Dallas
Cowboys
pozorují
dlouhodobou
situaci
a
usilují
o
to,
aby
se
dostali
před
Atlanta
Falcons.
Jejich
nový
a
kontroverzní
majitel,
Jerral
"Jerry"
Jones,
ve
své
pozorovatelně
nahoře
na
stadionu
úzkostlivě
sleduje,
jak
mužstvo
popobíhá
k
hraniční
čáře.
Jerral
Jones
si
dodává
odvahu.
Tam
v
centru
roje
je
zadák
Troy
Aikman,
klíč
strategie
návratu
Cowboyů.
Vlastně
je
tak
důležitý,
že
ho
Jerral
Jones
v
dubnu
najal
za
11,4
milionů
dolarů
na
budoucích
šest
let
-
to
je
na
zelenáče
rekord.
"Je
to
skutečný
sportovec,
který
je
živou
legendou
na
krabicích
cereálií
Wheaties,"
rozplývá
se
Jerral
Jones.
Když
hodiny
ukazují
zbývající
tři
minuty,
Troy
Aikman
se
chopí
příležitosti,
ustoupí
zpět
a
vystřelí
téměř
20metrovou
přihrávku
-
přímo
do
rukou
atlantského
beka.
Dav
zaúpí,
Jerral
Jones
zavrtí
hlavou,
Cowboyové
prohrávají.
Několik
dní
po
této
hře
ze
17.
září
si
Aikman
zlomil
prst
na
ruce,
což
ho
vyřazuje
ze
hry
na
několik
týdnů.
Ah,
to
kouzlo
profesionálního
sportu.
Pro
Jerrala
Jonese
byla
dočasná
ztráta
zadáka
pouze
poslední
událostí
v
řadě
neúspěchů,
které
trápí
Dallaské
Cowboye
-
a
v
tomto
roce
i
většinu
Celostátní
fotbalové
ligy.
Cowboyové,
kdysi
zazobaní
a
šťastní,
nyní
prohrávají
zápasy,
přicházejí
o
fanoušky
a
peníze.
V
loňském
roce
toto
mužstvo
skončilo
s
dluhem
2
milionů
dolarů
při
příjmech
30
milionů
dolarů.
Má
jedny
z
nejvyšších
nákladů
v
lize.
Návštěvnost
ve
srovnání
se
situací
před
šesti
lety
poklesla
o
23
%.
Jerral
Jones,
který
společenské
vztahy
opečovává
stejně
nadšeně
jako
svou
střídačku,
se
přinejmenším
může
utěšit
jednou
skutečností:
v
těchto
dnech
není
sám.
Téměř
polovina
majitelů
28
mužstev
Celostátní
fotbalové
ligy
(NFL)
přichází
o
peníze,
což
je
výsledek
nízké
návštěvnosti,
stárnoucích
stadionů
a
-
více
než
cokoli
jiného
-
platů
hvězdných
hráčů
jako
Troy
Aikman,
které
se
zvyšují
kosmickou
rychlostí.
Loni
si
nejlepších
12
hráčů
z
každého
týmu
NFL
odneslo
průměrně
536 000
dolarů,
což
je
částka
srovnatelná
s
baseballem
a
vyšší
než
v
basketbalu.
Hráči
vybraní
v
prvním
náborovém
kole
si
vedou
dokonce
ještě
lépe:
jejich
průměrné
platy
a
prémie
se
tento
rok
vyšplhaly
na
685 000
dolarů,
což
je
oproti
roku
1987
zvýšení
o
44
%.
"Je
to
začarovaný
kruh,"
říká
Art
Modell,
majitel
Cleveland
Browns.
"Jeden
tým
platí
tolik
a
druhý
platí
ještě
víc.
My
prostě
nemáme
takový
zdroj
financí."
Tohle
všechno
způsobuje
v
profesionálním
fotbalu
rozpory.
