Až
firma
Nucor
Corp.
začne
tento
měsíc
přepravovat
ocel
z
první
výrobny
tenkých
ocelových
plátů
na
světě,
začne
tím
zkouška
odolnosti
pro
její
největší
konkurenty.
Nová
technologie,
která
vyrábí
velmi
tenké
kusy
oceli,
radikálně
sníží
náklady
na
výrobu
válcovaných
plátů.
Temperamentní
Kenneth
Iverson,
předseda
společnosti
Nucor,
říká,
že
firemní
ocelárna
bude
nakonec
vyrábět
tunu
oceli
za
1,5
pracovní
hodiny
v
porovnání
s
6
pracovními
hodinami
v
běžné
továrně.
"Už
se
tu
na
nás
byli
podívat
Rusové,
Číňani
a
lidé
z
Indie,"
usmívá
se
šťastně
Iverson.
"Každý
na
světě
nás
bedlivě
sleduje."
Především
jejich
sousedé,
hlavní
výrobci
oceli
ve
Spojených
státech.
Společnosti
USX
Corp.
a
Armco
Inc.
už
studují
technologii
firmy
Nucor,
aby
zjistily,
zda
jsou
schopny
ji
také
zavést.
Vedoucí
výkonný
úředník
hlavní
ocelárny
na
Středozápadě
říká:
"Dělá
nám
to
zatraceně
hodně
starostí."
Kdysi
usedlý
ocelářský
průmysl
se
teď
obrátí
vzhůru
nohama
s
technologickou
revolucí
devadesátých
let.
Nové,
výkonné
a
propracované
procesy
umožní
menším
společnostem
s
nižšími
finančními
prostředky
vyrábět
ocel
za
zlomek
toho,
co
platila
Velká
ocelářská
před
desítkami
let.
Zároveň
to
umožňuje
malým
výrobnám
udržet
se
na
trhu
s
válcovanou
ocelí
-
největším,
nejoceňovanějším
a
dosud
nedotknutelném
trhu
hlavních
výrobců
oceli.
Ale
taková
technologie
na
výrobu
tenkých
plátů
je
jen
začátek.
Nedočkaví
inženýři
obhajují
přímou
výrobu
oceli
a
přímé
odlévání,
které
umožní
koncem
devadesátých
let
výrobu
bez
koksových
a
vysokých
pecí.
Tyto
mohutné
konstrukce,
zatímco
představují
zátěž
pro
finance
i
životní
prostředí,
účinně
odehnaly
od
výroby
oceli
všechny
kromě
bohatých
gigantů.
"Je
před
námi
revoluce,
která
nakonec
změní
způsob,
kterým
prodáváme
a
distribuujeme
ocel,"
říká
William
Dennis,
viceprezident
pro
výrobu
a
technologii
na
Americkém
institutu
železné
rudy
a
oceli
(American
Iron
Ore
and
Steel
Institute).
Nejde
o
to,
že
by
hlavní
výrobci
oceli
lehkovážně
ignorovali
vyspělou
technologii.
Ve
skutečnosti
utratili
miliardy
dolarů,
aby
zvýšili
procento
spojitě
lité
oceli
na
60,9
%
v
roce
1988
z
39,6
%
o
pět
let
dříve.
Kromě
toho
jejich
finanční
rovnováha
kolísá,
staré
výrobny
zavřeli
a
pracovní
síly
se
ztenčují.
Ale
to
nestačí.
"Teď
už
nestačí
porazit
jen
nejbližšího
nepřítele.
Musíte
porazit
všechny
na
světě,"
říká
Dennis.
Chce
vidět,
že
se
výrobci
oceli
více
věnují
počítačům
a
umělé
inteligenci.
Problém:
Osedlali
si
obrovské
továrny,
které
vyžadují
nákladnou
údržbu.
A
pokoušejí
se
cpát
další
dolary
do
trhu,
který
se
pod
ranami
silného
dolaru
a
starostí
s
přebytečnou
kapacitou
stává
přístupnějším
-
Darth
Vadar
průmyslu.
"Technologická
revoluce
velmi
ohrozí
zavedené
výrobce,"
říká
Peter
Marcus,
analytik
firmy
PaineWebber
Inc.
"Investovali
příliš
mnoho
do
starého
personálu
a
nedaří
se
jim
donutit
ho,
aby
byl
flexibilní."
Nikdo
nečeká,
že
by
malé
ocelárny
zastínily
velké
jednotné
podniky,
které
nadále
zůstávají
nezpochybnitelnými
králi
vysoce
kvalitní
oceli
používané
na
auta
a
ledničky.
Továrna
firmy
Nucor
ve
městě
Crawfordsville,
ve
státě
Indianna
bude
nakonec
vyrábět
milion
tun
za
rok,
kapku
v
moři
40
milionů
tun
válcované
oceli,
a
to
o
několik
let
dřív,
než
takovéto
ocelárny
budou
schopny
konkurence
na
vysoce
ziskovém
trhu.
Přesto
je
válcování
oceli
hlavní
obživou
ocelářského
průmyslu,
představuje
totiž
zhruba
polovinu
z
80
milionů
tun
oceli,
která
by
měla
být
letos
přepravena.
Postup
má
navíc
i
své
stinné
stránky.
Protože
jsou
všechny
operace
propojené,
chyba
zařízení
může
mít
za
následek
úplné
uzavření
továrny.
V
některých
dnech
ocelárna
firmy
Nucor
nic
nevyrábí.
