wsj1569.cz

VYSTUDOVALI JSTE vysokou školu a myslíte si, že se vám dostalo vzdělání. Nyní zjišťujete, že jste se nikdy nenaučili to nejdůležitější: jak dostat na vysokou školu své děti. Pravda, když jste studovali vysokou školu vy, nebylo toho na učení tolik. Dejte nějaké peníze na úročený účet a dívejte se, jak se množí. Dnes investiční poradci říkají, že je načase podstoupit jistá rizika, chcete-li nějakou návratnost, která vašemu batoleti za 18 let koupí vstupenku na prestižní univerzitu. Zkrátka zahoďte vkladní knížku a jděte za slávou. Důvodem je cena. V historii školného rodiče nic nepřipravilo na 80. léta. V 10letém období končícím v červnu letošního roku vzrostlo školné na soukromých vysokých školách o 154 %, to je dvojnásobek 77% růstu spotřebitelských cen za stejné období. Rok na Harvardu nyní stojí 19 395 dolarů. Do roku 2007, kdy letošní novorozenci nastoupí na vysoké školy, bude diplom za čtyřleté studium na prestižních univerzitách Ivy Leauge stát 300 000 dolarů, plus minus nějaká ta pizza se vším možným během zkouškového období. Stanford, MIT a ostatní špičky nebudou stát o nic méně. Co má tedy rodič dělat? Někteří investiční poradci v podstatě navrhují sázku na začínající společné investiční fondy - možná dokonce na dluh. Jiní dávají přednost dluhopisům s vysokým diskontem a s nulovým kupónem. Další zase říkají: "Proč nezkusit vysokooktanový růstový fond?" "Bankovním účtem s 5% úrokem to nevyřešíte," říká James Riepe, ředitel investičních fondů u T. Rowe Price. Abyste získali potřebné zhodnocení, dodává Murray Ruffel, marketingový odborník ve skupině investičních fondů Financial Programs, "musíte jít na burzu". Jinými slovy, trochu nestálosti neuškodí. Nikdy to nikomu neuškodilo, tedy až do chvíle, kdy růstové fondy nerostou, právě když to potřebujete. Nebo když se ukáže, že dluhopisy s nulovým kupónem nemají tak vysoký diskont, aby vašemu dítěti zaplatily školné. To je dilema současného rodiče. Ačkoliv mnoho expertů radí riskovat, nikdo vám nedá přijatelnou odpověď, když se vám pak riziko nevyplatí. Pomoc je možná na cestě. Protitrustový odbor Ministerstva spravedlnosti vyšetřuje podezřele podobnou výši školného a jeho růst na nejlepších školách. Strach z finanční policie by mohl v 90. letech napomoci k ochlazení. Nakonec jsou tu ještě státní univerzity. Ale touha rodičů po prvotřídním vzdělání dětí roste stejně jako jejich chuť po drahých autech a archívních vínech. Zákonodárci a finanční zprostředkovatelé, kteří si opožděně uvědomili starosti veřejnosti, se mohou přetrhnout, aby vytvořili a prodali spoření na školné a investiční plány. Jejich poselství, vyslovené či nevyslovené, je, že kdykoli budete potřebovat dobrou školu, bude stát tolik, že to, co je osvědčené a pravdivé, už nebude stačit. Zapomeňte na krátkodobé státní obligace nebo fond peněžního trhu. Nejnovější vlna marketingu je poučná. Několik organizací včetně skupin investičních fondů Financial Programs, Franklin a T. Rowe Price a makléřské firmy Edward D. Jones propagují "školní plánovač" - tabulky a grafy, které vám řeknou, kolik si musíte pravidelně odložit stranou. Výpočty většinou spoléhají na 8% výnos po zdanění ročně, což je růst, který mohl jednotlivec historicky získat jen na jednom jediném místě, a to na burze. Většina zásilek je zdarma, ale Financial Programs z Denveru prodávají za 15 dolarů verzi, která je přizpůsobená věku dítěte a zvolené škole. Čísla jsou šokující. Pro vytvoření rezervy, která by zaplatila Stanford v době, kdy současný prvňáček dosáhne osmnácti let, by rodiče museli odkládat stranou 773,94 dolaru měsíčně - po dobu 12 let. Tuto částku lze snížit na 691,09 dolaru měsíčně za předpokladu, že budou v úsporách pokračovat i během studia svého potomka. Měsíční částku pak mohou dále snížit, pokud začnou šetřit ještě dříve - hned jak se matka s dítětem vrátí z porodnice. Ani dosazení levnější školy do vzorečků nevygeneruje částku, kterou si většina lidí může dovolit. Za současných průměrných nákladů na soukromou školu ve výši přibližně 12 500 dolarů ročně předepisuje poradce od T. Rowe Price částku 450 dolarů měsíčně při zahájení plánu ve věku šesti let dítěte. Protože vzorec předpokládá 8% návratnost z investičního fondu před zdaněním, bude třeba za 12 let také zaplatit 16 500 dolarů na daních. Všichni však nejsou tak pesimističtí. "Lidé moc panikaří," říká Arthur Hauptman, poradce Americké rady pro otázky vzdělávání ve Washingtonu. Naráží na sporný bod plánů, které nezahrnují vlastní příspěvky studentů, které podstatně sníží finanční zátěž většiny rodičů. Přesto říká, že "není vůbec špatné", pokud všechen tento marketing pobídne lidi, aby odkládali stranou trochu více. "Měli byste se vyhnout situaci, kdy nespoříte vůbec nic a doufáte, že to utáhnete ze současného příjmu," říká. "To je šílené." Jeho rada je: Nepodléhat panice. Říká, že