Majitelé,
kteří
byli
v
minulosti
do
vysoké
míry
spokojení,
teď
téměř
zoufale
hledají
způsoby,
jak
snížit
náklady
a
zvýšit
zisk
-
v
tomto
procesu
realizují
některé
revoluční
názory.
Jerral
Jones
od
Cowboyů,
ačkoli
ne
záměrně,
se
stal
představitelem
tohoto
nového
druhu
majitelů.
Krátce
poté,
co
od
H.R.
"Bum"
Brighta
koupil
66
%
mužstva
za
145
milionů
dolarů,
a
dbalý
skutečnosti,
že
Cowboyové
jsou
na
dně,
se
47letý
Jones
pustil
do
svého
projektu
redukce
týmu.
Zaprvé
nekompromisně
vyhodil
Toma
Landryho,
legendárního
trenéra,
který
dovedl
Cowboye
na
pět
Super
Bowls
a
ke
20
vítězným
sezónám
v
řadě
za
sebou.
V
Dallasu
má
Tom
Landry
postavení,
které
je
jen
kousek
od
svatosti.
Místní
tisk
zaplavily
výrazy
namířené
proti
Jonesovi:
"Krutý
nehorázný
všivák,"
napsal
jeden
autor,
"pěkný
darebák,"
pronesl
další;
"Co
si
o
sobě,
sakra,
myslí?"
napsal
třetí.
Pro
Jerrala
Jonese
to
byl
pouze
začátek.
Rychle
snížil
nabobtnaný
počet
administrativních
zaměstnanců
týmu
o
polovinu,
zavřel
taneční
akademii,
kterou
Cowboyové
vlastnili,
a
v
červenci
oznámil
plán
prodeje
Valley
Ranch,
tréninkového
ranče
týmu
o
rozloze
30
akrů
a
nejpůsobivějšího
tréninkového
zázemí
NFL.
Jerral
Jones
ranč
nazývá
"Pentagon
sportu".
Jedná
se
o
změť
chodeb
spojujících
natáčecí
místnosti,
důmyslně
uspořádané
lázně
a
posilovny,
které
vypovídají
o
bohatší,
rozhazovačné
éře.
S
potěšením
vypráví
historku
o
tom,
jak
se
na
rozlehlém
ranči
při
jedné
ze
svých
prvních
návštěv
ztratil,
uchýlil
se
do
jedné
z
kanceláří
a
zavolal
na
recepci
o
pomoc.
"Řekl
jsem:
"Ať
pro
mě
někdo
přijde.
Jsem
na
lince
29."
S
přicházejícími
novými
dny
tohoto
sportu
se
Jerral
Jones
domnívá,
že
takový
luxus
nemá
na
podobném
místě
uplatnění.
"Prostě
se
to
nevyplatí,"
říká.
Údržba
ranče
stojí
skoro
2
miliony
dolarů
ročně.
Až
ho
prodá,
tvrdí,
Cowboyové
se
přestěhují
na
praktičtější
-
tj.
finančně
dostupnější
-
travnaté
tréninkové
hřiště
nedaleko
Texaského
stadionu.
A
co
se
týká
Toma
Landryho,
no,
podle
názoru
Jerrala
Jonese
už
své
vítězné
roky
vyčerpal.
Řekl,
že
poté,
co
Cowboyové
za
poslední
tři
roky
vždy
oznamovali
ztrátovou
sezónu,
potřebují
změnu.
Fotbal
je
už
dlouho
vášní
Jerrala
Jonese,
a
to
jak
na
hřišti,
tak
i
mimo
něj.
Rodák
z
Arkansasu
začínal
jako
obránce
týmu
Arkansaské
univerzity,
který
v
roce
1964
nebyl
poražený
a
vyhrál
státní
mistrovství.
Po
univerzitě
pracoval
v
pojišťovací
společnosti
svého
otce
v
Little
Rocku
a
v
roce
1966
vedl
nezdařený
pokus
o
koupi
San
Diego
Chargers.
