Když
už
se
zdálo,
že
bude
bezpečné
vrátit
se
zpět
k
akciím,
postihl
burzu
na
Wall
Street
další
vážný
útok
na
nervy.
Signalizuje
to,
že
přichází
další
Černé
pondělí?
Anebo
se
to
snad
obrátí
v
další
mimořádnou
nákupní
příležitost,
stejně
jako
19.
října
1987?
Zde
uvádíme,
co
někteří
přední
obchodní
experti
a
finanční
manažeři
říkají
o
pátečních
událostech,
co
se
stane
příště
a
co
by
investoři
měli
dělat.
Joseph
Granville.
"Jsem
jediný,
kdo
během
celého
srpna
a
září
říkal,
že
k
říjnovému
masakru
dojde,"
říká
pan
Granville,
kdysi
obecně
uznávaný
obchodní
guru
a
stále
známý
novinář.
"Každý
vám
řekne,
že
tentokrát
se
to
oproti
roku
1987
liší,"
říká.
"Ano,
v
některých
směrech
je
to
jiné,
ale
prakticky
je
to
prostě
stejné.
Jste-li
odborník,
budete
se
těmito
signály
řídit.
Právě
nyní
mi
říkají,
že
mám
vypadnout
a
držet
se
stranou.
Dokud
nebude
2200
bodů,
nevidím
žádnou
výraznou
jistotu.
Možnost
dostat
se
na
2200
vidím
však
již
v
tomto
měsíci."
Pan
Granville
říká,
že
by
na
nákup
ani
nepomýšlel,
dokud
alespoň
600
až
700
akcií
nedosáhne
52týdenního
minima;
nového
minima
dosáhlo
v
pátek
asi
100
akcií.
"Většina
lidí,"
říká,
"nemá
ponětí,
jak
vypadá
schéma
masakru."
Elaine
Garzarelliová.
Paní
Garzarelliová,
kvantitativní
analytička
u
Shearson
Lehman
Hutton
Inc.,
před
krachem
v
roce
1987
varovala
klienty,
aby
stáhli
své
peníze
z
burzy.
Páteční
velký
pád,
jak
říká,
"nebyl
krachem.
Byl
to
říjnový
masakr"
podobný
těm,
které
nastaly
v
letech
1978
a
1979.
Nyní,
jako
v
oněch
dvou
letech,
byly
její
burzovní
indikátory
pozitivní.
Takže
si
myslí,
že
poškození
bude
krátkodobé
a
mírné.
"Nápravy
škod
tehdy
trvaly
jeden
až
čtyři
týdny
a
omezily
burzu
o
10
-
12
%,"
říká.
"Pokud
já
vím,
dnes
je
to
zcela
stejné."
Proto,
říká,
že
spadne-li
Dow
Jonesův
index
akcií
průmyslových
společností
pod
2450,
"bude
to
jen
šťastná
náhoda.
Radím
nakupovat."
Podle
jejích
výpočtů
se
průměrné
akcie
prodávají
asi
za
12,5násobek
příjmů
společnosti.
Říká,
že
tento
násobek
by
vzhledem
k
aktuálním
úrokovým
sazbám
mohl
vzrůst
až
na
14,5
ale
stále
by
zůstal
v
rozmezí
"rozumných
tržních
hodnot".
Ned
Davis.
Páteční
pád
znamená
počátek
medvědího
trhu,
říká
pan
Davis,
prezident
společnosti
Ned
Davis
Research
Inc.
Ale
pan
Davis,
jehož
názory
jsou
finančními
manažery
široce
respektovány,
říká,
že
krach
podobný
roku
1987
neočekává.
"V
roce
1987
došlo
k
jedinečné
kombinaci,"
říká.
"Dluhy
z
maržových
obchodů
dosáhly
rekordní
výše.
Veřejnost
byla
nesmírně
nadšená
akciovými
investičními
fondy.
Hlavní
věcí
tudíž
bylo
pojištění
portfolia,
"nějaký
mechanický
obchodní
systém
zamýšlený
jako
ochrana
investora
proti
ztrátám".
Předmětem
pojištění
byly
akcie
za
stovku
miliard
dolarů."
V
roce
1987
přispěly
takové
prodeje
k
efektu
sněhové
koule.
