehodnocení pokračujícího věznění Nelsona Mandely stejně jako pokračujícího zákazu Afrického národního kongresu a vyhlášení výjimečného stavu. Pokud by k těmto věcem nepřikročila a případně začala jednat přímo s Africkým národním kongresem, očekávání a sliby vzešlé ze včerejšího propuštění by se změnily v rozčarování a nepokoje. Pokud k nim přikročí, velké množství pravicových bělochů, kteří odmítají jakékoli ústupky černé většině, zvýší svou agitaci a hrozby o vzetí věcí do svých vlastních rukou. I právě propuštění vůdci Afrického národního kongresu budou pod enormním tlakem. Vláda bude pečlivě sledovat, zda jejich přítomnost v předměstích nevede ke zvýšeným protivládním protestům a násilí, a pokud ano, Pretorie to použije jako důvod k ponechání Nelsona Mandely za mřížemi. Pretorie nezapomněla, proč byli především odsouzeni na doživotí: za sabotáž a spiknutí za účelem svržení vlády. Navíc vláda počítá s tím, že by propuštění mohlo vytvořit rozkol mezi vnitřním a vnějším křídlem Afrického národního kongresu a mezi čerstvě propuštěnými vůdci a těmi aktivisty, kteří se v zemi objevili jako vůdci během jejich věznění. Aby zabránil jakýmkoli rozdělením, nařídil Nelson Mandela na setkání se svými spolubojovníky před propuštěním, aby se co nejdříve hlásili na velení Afrického národního kongresu v Lusace. Tito muži budou zároveň čelit problému vytvoření mostu přes generační propast mezi nimi a množstvím černé militantní mládeže, takzvanými mladými lvi, kteří hoří touhou vidět staré lvy v akci. Peter Mokaba, prezident Jihoafrického kongresu říká: "Očekáváme od nich, že budou jednat jako vůdci Afrického národního kongresu." Nikdy se nepovažovali za nikoho jiného. Na včerejším shromáždění vyzvali své následníky aby byli přísní avšak disciplinovaní ve své opozici proti apartheidu. "Disciplínu zdůrazňujeme, protože víme, že vláda je velmi, velmi citlivá," řekl Andrew Mlangeni, další původní velitel Umkhonto, nyní třiašedesátiletý. "Chceme Nelsona Mandelu a všechny naše soudruhy dostat z vězení, ale pokud nebudeme disciplinovaní, ven mezi nás je dostat nemusíme.