O
řadu
let
později
za
pomoci
peněz
získaných
z
prodeje
pojišťovací
společnosti
založil
Arkoma
Production
Corp.,
průzkumnou
společnost
v
oblasti
ropy
a
plynu
s
ústředím
v
Little
Rocku.
Takže
nebylo
nijak
překvapující,
že
když
Jerral
Jones
začal
hledat
náhradu
za
Toma
Landryho,
vrátil
se
ke
svým
arkansaským
kořenům.
Objevil
Jimmyho
Johnsona,
spoluhráče
z
týmu
Arkansaské
univerzity
z
roku
1964
a
hlavního
trenéra
Miamské
univerzity,
kde
tým
Hurricanes
dovedl
k
pěti
vítězným
sezónám
a
státnímu
mistrovství
v
roce
1987.
Ať
je
již
nadání
Jimmyho
Johnsona
jakkoli
velké,
v
srdcích
a
duších
řady
dallaských
fanoušků
prostě
není
Tom
Landry.
Se
sedmi
zápasy
(a
po
včerejší
ztrátě
s
týmem
Kansas
City
Chiefs
sedmi
prohrami)
dosud
v
sezóně
si
"noví"
Cowboyové
nevedou
o
nic
lépe
než
ti
staří.
Takhle
špatně
naposledy
hráli
vlastně
v
roce
1960,
ve
své
první
sezóně.
Průměrná
návštěvnost
jejich
zápasů,
která
se
loni
pohybovala
kolem
49 000,
se
nezvyšuje.
Jerral
Jones
se
snaží
řešit
problém
na
několika
frontách.
I
nadále
přeskupuje
tým,
tento
měsíc
prodal
proslulého
slibného
beka
Herschela
Walkera
týmu
Minnesota
Vikings
za
spoustu
hráčů
a
budoucí
hráče
vybrané
z
náborů.
Ve
snaze
přilákat
více
fanoušků
snížil
ceny
vstupenek
posledního
pásma
z
25
dolarů
na
19
dolarů.
Jenže
všeobecný
trend,
vzhledem
ke
zvyšování
nákladů
v
lize,
je
zvyšování
cen
a
od
Jerrala
Jonese
se
čeká,
že
se
nakonec
přizpůsobí.
"Je
to
jednoduché,"
říká
Lamar
Hunt,
který
vlastní
Kansas
City
Chiefs
a
loni
zvedl
ceny
vstupenek
o
2,40
dolarů
na
průměrných
17
dolarů.
"Kdybychom
nezvyšovali
ceny,
dostali
bychom
se
do
mínusu."
Jerral
Jones
rovněž
posílil
zaměstnance
v
marketingu
za
účelem
prodeje
118
luxusních
vyhlídkových
místností
v
horní
části
Texaského
stadionu
(jeho
dohoda
s
Bumem
Brightem
zahrnovala
práva
na
provoz
stadionu).
Tyto
místnosti
jsou
klimatizované,
mají
bary
s
alkoholickými
nápoji
a
polstrovaná
sedadla
a
nabízejí
otevřený
výhled
na
hřiště
-
to
všechno
za
prodejní
cenu
od
475 000
dolarů
do
1
milionu
dolarů
v
závislosti
na
velikosti
a
umístění.
Jerral
Jones
bere
potenciální
kupce
vyhlídkových
místností
na
hřiště
v
průběhu
tréninků,
aby
si
mohli
s
hráči
potřást
rukou,
a
těm,
kteří
místnost
skutečně
koupí,
slibuje
seznámení
se
strategií
týmu
před
zápasem.
Tato
prodejní
taktika
se
patrně
vyplácí:
když
koupil
tým,
bylo
prodáno
pouze
šest
vyhlídkových
místností.
Dnes
je
jich
už
30.
