JSTE
PŘIPRAVENI
ZHODNOTIT
riskantnost
svého
investičního
portfolia?
Nejprve
rychlý
test.
Když
přemýšlíte
o
slovech
"riziko"
a
"investice",
jaké
konkrétní
nebezpečí
se
vám
vybaví?
Položte
tužky.
Jste-li
jako
většina
lidí,
řekli
jste,
že
to
je
držba,
která
zcela
ztrpkne
-
možná
dluhopis,
který
není
vyplacen,
nebo
akcie,
jejíž
hodnota
zanikne
v
konkurzním
řízení.
"Lidé
mají
sklon
vidět
rizika
především
v
tomto
jednom
rozměru,"
říká
Timothy
Kochis,
státní
ředitel
pro
osobní
finanční
plánování
u
účetní
společnosti
Deloitte,
Haskins
&
Sells.
V
tom
ale
vězí
ještě
jiná
stránka
investičního
rizika:
nebezpečí,
že
se
vaše
portfolio
zformuje
tak,
aby
se
vyhnulo
jednomu
nebo
více
druhům
rizika
a
jiná
rizika
neuvidí.
To
jistě
není
dobrá
zpráva
pro
vás
všechny,
kdo
každou
noc
spíte
jako
nemluvňata,
ukolébáni
představami,
že
vaše
peníze
leží
bez
rizika
v
šestiměsíčních
vkladních
certifikátech.
Riziko
chodí
v
mnoha
přestrojeních
a
investice,
které
mají
v
jedné
nápadné
formě
nízké
riziko,
mohou
mít
v
jiných,
méně
nápadných
formách
riziko
hrozivě
vysoké.
Například
americké
dlouhodobé
státní
obligace
jsou
superbezpečné,
pokud
jde
o
návratnost
peněz
a
splatnost.
Jejich
hodnotu
jakožto
investici
ale
může
zdecimovat
inflace,
která
sníží
kupní
sílu
pevně
stanovené
výplaty
úroků
těchto
dluhopisů.
Riziko
je
zároveň
spojeno
s
časem.
Když
finanční
oborníci
poměřují
riziko
matematicky,
obvykle
se
zaměřují
na
nestabilitu
krátkodobé
návratnosti.
Akcie
jsou
například
mnohem
rizikovější
než
krátkodobé
státní
obligace,
protože
rozpětí
jejich
výkonnosti
od
nejlepších
po
nejhorší
roky
je
mnohem
širší.
To
se
obvykle
poměřuje
směrodatnou
odchylkou,
neboli
rozdílností,
ročních
výsledků
oproti
průměrné
návratnosti
během
času.
Investoři,
kteří
jsou
zaujatí
krátkodobými
výkyvy,
však
mohou
věnovat
příliš
malou
pozornost
jinému
velkému
riziku
-
nevytvoření
dostatku
peněz
k
dosažení
dlouhodobého
finančního
cíle
a
cílů
spojených
se
životním
stylem.
Někteří
investoři
se
například
od
krachu
trhu
v
roce
1987
dušují,
že
se
akciím
vyhnou,
a
zhroucení
z
minulého
pátku
tyto
pocity
pouze
posílilo.
Akciový
trh
však
i
přes
některé
intenzivní
poklesy
podával
během
dosti
dlouhé
doby
podstatně
lepší
výkon
než
jiné
cenné
papíry.
Tím,
že
se
stáhli
do
zřejmého
bezpečí,
řekněme,
fondů
peněžního
trhu,
nemusejí
investoři
získávat
takovou
návratnost
investic,
aby
si
zaplatili
zajištěný
důchod.
"To
je
riziko
ze
všeho
největší
-
riziko,
že
nedosáhnete
svých
cílů,"
říká
Steven
B.
Enright,
newyorský
finanční
plánovač
u
společnosti
Seidman
Financial
Services.
Výsledkem
je,
že
finanční
poradci
říkají,
že
když
vyčíslují
rizikovost
portfolia
svých
klientů,
podnikají
několik
kroků.
Odhadují
návratnost,
kterou
aktuální
portfolio
nějaké
osoby
časem
pravděpodobně
vytvoří,
spolu
se
směrodatnou
odchylkou,
která
naznačuje,
jak
moc
se
tato
návratnost
bude
rok
od
roku
měnit.
Snaží
se
vypočítat
dlouhodobé
výsledky,
které
daná
osoba
potřebuje,
aby
dosáhla
hlavních
cílů.
A
sledují
i
ty
typy
rizika,
které
se
nedají
snadno
vyčíslit.
