Po
několika
letech
vzkvétajícího
obchodu
s
Čínou
se
zahraniční
obchodníci
připravují
na
největší
propad
za
dekádu.
Zavedení
úsporných
opatření
účinných
od
minulého
října
již
začínalo
způsobovat
nedostatek,
když
masakr
na
Náměstí
nebeského
klidu
4.
června
a
následující
události
utáhly
opasek
ještě
mnohem
pevněji.
Zahraniční
půjčky
byly
od
té
doby
prakticky
pozastaveny,
což
snižuje
likviditu
a
zdržuje
řadu
projektů.
A
Peking
omezil
domácí
půjčky
a
subvence,
což
způsobilo
u
mnoha
domácích
zákazníků
a
továren
orientovaných
na
export
nedostatek
peněz.
Společnost
Givaudan
Far
East
Ltd.,
švýcarský
koncern,
který
prodává
chemikálie
továrnám
na
šampóny
a
mýdlo
v
Číně,
je
ukázkovým
příkladem
těchto
potíží.
Loňské
snížení
výdajů
odsálo
provozní
kapitál
čínských
továren.
Během
první
poloviny
roku
1989
přestaly
tržby
této
společnosti
růst.
Červnové
zabíjení
tyto
problémy
umocnilo.
Zastupitelská
kancelář
společnosti
Givaudan
v
Kantonu
neobdržela
v
červnu
žádné
zakázky.
Nejdřív
pokles
připisovala
dočasnému
neklidu
v
podnikání,
ale
když
nepřišly
žádné
zakázky
ani
v
srpnu
a
v
září,
manažer
Donald
Lai
nabyl
přesvědčení,
že
obchody
budou
špatné
po
řadu
měsíců.
"Od
4.
června
se
to
zhoršilo,"
říká
Lai.
Předpovídá,
že
oproti
loňským
3
milionům
dolarů
poklesnou
tržby
o
30
až
40
%.
Největšímu
náporu
čínských
úsporných
opatření
čelí
sektory
spotřebního
zboží
a
lehkého
průmyslu,
a
zahraniční
podniky
jako
společnost
Givaudan,
které
s
těmito
odvětvími
obchodují,
jsou
postiženy
nejvíce.
Celkově
však
nouzi
pociťují
všechny
společnosti,
které
obchodují
v
zahraničí.
"Koláč
dovozů
se
zmenší,"
říká
John
Kamm,
první
viceprezident
Americké
obchodní
komory
v
Hongkongu
a
specialista
na
obchod
s
Čínou.
"Ve
spodní
části
žebříčku
by
tržby
mohly
klesnout
u
některých
společností
až
o
90
%,
v
horní
části
zůstanou
stejné."
V
uplynulém
desetiletí
zahraniční
obchod
s
Čínou
probíhal
v
cyklech.
Naposledy
obchodníci
zažili
krizi
v
letech
1985-86,
kdy
Peking
zavedl
tvrdá
opatření
na
omezení
dovozů
a
udržení
devizového
kurzu.
Očekává
se,
že
současná
krize
bude
mnohem
hlubší,
protože
Peking
poprvé
odřízl
továrny
od
domácích
finančních
prostředků,
aby
zpomalil
inflaci.
Velkou
překážkou
navíc
je,
že
po
červnovém
masakru
došlo
k
pozastavení
půjček
a
exportních
úvěrů
ze
strany
zahraničních
vlád
a
institucí.
"Zmrazení
nových
úvěrů
zasazuje
obchodování
tu
největší
ránu,"
říká
Raymond
Wong,
manažer
pro
Čínu
u
společnosti
Mannesmann
AG,
západoněmecké
firmy
obchodující
se
stroji.
Nárůst
dovozu
se
od
předchozího
roku
ve
srovnání
s
průměrným
tempem
růstu
26
%
v
prvním
pololetí
zpomalil
na
16
%
v
červenci
a
7,1
%
v
srpnu.
V
prvních
osmi
měsících
roku
1989
stouply
dovozy
o
21
%
na
38,32
miliardy
dolarů,
což
je
mírný
pokles
oproti
loňskému
23%
tempu
růstu.
U
čínských
vývozů
je
situace
stejně
bezútěšná,
zejména
kvůli
omezení
domácích
úvěrů.
Podle
čínských
celních
statistik
vzrostl
vývoz
v
prvních
osmi
měsících
ve
srovnání
s
loňským
25%
tempem
růstu
pouze
o
9
%
na
31,48
miliardy
dolarů.
Ohrožení
čínské
platební
bilance
se
dále
stupňuje
poklesem
jejích
devizových
rezerv
s
výjimkou
zásob
zlata.
Rezervy
klesly
za
poslední
roky
poprvé,
a
to
z
19
miliard
dolarů
v
dubnu
na
14
miliard
dolarů
v
červnu.
Tento
trend
přiměl
Peking,
aby
zvýšil
úsilí
o
omezení
dovozu.
Čelní
představitelé
Číny
v
uplynulých
týdnech
znovu
centralizovali
obchod
s
vlnou
a
spoustou
chemických
výrobků
a
komodit.
Ministerstvo
zahraničních
ekonomických
vztahů
a
obchodu
minulý
měsíc
zřídilo
speciální
úřad
pro
kontrolu
vydávání
dovozních
a
vývozních
licencí.