Pokud
budou
hlavní
makléřské
firmy
souhlasit
s
tím,
že
se
vyhnou
programovému
obchodování,
mohl
by
dnes
být
dokonce
vzestupný
den,
říká
pan
Davis.
Po
několik
následujících
měsíců
však
bude
všechno
vypadat
špatně,
říká.
"Myslím,
že
v
listopadu
bude
burza
směřovat
dolů,"
říká.
"Na
konci
fiskálního
roku
pravděpodobně
dojde
ke
zlepšení
a
pak
opět
zamíříme
dolů.
Něco
jako
dvoustupňový
medvědí
trh.
Očekává,
že
tento
pokles
přinese
někdy
v
příštím
roce
snížení
Dow
Jonesova
indexu
akcií
průmyslových
společností
na
zhruba
2000.
"Bude
to
normální
medvědí
trh,"
říká.
"Domnívám
se,
že
právě
toto
je
moje
předpověď."
Leon
G.
Cooperman.
"Nemyslím,
že
burza
prochází
dalším
říjnem
87.
Vůbec
nemyslím,
že
by
to
byl
ten
případ,"
říká
pan
Cooperman,
společník
ve
společnosti
Goldman,
Sachs
&
Co.
a
předseda
Správy
majetku
společnosti
Goldman
Sachs.
Pan
Cooperman
vidí
aktuální
situaci
jako
čas
vhodný
pro
oživení
výhodných
nabídek,
ale
nemyslí
si,
že
je
potřeba
se
znepokojovat.
"Očekávám,
že
burza
v
pondělí
otevře
slaběji,
ale
pak
by
měla
nalézt
jistou
stabilitu."
Podtrhává
hlavní
rozdíly
mezi
dneškem
a
dobou
před
dvěma
lety.
Na
rozdíl
od
roku
1987
úrokové
sazby
letos
padaly.
Na
rozdíl
od
roku
1987
byl
dolar
silný.
A
na
rozdíl
od
roku
1987
se
nezdá,
že
by
ekonomika
byla
v
nebezpečí
přehřátí.
Letošní
slabší
růst
ekonomiky
ale
také
znamená,
že
výhled
s
ohledem
na
zisk
společností
"není
dobrý",
říká.
"Takže
je
to
taková
všehochuť."
Proto
uzavírá:
"Není
to
dobré
prostředí
pro
plné
investování"
do
akcií.
"Kdybych
do
pátku
vstoupil
s
nutností
obchodovat
na
úvěr
nebo
s
velmi
malou
hotovostí
v
portfoliu,
vůbec
bych
nenakupoval.
My
jsme
se
ale
vstoupili
do
pátku
s
konzervativním
portfoliem,
takže
bych
se
nyní
"jménem
svých
klientů"
podíval
po
nějakém
jednoduchém
nákupu.
Máme
v
úmyslu
podívat
se
po
nějakých
známějších
podnicích,
které
byly
v
pátek
zasaženy."
John
Kenneth
Galbraith.
"Toto
je
nejnovější
projev
schopnosti
finančního
společnosti
produkovat
opakující
se
šílenství,"
říká
ekonom
Galbraigth.
"Vidím
to
jako
reakci
na
celkový
prudký
nárůst
rizikových
obligací,"
říká.
"Tento
prudký
nárůst
rizikových
obligací
a
přebírání
společností
vložil
do
rukou
investorů
mnoho
nezajištěných
obligací
a
zatížil
společnosti,
které
jsou
předmětem
těchto
převzetí
nebo
se
jich
obávají,
velkým
množstvím
dluhů
namísto
kmenového
kapitálu.
Toto
dvojí
jednak
zneklidnilo
investory
a
jednak
způsobilo,
že
společnosti
jsou
zranitelnější."
Říká
však,
že
deprese
pravděpodobně
nenastane.
"V
ekonomice
obecně
je
vždy
více
pružnosti,
než
se
všeobecně
předpokládá,"
říká.
"Mít
vážnou
depresi,
to
by
dnes
byla
větší
chyba
než
kdysi
ve
třicátých
letech
-
i
když
se
o
to
finanční
společnost
a
vláda
mohou
pokusit."
Mario
Gabelli.
Newyorský
finanční
manažer
Mario
Gabelli,
expert
ve
vyhledávání
kandidátů
na
převzetí,
říká,
že
fúze
ještě
nejsou
zcela
ukončeny.
