Pokud
se
týká
dopisu
šéfredaktorovi
ze
3.
října
od
republikána
Toma
Lantose,
předsedy
sněmovního
Podvýboru
pro
zaměstnanost
a
bydlení,
tak
se
zde
tvrdí:
1.
že
váš
úvodník
"Samozvané
výbory"
z
28.
září
byl
věcně
nepřesný
a
záměrně
zavádějící.
Myslel
jsem,
že
váš
úvodník
bývá
věcně
přesný
a
záměrně
věci
vysvětlující.
2.
že
pan
Lantos
podpořil
právo
svědků
používat
Pátý
dodatek.
Ano,
udělal
to.
Když
jsem
ho
sledoval
na
televizním
kanálu
C-Span,
slyšel
jsem
jej
pronášet
ona
krásná
slova
o
Listině
práv
a
svobod,
které
cituje
ze
záznamu
slyšení.
Tyto
pěkné
fráze
opakoval
jako
znamení
toho,
že
podporuje
Ústavu,
několikrát.
Na
obranu
ústavních
práv
svědků
použil
asi
56
slov.
Naneštěstí,
podle
mého
hrubého
odhadu,
použil
více
než
5 000
slov,
jimiž
kydal
hnůj
na
svědky
právě
kvůli
používání
Pátého
dodatku.
Vložil
svůj
chvalozpěv
na
konstituční
maso
mezi
dva
velké
bochníky
žlučovitých
komentářů.
Jak
váš
úvodník
správně
upozornil,
Samuelem
Piercem,
bývalým
ministrem
pro
bytovou
výstavbu
a
rozvoj
měst,
a
Lancem
Wilsonem,
bývalým
poradcem
pana
Pierce,
"je
nyní
kvůli
používání
Pátého
dodatku
opovrhováno".
Toto
ale
jistě
není
onou
údajnou
"překroucenou
interpretací"
naznačenou
panem
Lantosem.
3.
že
jeho
"výbor
se
nezabývá
žádnou
možnou
kriminální
aktivitou
na
Ministerstvu.
Mí
kolegové
i
já
si
plně
uvědomujeme,
že
nejsme
soudem...
atd."
Absolutní
nesmysl.
Na
základě
kritéria
"rozumného
člověka"
pan
Lantos
a
jeho
kolegové
nechali
soudit
a
odsoudit
spoustu
lidí.
Očividně
svůj
verdikt
vyslovili.
Avšak
až
právě
teď
hledají
důkazy.
Není
to
špatný
postup,
jen
poněkud
odlišný
od
standardní
americké
praxe.
Jak
se
této
praxi
říkalo,
když
jsem
já
chodil
do
školy?
Á,
ano,
cosi
jako
"tajná
komnata".
Samozřejmě,
pan
Lantos
protestuje,
že
jeho
podvýbor
prostě
jen
shání
informace
pro
legislativní
změnu.
Bezpochyby
je
to
částečně
pravda.
Vše,
co
pan
Lantos
ve
svém
dopise
říká,
je
částečně
pravda.
Má
pravdu
o
zodpovědnosti
svého
podvýboru,
pokud
jde
o
získání
informací
od
bývalých
představitelů
Ministerstva
pro
bytovou
výstavbu
a
rozvoj
měst
(HUD).
Je-li
ale
jeho
vysvětlení
motivace
pravdivé,
proč
je
jeho
vyšetřování
tak
orientováno
na
odhalení
kriminální
aktivity?
Proč
ne
prostě
jen
otázky
položené
tak,
aby
vedly
k
odhalení
zdrojů
a
příčin
plýtvání
a
neefektivity?
Takové
jako:
co
se
stalo,
když
Kongres
chtěl
vědět
o
záchodových
prkýnkách
za
400
dolarů
nebo
kolik
údajně
stály?
Ne,
stížnosti
pana
Lantose
se
jen
tak
neujmou.
4.
že
deník
Journal
hájí
"zvrhlost,
podvody,
plýtvání,
zpronevěru,
zneužívání
moci
a
zneužívání
veřejnosti,
které
probíhalo
v
době,
kdy
byl
pan
Pierce
ministrem
na
HUD,"
a
tak
dále
a
tak
dál.
Ne,
podle
mého
názoru
Journal
"neobhajoval
zvrhlosti,
podvody,
plýtvání,
zpronevěru,
zneužívání
moci
a
zneužívání
důvěry
veřejnosti..."
Hájil
příslušné
ústavní
záruky
a
užitečný
zdravý
rozum.
Problémem,
na
který
časopis
tak
správně
v
mnoha
článcích
poukázal,
nejsou
záliby
pana
Lantose,
který
je
na
politické
scéně
přece
jen
tak
trochu
herec,
ale
pokusy
Kongresu
o
vlastní
rozšíření
na
napůl-
parlamentní/soudní
těleso.