Periodické
zásahy
Pekingu
proti
dovozům
poučily
mnoho
obchodních
společností,
že
nejlepším
způsobem,
jak
přečkat
nedostatek,
je
pomoci
Číně
vyvážet.
Společnost
Nissho
Iwai
Corp.,
jedna
z
největších
japonských
obchodních
firem,
dnes
například
kupuje
dvakrát
tolik
zboží
z
Číny,
než
kolik
do
této
země
vyváží.
Před
třemi
roky
byl
tento
poměr
opačný.
Tato
strategie
však
tentokrát
příliš
nepomáhá.
"Sektory
dovozu
i
vývozu
vypadají
stejně
špatně,"
říká
Masahiko
Kitamura,
generální
ředitel
pobočky
společnosti
Nissho
Iwai
v
Kantonu.
Očekává,
že
obchody
společnosti
letos
poklesnou
až
o
40
%.
Po
4.
červnu
se
krátkou
dobu
zdálo,
že
situace
v
obchodě
zůstane
celkem
příznivá.
Mnoho
kanceláří
v
Hongkongu
zabývajících
se
zahraničním
obchodem
bylo
zavaleno
dálnopisy
a
telefonními
hovory
od
čínských
obchodních
představitelů,
kteří
na
ně
naléhali,
aby
s
nimi
neukončovali
styky.
Dokonce
i
Čínská
banka,
která
obvykle
zpracovávala
akreditivy
dva
týdny,
je
vyřizovala
rekordní
rychlostí,
aby
rozptýlila
zvěsti
o
svém
finančním
zdraví.
Když
se
však
zahraniční
obchodníci
pokusili
obchodovat,
zjistili,
že
horlivost
čínských
obchodních
představitelů
měla
pouze
zamlžit
situaci.
Pozastavení
zahraničních
půjček
oslabilo
kupní
sílu
čínských
státních
obchodních
společností,
které
patří
k
největším
dovozcům
v
zemi.
Zahraniční
obchodníci
říkají,
že
na
regionální
či
obecní
úrovni
není
obchod
o
nic
lepší.
Šanghajská
společnost
Investment
&
Trust
Co.,
známá
jako
Sitco,
je
hlavním
financiérem
zahraničního
obchodu
ve
městě.
Společnost
Sitco
běžně
získávala
finanční
prostředky
na
japonském
trhu
obligací,
ale
to
už
dělat
nemůže.
Zahraniční
obchodníci
říkají,
že
firma
má
nedostatek
hotovosti.
"Má
problémy
se
splácením
svých
zahraničních
dluhů,"
říká
jeden
hongkongský
vedoucí
pracovník,
který
je
obeznámený
s
obchody
společnosti
Sitco.
"Jak
může
zpřístupnit
finanční
prostředky
pro
nákupy?"
Zahraniční
obchodníci
také
říkají,
že
kvůli
omezení
domácích
i
zahraničních
úvěrů
bylo
zrušeno
či
odloženo
mnoho
velkých
čínských
projektů
týkajících
se
infrastruktury.
Albert
Lee,
ostřílený
obchodník,
který
se
specializuje
na
prodej
strojů,
odhaduje,
že
v
posledních
měsících
bylo
zrušeno
až
70
%
projektů,
které
předtím
získaly
souhlas
k
pokračování.
"Prakticky
neexistují
žádné
nové
projekty,
a
to
pro
nás
znamená
žádné
nové
obchody,"
říká.
I
když
se
obnoví
poskytování
nových
půjček,
budou
devizy
stále
těžko
dostupné,
protože
Peking
se
pravděpodobně
pokusí
udržet
na
uzdě
půjčky
ze
zahraničí,
které
za
posledních
pět
let
stouply
o
30
až
40
%.
A
zahraniční
věřitelé
pravděpodobně
budou
při
poskytování
nových
půjček
opatrnější,
protože
v
příštích
dvou
až
pěti
letech
hodně
úvěrů
nabude
splatnosti,
a
Čína
se
tak
blíží
období
vysokých
plateb.
Další
příčinou
intenzity
obchodních
problémů
je,
že
Peking
rozšířil
současná
omezení
dovozu
kromě
obvyklého
terče
v
podobě
spotřebního
zboží
také
na
ocel,
chemická
hnojiva
a
plasty.
Ty
patřily,
zejména
minulý
rok,
kdy
panoval
nedostatek,
který
mnohé
obchodníky
nutil
hodně
kupovat
a
draze
platit,
k
hlavnímu
dovozu
země.
Nedostatek
však
také
vedl
k
nezkrotným
spekulacím
a
spirálovitě
rostoucím
cenám.
Aby
spekulacím
zabránil,
zavedl
Peking
maximální
ceny,
které
během
roku
vstoupily
v
platnost.
Obchodníci,
kteří
nakoupili
zboží
za
ceny
vyšší
než
tento
strop,
nechtějí
prodat
se
ztrátou
a
nechávají
si
zásoby.
Výsledné
hromadění
zásob
způsobilo
pokles
trhu.
Peking
však
nemůže
na
příliš
dlouhou
dobu
snížit
dovozy
takových
důležitých
komodit,
jako
jsou
nerostné
suroviny,
aniž
by
poškodil
vývoz
země.
Kamm,
odborník
na
obchod
s
Čínou,
odhaduje,
že
až
50
%
produktů
vyvezených
z
provincie
Kuang-tung
je
vyrobeno
ze
zpracovaných
nerostných
surovin
z
dovozu.