"Firmy
stále
ještě
nakupují
firmy
po
celém
světě,"
říká.
Například:
"Ford
se
zajímá
o
Jaguar,
BellSouth
se
zajímá
o
LIN
Broadcasting."
Tyto
typy
fúzí
nepotřebují
k
financování
rizikové
obligace
nebo
velké
bankovní
půjčky,
takže
pan
Gabelli
odhaduje,
že
budou
pokračovat.
"Od
doby,
kdy
se
(prezident)
Bush
ujal
úřadu,
došlo
na
burze
ke
zvýšení
o
35
%,"
říká
pan
Gabelli,
takže
je
třeba
předpokládat
nějaké
změny.
Myslí
si,
že
další
krach
je
"nepravděpodobný",
a
říká,
že
se
během
pátečního
propadu
"nimral"
ve
vybraných
akciích.
"Akcie,
které
byly
odhozeny
na
čistě
emocionálním
základu,
jsou
v
(tomto)
týdnu
pro
lidi
jako
já
velkou
příležitostí,"
říká.
Jim
Rogers.
"Zdá
se
mi,
že
tato
situace
je
jako
špendlík,
který
nakonec
propíchnul
balónek,"
říká
pan
Rogers,
profesor
financí
na
Kolumbijské
univerzitě
a
bývalý
spoluředitel
jednoho
z
nejúspěšnějších
investičních
fondů
historie,
fondu
Quantum.
Před
Spojenými
státy
vidí
"ekonomické
problémy,
finanční
problémy"
s
docela
zjevnou
možností
recese.
"V
pátek
jste
nemohli
prodat
dolary,"
říká.
Dealeři
"vám
dali
nabídku,
ale
pak
odmítli
obchod
uzavřít."
Říká,
že
zůstane-li
dolar
slabý,
přidá
se
to
ve
Spojených
státech
k
inflačním
tlakům
a
Federálnímu
rezervnímu
úřadu
to
velmi
ztíží
snížení
úrokových
sazeb.
Dokud
neuvidí,
jak
si
vede
londýnská
a
tokijská
burza,
tak
se
pan
Rogers
nerozhodne,
co
dnes
bude
dělat.
Doporučuje,
aby
investoři
prodali
akcie
spojené
s
převzetími,
ale
aby
si
ponechali
některé
jiné
akcie
-
především
akcie
veřejně
prospěšných
podniků,
které
si
v
dobách
ekonomického
oslabení
často
vedou
dobře.
Frank
Curzio.
Mnozí
lidé
dnes
tvrdí,
že
krach
roku
1987
předpovídali.
Queenský
novinář
Francis
X.
Curzio
to
ale
skutečně
udělal:
V
článku
ze
září
1987
uvedl,
že
Dow
Jonesův
index
akcií
průmyslových
společností
se
pravděpodobně
v
následujícím
měsíci
sníží
asi
o
500
bodů.
Pan
Curzio
říká,
že
to,
co
se
stane
nyní,
bude
velkou
měrou
záležet
na
Federálním
rezervním
úřadu.
Jestliže
ihned
sníží
úrokové
sazby,
které
účtuje
bankám
za
půjčky,
pak,
jak
říká,
"by
se
situace
utišila".
Nestane-li
se
však
tak,
"mohli
bychom
brzy
dojít
na
2200".
Frank
W.
Terrizzi.
Ceny
akcií
"by
se
ještě
měly
snížit
o
nějakou
další
sumu,
než
na
akciích
začneme
vydělávat,"
říká
pan
Terrizzi,
prezident
a
vrchní
ředitel
společnosti
Renaissance
Investment
Management
Inc.
z
Cincinnati.
Společnost
Renaissance,
která
spravuje
asi
1,8
miliardy
dolarů,
si
na
začátku
letošního
roku
od
mnohých
klientů
vysloužila
tvrdou
kritiku,
protože
se
na
začátku
roku
zcela
stáhla
z
obchodování
s
akciemi,
a
tím
si
nechala
ujít
silné
zotavení.
Renaissance
stále
drží
své
peníze
v
hotovostních
ekvivalentech,
především
v
amerických
krátkodobých
státních
obligacích.
"Krátkodobé
státní
obligace
jsou
pravděpodobně
to
pravé
místo,"
říká.