Nejdřív
poněkud
strojený
idealismus
60.
let.
Potom
příliš
upřímný
oportunismus
70.
a
80.
let.
Co
teď?
Soudě
podle
románů,
které
zobrazují
současnou
scénu,
jsme
zpátky
ve
věku
úzkosti.
Tam,
kde
odpadlíci
60.
let
prohlašovali,
že
pohrdají
životem
středních
tříd,
a
ambiciózní
mladí
zbohatlíci
jej
chtěli
nechat
daleko
za
sebou
když
se
šplhali
k
výšinám
úspěchu,
má
dnes
zřejmě
hodně
lidí
pocit,
že
se
propadají
do
mezery
mezi
dvěma
extrémy,
a
tak
se
na
život
středních
vrstev
pohlíží
s
nostalgií
nebo
s
upřímnou
touhou.
Třetí
román
Lisy
Zeidnerové
"Limited
Partnerships
(Partnerství
s
ručením
omezeným)"
(nakladatelství
North
Point
Press,
256
stran,
18,95
dolaru)
je
stylový,
zábavný
a
přemýšlivý
pohled
na
způsob,
jak
jsou
milostné
vztahy
ovlivňovány
tlakem
peněz,
nebo
konkrétněji
jejich
nedostatkem.
Nora
Worthová
a
Malcolm
DeWitt,
kterým
je
33
a
39
let,
žijí
společně
v
řadovém
domě
v
okrajové
čtvrti
Filadelfie.
Malcolmovi,
bývalému
filmaři,
který
se
stal
architektem,
se
zrovna
rozplynula
první
velká
šance
na
lukrativní
zakázku,
když
byl
zatčen
jeho
podezřelý,
protivný
klient,
pochybný
realitní
developer.
Nora,
která
stále
ještě
má
umělecké
ambice,
ví,
že
má
štěstí,
když
pracuje
jako
aranžérka
potravin
a
připravuje
koláče,
hamburgery,
ledově
chlazené
nápoje
a
další
potraviny
tak,
aby
před
fotoaparátem
vypadaly
co
nejchutněji.
Koneckonců,
říká
si,
"existují
hospodyně
s
fotoaparáty
značky
Nikon
a
diplomy
z
kuchařských
škol
ve
Francii,
které
by
za
její
práci
zabíjely".
Nora
a
Malcolm
však
mají
pocit,
že
jsou
v
pasti.
Zdá
se,
že
mají
"z
obou
světů
to
nejhorší:
uměleckou
práci,
která
nemá
s
uměním
nic
společného
a
jejíž
výsledný
produkt
se
nedá
zkontrolovat,
a
práci
na
volné
noze
bez
zábavy
či
zisku.
Je
to
chmurný
svět
lidí,
jimž
je
"něco
přes
třicet",
ve
kterém
se
inteligentní,
stále
poměrně
mladí
lidé
zabývají
jakousi
nablýskanou
verzí
nádeničiny,
mají
poloprofesionální
práci
na
volné
noze,
která
přináší
jen
málo
uspokojení
či
jistoty,
ale
o
které
vědí,
že
by
za
ni
měli
být
vděční.
Nejistota
pronásleduje
všechny
stránky
jejich
života.
Malcolm
čelí
bankrotu
a
kontrole
Federálního
daňového
úřadu,
avšak
Nora
najde
na
svém
bankovním
účtu
30 000
dolarů
navíc,
což
najednou
přibližně
patnáctkrát
zvýší
finanční
prostředky,
které
má
k
dispozici.
Zatímco
přemítá,
jestli
si
má
užívat
a
udělat
něco
ještě
dramatičtějšího,
třeba
se
vdát,
je
její
život
ještě
více
zkomplikován
návratem
její
staré
lásky
Davida,
filmového
kritika
a
herce,
který
vždy
budí
zdání,
že
se
z
něj
co
nevidět
stane
hvězda.
V
románech
dřívějšího
ražení
by
David
představoval
vzrušení
a
nebezpečí
a
Malcolm
klidnou
jistotu
střední
třídy.