"V
tuto
chvíli
kapacita
malé
ocelárny
velkou
díru
do
jednotného
trhu
neudělá,
ale
nutí
to
výrobce
vyvíjet
nové
trhy,"
říká
James
McCall,
viceprezident
pro
materiály
společnosti
Battelle,
giganta
zabývajícího
se
výzkumem
technologií
a
managementu
se
sídlem
ve
městě
Columbus,
Ohio.
Skutečně,
pokud
poptávka
po
oceli
neporoste
dost
rychle
na
to,
aby
pokryla
kapacitu,
budou
muset
oceláři
změnit
způsob
obchodování.
V
minulosti
oceláři
vyrobili
produkt
a
dali
ho
rovnou
na
nakládací
plošinu,
říká
vedoucí
ekonom
firmy
Armco
John
Corey,
"Řekli
jsme:
'Máme
výrobek:
jestli
ho
chcete,
můžete
ho
koupit'"
vypráví
a
dodává:
"Teď
vypočítáváme,
co
lidé
potřebují
a
pak
to
vyrábíme."
Obchodní
zástupci
firmy
Armco
navštěvují
dva
nebo
tři
dny
v
týdnu
montážní
halu
společnosti
General
Motors
Corp.ve
Fairfaxu.
Když
rozhodli,
že
GM
potřebuje
součástky
rychleji,
přesvědčila
firma
Armco
ocelářské
vedení,
aby
postavilo
v
blízkosti
výrobní
halu,
aby
mohly
být
zásilky
doručeny
během
15
minut.
Upevňování
takových
vztahů
s
hlavními
klienty
-
výrobci
aut
a
zařízení
-
je
prostředkem
k
přežití,
hlavně
když
se
ti
klíčoví
klienti
spoléhají
na
menší
skupinu
výrobců
a
koketují
s
výrobci
plastů
a
aluminia.
Když
například
Detroit
začal
mluvit
o
autech
s
plastovým
podvozkem,
zahájil
Americký
institut
železa
a
oceli
své
hlavní
přesvědčovací
snahy,
aby
ukázal
výrobcům
aut,
jak
mohou
využívat
ocel
efektivněji
tím,
že
jednoduše
upraví
design
montáže
dveří
u
auta.
Ale
oceláři
musejí
také
hledat
nové
trhy.
Poté,
co
se
výrobci
aluminia
dostali
do
vedení
v
recyklaci,
založila
skupina
největších
národních
výrobců
oceli
institut
pro
recyklaci,
aby
u
národa
lpějícího
na
ochraně
životního
prostředí
propagoval
využití
oceli.
Pan
McCall
z
firmy
Battelle
si
myslí,
že
by
se
výrobci
oceli
měli
víc
soustředit
na
konstrukci.
Například
společnost
Weirton
Steel
Corp.,
Weirton,
W.
Va.,
nabízí
majitelům
domů
elegantní
ocelové
dveře
s
poolovovanými
skleněnými
vložkami
jako
bezpečnostní
a
energii
šetřící
alternativu
dveří
dřevěných
či
hliníkových.
Další
výrobci
oceli
si
představují
ocelové
střechy
pokrývající
předměstí.
A
ještě
další
se
dívají
po
zámořských
trzích.
Firma
USX
posílá
vrtné
potrubí
Sovětskému
svazu
toužícímu
po
oceli.
Největší
národní
výrobce
oceli
letos
obnovil
své
obchodní
operace
v
zámoří.
Producenti
se
snaží
odlišit
i
tím,
že
se
soustředí
na
ziskovější
výrobu,
jako
například
potahované
a
elektrogalvanizované
produkty,
které
zůstávají
mimo
dosah
malých
oceláren.
Téměř
všechny
zlepšovací
programy
realizované
hlavními
výrobci
oceli
během
posledního
roku
zahrnují
výstavbu
elektrogalvanizačních
linek
,
které
se
využívají
při
výrobě
oceli
na
takové
produkty,
jako
jsou
domácí
spotřebiče
a
dveře
aut.
Ale
bohužel
je
tento
podíl
mnohem
menší
než
ústřední
válcovaná
ocel.
"Je
to
jako,
když
všichni
vylézají
z
QE
II
a
dostávají
se
do
záchranných
člunů,"
říká
John
Jacobson,
analytik
společnosti
AUS
Consultants.
"Po
chvíli
musí
někdo
přes
palubu."
Ačkoli
neočekává
žádné
bankroty,
vidí,
jak
se
více
továren
prodává
nebo
zavírá.
Robert
Crandall
z
Brookings
Institute
souhlasí.
"Pokud
nezačne
ekonomika
nesmírným
tempem
růst
nebo
nebude
dolar
nadále
oslabovat,
je
nepravděpodobné,
že
poroste
spotřeba
oceli
vyrobené
ve
Spojených
státech
dostatečně
na
to,
aby
vykompenzovala
růst
minioceláren."
Nemluvě
o
vpádu
importu.
Japonští
a
evropští
výrobci
oceli,
kteří
vedli
poslední
technologický
vývoj,
napjatě
očekávají
zrušení
obchodních
omezení
v
roce
1992.
Kromě
toho
mohou
Spojené
státy
čekat
větší
konkurenci
ze
strany
nízkonákladové
výroby
v
zemích
Pacifického
lemu
a
Latinské
Ameriky.
Jeden
tajwanský
výrobce
oceli
nedávno
oznámil,
že
plánuje
vybudovat
ocelárnu,
jako
má
Nucor.
"Lidé
o
ocelářském
průmyslu
uvažují
jako
o
starém
a
obyčejném
obchodě
se
spoustou
továrních
komínů,"
říká
Iverson.
"Jsou
však
vedle
jak
ta
jedle."
*
USX,
LTV,
Bethlehem,
Inland,
Armco,
National
Steel
**
Zatím
jen
v
plánu