Příjmy
ze
vstupenek
jsou
pouze
druhým
největším
zdrojem
financí
Cowboyů.
Největším
zdrojem
je
smlouva
NFL
s
celostátní
televizí
na
vysílání
zápasů
ligy.
Loni
byl
podíl
Cowboyů
na
tomto
koláči
17,6
milionů
dolarů.
Tým
si
dále
vydělává
2
miliony
dolarů
až
4
miliony
dolarů
za
práva
poskytovaná
na
místní
televizní
a
radiové
vysílání.
Jerral
Jones
se
v
současné
době
snaží
vyšroubovat
cenu
za
tato
místní
práva.
Rovněž
usiluje
o
získání
vyššího
počtu
stanic
v
Mexiku,
kde
mají
Cowboyové
stoupence,
které
by
měly
zájem
o
zápasy.
Jerral
Jones,
jehož
nosový
hlas
a
žoviální
vystupování
neodpovídají
nadšenému
obchodníkovi,
který
pracuje
16
hodin
denně,
se
odevzdal
vysokým
platům,
které
svým
hráčům
nyní
platí.
Smlouvy
jsou
podle
něj
"klíčové
pro
výhru
v
NFL"
a
sehrál
svou
roli
i
v
nabídkových
válkách.
Kromě
podepsání
štědré
smlouvy
s
Troyem
Aikmanem
souhlasil
Jones
s
tím,
že
v
průběhu
příštích
čtyř
let
bude
platit
začínajícímu
zadákovi
Steveu
Walshovi
4,1
milion
dolarů.
Takováto
inflace
mezd
dostává
NFL
na
dno
sil,
tvrdí
majitelé.
Brzy
budou
schopny
koupě
a
provozu
fotbalových
týmů
pouze
velké
akciové
společnosti,
domnívá
se
John
J.
Veatch
Jr.,
investiční
bankéř
společnosti
Salomon
Brothers,
která
vyřizovala
prodej
Cowboyů.
Za
účelem
řešení
problému
navrhli
majitelé
NFL
zřízení
platové
tabulky
pro
nováčky,
aby
tak
zkusili
ohraničit
platy.
Podrobnosti
plánu,
který
by
vešel
v
platnost
v
roce
1993,
jsou
ještě
nepropracované,
ale
každému
hráči
by
patrně
byl
vyplácen
základní
plat
podle
jeho
pozice
a
dovedností.
Prémie
by
byly
vypláceny
podle
odehraného
času
a
výkonu.
Asociace
hráčů
NFL
zatím
tvrdí,
že
sportovcům
je
vyplácen
plat
úměrný
jejich
šikovnosti
přilákat
fanoušky
a
že
někteří
majitelé
jsou
ve
finančních
potížích
kvůli
špatnému
řízení
obchodů,
nikoli
kvůli
platům
hráčů.
Majitelé
se
snaží
zvýšit
zisk
i
dalšími
způsoby.
Řada
z
nich
zahájila
propagaci
za
účelem
přilákání
nových
fanoušků
a
znovu
projednávají
zastaralé
dohody
ohledně
stadionů.
Většina
majitelů
musí
platit
až
10%
hrubého
obratu
z
prodeje
vstupenek
za
pronájem
stadionů,
které
jsou
podle
nich
buď
příliš
malé,
nebo
příliš
staré.
Například
v
Chicagu
je
problémem
velikost.
"Máme
ten
nejhorší
pronájem
v
NFL,"
tvrdí
Michael
B.
McCaskey,
prezident
týmu
Chicago
Bears
a
vnuk
George
Halase,
který
založil
organizaci
předcházející
NFL.
"Nacházíme
se
v
oblasti
metra
s
miliony
fanoušků
týmu
Bear,
ale
můžeme
pojmout
jen
malý
počet
z
nich.
Až
nájem
v
roce
1999
vyprší,"
říká,
"musí
se
změnit."