Ironií
tohoto
románu
je,
že
ani
jeden
z
mužů
nepředstavuje
"jistý"
středostavovský
přístav:
Nořino
rozhodnutí
je
mezi
emocionálním
vzrušením
a
emocionální
jistotou,
nikoli
pevnou
ekonomickou
základnou.
Postavy
stojí
tváří
v
tvář
světu,
ve
kterém
se
zdá
být
stále
těžší
najít
"střední
cestu"
mezi
extrémy
úspěchu
a
neúspěchu,
bohatství
a
chudoby.
Tím,
že
udělala
z
Malcolma
a
Nory
tak
krásně
typické
představitele
jejich
třídy
a
generace,
Zeidnerová
poněkud
zanedbala
úkol
učinit
z
nich
charakteristicky
osobité
postavy.
Příběh
hodně
vděčí
za
svoji
zábavnost
skutečnosti,
že
pro
tuto
neutěšenou
situaci
konzumentů
zdravé
výživy
pravděpodobně
nebude
krvácet
mnoho
srdcí
(dokonce
ani
ta
samotných
postav).
Čtenáři
však
klidně
mohou
bolestivě
poznat
sami
sebe.
Rozpadající
se
střední
vrstvy
každopádně
nejsou
jediné
vrstvy
s
problémy
-
nebo
jejichž
problémy
poskytují
materiál
pro
beletrii.
"Rascal
Money
(Rozjívené
peníze)"
(nakladatelství
Contemporary
Books,
412
stran,
17,95
dolaru),
román
konzultanta
a
obchodního
analytika
Josepha
R.
Garbera,
vypráví
příběh
novátorské,
dobře
řízené
a
všeobecně
respektované
počítačové
společnosti
PegaSys,
která
čelí
pokusu
o
nepřátelské
převzetí
společností
AIW,
mnohem
menší
společností,
která
je
řízena
tak
nekompetentně,
že
je
ve
světě
podnikání
neustále
terčem
vtipů.
Patricijský,
dynamický
Scott
Thatcher,
zakladatel
a
šéf
společnosti
PegaSys,
zpočátku
považuje
hrozbu
převzetím
za
směšnou.
Jak
ale
brzy
on
a
jeho
zkušený
tým
zjistí,
stojí
proti
dvěma
faktorům,
se
kterými
nepočítali:
zaprvé
obchodnímu
klimatu,
ve
kterém
si
neúspěšná
firma
s
málo
aktivy
a
mnoha
dluhy
může
na
financování
převzetí
vypůjčit
oproti
aktivům
úspěšné
společnosti,
kterou
chce
převzít,
a
zadruhé
tomu,
že
za
společností
AIW
stojí
zlověstné
konsorcium
mnohem
větších,
temnějších
a
mazanějších
zahraničních
zájemců,
které
oné
transakci
dodává
peníze
a
sílu.
Garberovi
se
daří
vtisknou
tomuto
příběhu
o
finančních
válkách
barvité
postavy
a
rychlý
spád
napínavého
románu.
Tento
román,
ve
kterém
proti
sobě
bojují
dobro
a
zlo,
má
podobně
jako
špionážní
či
tajemné
příběhy
také
výrazné
prvky
alegorie.
Garber
vykresluje
tyto
morální
vlastnosti
zevšeobecňujícími
tahy
štětce
v
satiře,
která
čas
od
času
poklesne
až
do
sféry
otřepaných
karikatur.
Druhořadé
portréty
excentrických
Kaliforňanů,
snobských
homosexuálů
a
neotesaných
odborových
předáků
podkopávají
sílu
autorových
postřehů.
Silná
převaha
satiry
však
v
takovéto
knize
může
být
také
účinná:
kdyby
šéf
společnosti
AIW
nebyl
vykreslen
jako
zcela
opovrženíhodný,
záludný
hlupák,
příliš
bychom
se
nezajímali
o
to,
jestli
jeho
plány
budou
překaženy,
a
tolik
bychom
se
při
čtení
nebavili.
Paní
Rubinová
je
spisovatelka
na
volné
noze,
žijící
v
Los
Angeles.