wsj1409.cz

Úředníci si možná svoji špatnou pověst přece jen zaslouží. Když Matthew Lesko, něco jako profesionální obhájce vlády, loni v létě nabídl 5 000 dolarů za nejlepší "ověřitelný příběh o 250 a méně slovech o tom, jak vám pomohl některý vládní úředník", nepochyboval o tom, že výherce je zaručený. Ze své kanceláře ve městě Kensington v Marylandu rozeslal tisíce zpráv pro sdělovací prostředky. Soutěž propagoval při radiové show Larryho Kinga, při televizní show Pata Sajaka a na síti kabelové televize C-SPAN. Mluvil o tom v každé řeči, kterou přednesl, když cestoval zemí a dělal reklamu svým knihám, které poskytují praktické rady, jak využívat informací vlády k zábavě a zisku. Lesko počítal s tím, že teď už bude příspěvky zavalen. Koneckonců, jak říká, "máme asi 15 milionů úředníků". A kromě těch 5 000 dolarů slíbil vítězi i plaketu "Můj oblíbený úředník" a druhému a třetímu nabídl po 500 dolarech. Dosud však Lesko dostal jen jeden příspěvek. A ještě ke všemu tato jediná nominace přišla od dalšího úředníka: od ženy ze Státního oddělení pro daně a finance v New Yorku, která nominovala svého šéfa. Lesko, který tvoří pravidla za chůze, rozhodl, že i úředníci mohou nominovat jiné úředníky. Říká však, že by raději dostával nominace od řadových lidí. Přiznává, že při tvorbě bezplatné reklamy pro svoji soutěž neměl moc štěstí. Noviny včetně těchto jeho zprávu běžně ignorovaly. Pořadatelé talk show rychle mění téma. Leskovi zaměstnanci si však začínají lámat hlavu nad tím, zda tu není nějaký velký jev, který soutěž kazí. "Vláda tedy nikomu nepomáhá?" ptá se Toni Murray, Leskův asistent. Lesko sám ještě není ochoten toto vysvětlení přijmout. "Lidé neradi píšou," říká. "Lidé možná nevěří, že chci ty peníze vydat". Možná jsou prostě Američané vládou tak otráveni, že nemají zájem přiznat, že jednou za čas přijdou úředníci vhod. Pokud by sponzoroval soutěž o tom, jak úředníci něco zkazili, uznává Lesko, "dostal bych 5 000 příspěvků". To je nápad.