rodiče by se měli zaměřit na jakoukoliv pravidelnou sumu, kterou si mohou dovolit odkládat. Dodává, že slušným cílem by mohla být i polovina sumy, kterou doporučují investiční tabulky. Tímto způsobem mohou rodiče omezit půjčky a výdaje z běžného příjmu ve chvíli, kdy je čas zaplatit školné. Pan Hauptman se domnívá, že nejlepší investiční volbou jsou investiční fondy, protože jsou spravované a během času se držely téměř na úrovni průměru akciového spektra. Upřednostňuje buď čistě akciový fond, nebo vyvážený fond, který kombinuje akcie i dluhopisy. Rodiče a jiní sponzoři studentů se však ve své úzkosti hrnou do nových programů. Už vynaložili asi 1 miliardu dolarů na takzvané bakalářské veřejné dluhopisy s nulovým kupónem, které zatím nabízí Connecticut, Illinois, Virginia a osm dalších států. A utratili asi 500 milionů dolarů za plány předplaceného školného, které se nabízí v Michiganu, na Floridě a ve Wyomingu. Předplacené plány se platí dnes - obvykle v ceně stávajícího školného nebo s malou slevou - a slibují pokrytí budoucího školného. Bakalářské dluhopisy - nepodléhající daním, nabízené v malých hodnotách a obvykle obsahující ustanovení, že nebudou proplaceny před splatností - se zdají být šité přesně na míru lidem šetřícím na školné. Stejně jako i u jiných dluhopisů s nulovým kupónem i zde se veškerý úrok platí při splatnosti, což znamená, že kupující si to mohou načasovat tak, aby jejich dluhopisy dosáhly splatnosti ve chvíli, kdy jejich středoškolák maturuje. Efekt jejich vyrovnání je také lákavý. V červnu prodal stát Virginia po 268,98 dolaru dluhopisy, které v roce 2009 vynesou 1 000 dolarů. Ale Richard Anderson, vedoucí Fóra pro alternativní financování školného při Kolumbijské univerzitě, výzkumné skupiny částečně financované federální vládou, říká, že dluhopisy s nulovým kupónem jsou obzvláště nevhodné. Když se zvýší inflace a úrokové sazby, klesá jejich hodnota více než u jiných dluhopisů. Na tom nezáleží, pokud jsou drženy až do splatnosti, ale pokud je z jakéhokoliv důvodu rodiče potřebují prodat dříve, mohou ztratit velkou část jistiny. Pan Anderson počítá, že pokud by dluhopisy s nulovým kupónem byly k dispozici v roce 1972 a rodiče by je tehdy koupili v nominální hodnotě odpovídající čtyřem rokům tehdejšího školného s tím, že jejich děti nastoupí na univerzitu v roce 1988, zůstalo by jim jen na zaplacení dvou let. Většina ostatních dluhopisů by však nedopadla o mnoho lépe. Předplacené plány mohou být dobrou volbou, pokud je záruka budoucího školného solidní. Emitující státy však většinou omezují záruky na instituce domovského státu, a pokud děti nejdou na určenou školu, dostanou kupující peníze zpět bez větších úroků. Dvě soukromé skupiny žádají Komisi pro regulaci prodeje cenných papírů o schválení plánů, které by mohly být šířeji převoditelné. Pan Anderson chce, aby prestižní školy byly garantem tohoto plánu. Problémem zde může být solidnost záruky. Předplacené částky se podobně jako u nákupů investičních fondů shromažďují pro investování. Sponzoři přirozeně počítají se svou schopností udržet se s návratností investic nad inflací školného. Ale kupující v podstatě sázejí na začínající investiční fond bez předchozího osvědčení v oboru a některým navíc bylo doporučeno, aby si na něj půjčili. Problémem je i to, že Federální daňový úřad rozhodl o zdaňování příjmů a zisků z investic sponzorských fondů. Vysoké školy jako vzdělávací instituce doufaly, že tento případ nenastane. Pan Anderson se podle historických návratností domnívá, že 100% akciové portfolio indexované na trhu by ve 20. století mohlo držet krok s výší školného i daní. Ale sponzoři si nemusí vybrat akcie, které budou vyhovovat trhu. Více se také přiklánějí k pevnému příjmu, jehož návratnost po zdanění zaostává za růstem školného. "Nejsem si jistý, jestli to tak bude fungovat," říká pan Anderson. Co se stane, když sponzoři nebudou mít peníze na zaplacení školného? Florida a Wyoming podložily své záruky bezvýhradnou vírou a důvěryhodností svých vlád, což znamená, že případné manko zaplatí daňoví poplatníci. Ne však Michigan. Tamní plán je postaven jako nezávislá agentura. Stát říká, že není důvod k obavám - návratnost z investic ve spojení s poplatky a zisky z nevyužitých plánů zajistí tolik peněz, kolik bude potřeba. Pan Putka se věnuje problematice vzdělávání v bostonské kanceláři deníku The Wall Street Journal. Začnete-li spořit na vzdělání svého dítěte od 1. ledna 1990, budete muset měsíčně investovat následující částku, abyste zaplatili čtyři roky na univerzitách Yale, Notre Dame nebo na University of Minnesota. Čísla předpokládají 7% růst školného, poplatků, cen ubytování a stravování ročně a 8% návratnost z investic ročně. Poznámka: Tato čísla pokrývají pouze nezbytné výdaje a nezahrnují knihy, dopravu apod. * Pro studenty z domovského státu Zdroj: PaineWebber Inc.