(Samozřejmě
máme
také
soudní
moc,
která
usiluje
o
stejnou
věc.)
Problémem
je
systém,
ne
individuální
člen.
Jednotlivce
můžeme
vždycky
plácnout
přes
prsty.
Potíže
máme
ve
chvíli,
kdy
k
tomuto
plácnutí
nedojde.
Vedení
HUD
v
žádném
případě
neobhajuji.
Myslím
ale,
že
tento
druh
kongresového
vyšetřování,
který
byl
uskutečněn,
je
mnohem
větším
nebezpečím
pro
americké
pojetí
volnosti
a
svobody
než
jakákoli
nekompetence
(a
ano,
možná
kriminalita),
která
uvnitř
HUD
třeba
mohla
vzniknout.
Naposledy
jsem
podobné
slyšení
v
Kongresu
viděl,
když
"Zadní
střelec
Joe"
McCarthy
dělal
svou
práci.
Raymond
Weber
Parsippany,
New
Jersey
Nesouhlasím
s
vyjádřením
pana
Lantose,
že
bychom
neměli
vyvozovat
nepříznivé
důsledky
vůči
bývalým
představitelům
HUD,
kteří
v
případě
možnosti
sebeobvinění
při
slyšeních
v
Kongresu
uplatňují
výsadu
Pátého
dodatku.
Pátý
dodatek
v
příslušné
části
tvrdí,
že
žádná
osoba
"nebude
v
žádném
trestním
případu
nucena
být
svědkem
sama
proti
sobě".
Tato
výsada
proti
sebeobvinění
tudíž
znemožňuje
vyvození
nepříznivých
důsledků
vůči
obžalovanému,
který
se
rozhodne
nevypovídat.
Proto
se
při
trestních
záležitostech
žalobce
nemůže
vyjadřovat
k
tomu,
že
obžalovaný
odmítá
svědčit,
a
stejně
tak
nemůže
být
obžalovaný
nucen,
aby
předstoupil
jako
svědek,
a
tedy
být
donucen
"použít
Pátého
dodatku".
Tato
výsada
byla
nicméně
omezena
v
souladu
se
svou
jasnou
srozumitelnou
řečí
k
obraně
obžalovaných
pouze
v
trestních
případech.
Nejvyšší
soud
a
některé
státy
speciálně
připustily,
že
"Pátý
dodatek
nezabraňuje
důsledkům,
v
případě,
že
je
tato
výsada
uplatňována
nějakou
stranou
v
občanskoprávním
procesu".
Baxter
versus
Palmingiano,
425
USA
308
(1976).
Proto
může
být
obžalovaný
v
občanskoprávním
případě
povolán
jako
svědek,
může
být
přinucen
k
výpovědi,
nebo
k
použití
Pátého
dodatku,
avšak
využití
Pátého
dodatku
v
občanskoprávní
záležitosti
dovoluje
vyvodit
vůči
němu
nepříznivé
důsledky.
V
nějaké
občanskoprávní
záležitosti
může
kdokoli
použít
Pátý
dodatek
jen
tehdy,
když
tak
činí
v
dobré
víře
a
má
oprávněné
přesvědčení,
že
by
ho
jeho
výpověď
mohla
vystavit
trestnímu
stíhání.
Možnost
obžalovaného
použít
v
nějaké
občanskoprávní
záležitosti
Pátý
dodatek
není
založena
na
ústavním
právu
odmítnout
výpověď,
pokud
by
ho
poškodila
v
dané
občanskoprávní
záležitosti,
ale
na
tom,
že
by
jeho
výpověď
v
dané
občanskoprávní
záležitosti
mohla
být
proti
němu
neústavně
použita
v
následném
trestním
stíhání.
Vyloučí-li
však
soud
nebezpečí
takového
stíhání,
může
obžalovanému
nařídit
vypovídat.
Proto,
když
pan
Pierce
uplatňoval
Pátý
dodatek
v
netrestním
řízení,
zvláště
poté,
co
pravděpodobně
obdržel
četné
rady
od
svého
právního
zástupce,
musíme
dojít
k
závěru,
že
to
dělal
v
dobré
víře
a
měl
oprávněné
přesvědčení,
že
by
jeho
výpověď
mohla
být
použita
v
následném
trestním
stíhání.
Podvýbor,
Kongres
i
americká
veřejnost
mají
všechna
práva
vyvodit
nepříznivé
důsledky
a
být
zajedno
s
vlastním
přesvědčením
pana
Pierce,
že
by
jeho
výpověď
mohla
přispět
k
jeho
usvědčení
ze
zločinu.
Vyvození
nepříznivých
důsledků
v
nekriminálním
kongresovém
slyšení
neporušuje
ochranný
štít
Pátého
dodatku
proti
možnosti
sebeobvinění.
Clark
S.
Spalsbury
ml.
Estes
Park,
Colorado