Portfolia
dvou
hypotetických
rodin,
jednoho
páru
v
důchodovém
věku
a
jiného
páru
ve
věku
45
let
se
dvěma
příjmy,
ilustrují
různé
typy
rizik,
které
investoři
musejí
brát
v
úvahu.
Například
pojištěné
komunální
dluhopisy,
které
dominují
portfoliu
staršího
páru,
byly
pravděpodobně
z
větší
části
vybrány
pro
jejich
nízké
výplatní
riziko.
Vystavují
ale
držitele
mnohým
inflačním
rizikům
a
rizikům
spojeným
s
úrokovou
sazbou.
Držba
akcií
mladšího
páru
zahrnuje
větší
riziko
než
diverzifikované
akciové
portfolio,
protože
většina
peněz
je
v
jediné
emisi.
Všimněte
si,
že
portfolio
mladšího
páru
má
vyšší
očekávanou
roční
návratnost
ve
výši
10,1
%
oproti
8,8
%,
jak
to
spočítala
společnost
Seidman
Financial
Services,
která
je
dceřinou
společností
pro
finanční
plánování
společnosti
BDO
Seidman.
To
silně
odráží
ono
objemné
vlastnictví
akcií.
Cenou,
která
se
platí
za
vyšší
očekávanou
návratnost,
je
však
větší
krátkodobá
nestabilita,
jak
se
ukazuje
ve
vyšší
směrodatné
odchylce,
kterou
společnost
Seidman
odhaduje
pro
portfolio
mladšího
páru.
(Zde
je
návod,
jak
vyložit
hodnotu
směrodatné
odchylky:
Vezměte
očekávanou
návratnost
a
přičtěte
k
ní
směrodatnou
odchylku.
Pak
vezměte
očekávanou
návratnost
a
směrodatnou
odchylku
odečtěte.
Pokud
byly
všechny
předpoklady
přesné,
za
dva
roky
ze
tří
by
skutečný
výsledek
měl
dopadnout
do
tohoto
rozpětí.
Abyste
dostali
širší
rozpětí,
přičtěte
a
odečtěte
směrodatnou
odchylku
dvakrát.
Existuje
95%
pravděpodobnost,
že
výsledky
libovolného
roku
dopadnou
do
tohoto
rozpětí.)
Větší
nestabilita
portfolia
mladšího
páru
samozřejmě
nutně
neznamená,
že
tyto
investice
jsou
rizikovější,
co
se
týče
dosažení
dlouhodobých
cílů
držitele.
Portfolio
staršího
páru
by
určitě
mohlo
být
ve
skutečnosti
rizikovější
v
tom
smyslu,
že
by
očekávaný
zisk
nevytvořil
dostatečné
množství
dolarů,
aby
splnil
jejich
plány
na
výdaje.
"Nyní
možná
mají
pocit
jistoty,
protože
na
akciovém
trhu
nejsou
silně
zapojeni,"
říká
John
H.
Cammack,
finanční
poradce
společnosti
Alexandra
Armstrong
Advisors
Inc.
ve
Washingtonu.
"Mohou
za
to
ale
zaplatit
za
10
nebo
20
let."
Paní
Slaterová
informuje
o
osobních
financích
z
newyorské
kanceláře
deníku
The
Wall
Street
Journal.
Když
dojde
na
investice,
pokusy
o
vyvážení
rizika
a
zisku
mohou
vypadat
jako
házení
šipek
naslepo:
investoři
neznají
skutečný
zisk,
který
cenné
papíry
přinesou,
nebo
výkyvy,
které
během
doby
nastanou.
Pohled
do
minulosti
může
poskytnout
jistá
vodítka.
Například
investoři,
kteří
tolerovali
výkyvy
akciového
trhu,
měli
po
několik
dekád
mnohem
větší
výnos,
přesahující
takové
obligace
a
"hotovostní"
investice,
jako
jsou
krátkodobé
státní
obligace.
Ale
zatímco
historie
může
naznačovat,
co
je
rozumné
očekávat,
neexistuje
žádná
záruka,
že
se
minulost
bude
opakovat.
Někteří
analytici
například
věří,
že
výnos
z
obligací
a
nestabilita
se
navždy
přiblížily
těm
burzovním.
A
výnos
z
investic
v
hotovosti
může
nadále
překračovat
inflaci
o
širší
ziskové
rozpětí,
než
v
jakém
byl
v
průběhu
dlouhé
minulosti.
Portfolio
A:
důchodový
pár,
věk
65
let,
portfolio
v
hodnotě
400 000
dolarů.
Portfolio
B:
pár
se
dvěma
příjmy,
věk
45
let,
portfolio
v
hodnotě
150 000
dolarů.