Letos
NFL
rovněž
v
rámci
snahy
snížit
náklady
na
zaměstnance
uvalila
limit
80
hráčů
na
týmy
odjíždějící
na
tréninkové
tábory,
což
je
snížení
ze
120.
A
liga
se
snaží
získat
víc
z
tříleté
dohody
s
celostátní
vysílací
sítí,
která
po
této
sezóně
vyprší.
Podle
současné
dohody
dostává
NFL
1,4
miliardy
dolarů.
Majitelé
podle
svých
slov
čekají,
že
liga
bude
požadovat
50%
zvýšení
navzdory
tomu,
že
fotbalové
zápasy
vysílané
v
televizi
mají
nízký
rating.
Mluvčí
NFL
rovněž
říká,
že
liga
patrně
rozšíří
svou
nabídku
na
kabelové
televizní
společnosti
jako
ESPN.
Změn
se
nedociluje
snadno.
Organizace
NFL
podobně
jako
profesionální
fotbal
coby
sport
prožívá
zmatek.
Nový
druh
majitelů
týmů
včetně
Jerrala
Jonese
bojuje
s
byrokracií
NFL
za
to,
aby
jejich
slovo
mělo
v
ligových
záležitostech
větší
váhu,
přičemž
tato
bitva
má
za
následek
určitou
formu
organizačního
zmatku.
V
červenci
11
majitelů
NFL,
už
téměř
všichni,
překazilo
úsilí
uvést
do
funkce
Jima
Finkse
namísto
ligového
zástupce
Petea
Rozelleho,
který
odchází
do
důchodu.
O
Jimu
Finksovi
si
někteří
majitelé
myslí,
že
je
nositelem
tradičních
hodnot
staré
gardy.
Na
začátku
tohoto
měsíce
neuspěl
ani
další
pokus
vybrat
nového
zástupce.
Majitelé
se
znovu
setkají
zítra.
Jerry
Jones
sám
za
sebe
říká,
že
je
v
oboru
dlouho
a
že
jeho
styl
práce
to
patrně
podporuje.
Pilně
pracuje
šest
dní
v
týdnu
(kromě
dní,
kdy
se
hraje)
a
nedávno
odpoledne
vyřídil
během
jedné
hodiny
otázky
od
jednoho
televizního
producenta,
svého
manažera
prodeje
luxusních
pozorovacích
místností,
nespokojeného
zákazníka
a
plné
místnosti
arkansaských
reportérů.
Za
účelem
dodržování
programu
přiletí
z
Little
Rock
dvě
osobní
sekretářky,
aby
Jones
zvýšil
počet
svých
zaměstnanců
v
Dallasu.
"Když
jsem
se
pustil
do
téhle
investice,
dělal
jsem
to
na
celý
život,"
vysvětluje.
"Nejsem
tu,
abych
vydělával
peníze
tím,
že
později
tým
znovu
prodám.
Ačkoli
Cowboyové
možná
teď
nejsou
nejlepší
investicí,
nesouhlasím
s
tím,
že
jí
nemusí
být
v
budoucnu."
Kromě
toho
Jerral
Jones
možná
už
teď
ve
velké
míře
dostává
to,
co
od
týmu
chce,
i
když
stále
prohrává.
Koupě
Cowboyů
mu
zajistila
vstup
do
života
okázalosti,
který
mu
vrtání
a
hledání
ropy
v
Arkansasu
prostě
nabídnout
nemohlo.
Pak
je
tu
nové
soukromé
tryskové
letadlo,
oddíl
asistentů,
pozvánky
na
nejlepší
večírky
a
účast
v
televizních
pořadech
jako
"Prime
Time
Live".
Před
několika
týdny
Jerral
Jones
do
své
soukromé
pozorovací
místnosti
na
Texaském
stadionu
dokonce
pozval
Elizabeth
Taylorovou.
"Při
mé
práci
jste
v
tomhle
hnízdě
každý
den,"
řekl.