wsj1094.cz

George Bush v roce 1980 v roli kandidáta na prezidenta otevřeně vyjádřil svůj postoj k potratům v rozhovoru s magazínem Rolling Stone, který byl uveřejněn v březnu toho roku. Otázka zněla, co si myslí o tom, že Nejvyšší soud rozhodl o legalizaci potratů. "Kupodivu si myslím, že je to správné," odpověděl Bush bez okolků. O pár měsíců později se Bush stal spolukandidátem Ronalda Reagana. A najednou se z George Bushe - zastánce volby - stal Georg Bush - odpůrce potratů. Ale tím jeho váhání neskončilo. Před měsícem Bush tvrdě pohrozil, že bude vetovat projednávaný sociální zákon, kdyby povoloval jakékoli příspěvky na potraty, s výjimkou těch, které zachrání ženě život. Pak, před dvěma týdny - když prohlásil, že "v této věci nevyhledává žádné konflikty" - prezident uvedl, že bude zvažovat kompromis týkající se příspěvků pro chudé ženy v případě znásilnění a incestu. Ale již za čtyři dny poté Bush hrozbu veta znovu obnovil. "Nepodporuji federální příspěvky na potraty kromě případů, kdy je ohrožen život matky," prohlásil a minulý víkend toto opatření nakonec vetoval. Takže co si George Bush doopravdy myslí? Odpověď je natolik nejasná, že začíná oblíbeného prezidenta dostávat do problémů s oběma stále hlasitějšími, stále mocnějšími stranami v otázce potratů. Výsledkem je nedůvěra a kritika ze všech stran. Síly stojící proti potratům ho považují přinejlepším za nejistého spojence. "Upřímně, když se mě zeptáte: 'Věří ten člověk opravdu něčemu?', odpověď neznám," říká John Fowler, předseda Účelového výboru ve společnosti Defense of Life Inc. se sídlem ve Washingtonu. I síly za právo na potrat zůstávají nahořkle kritické. Douglas Gould, viceprezident pro komunikaci společnosti Planned Parenthood Federation of America, nazývá Bushův postoj k problému podpory potratů "extrémně krutým" a dodává: "Ten člověk neudělal jedinou věc pro prevenci. Je úplně strnulý v represivní pozici." Bushovi se zjevně nelíbí otázka potratů jako taková. Po většinu z uplynulých devíti let usiloval o to, aby přesvědčil aktivisty vystupující proti potratům o své věrné podpoře jejich názoru. Ale od té doby, co letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu ve sporu Webster versus Reproductive Health Services změnilo politickou scénu kolem potratového problému, se prezident, pokud ho nic netlačí ke zdi, podle všeho stejně intenzivně snaží vyhnout dalším výrokům. Mnoho Američanů si stále máme hlavu nad tím, jaký vlastně sami zastávají k potratům názor. Bushův problém však tolik nespočívá v tom, že by si nad problémem zjevně lámal hlavu, jako v tom, že v něm očividně tápe. Politické riziko by bylo o hodně menší, kdyby měl prezident pevný názor a za ním si stál, tvrdí experti. "Když máte nějaký postoj, je lepší se jej držet, než kolem něj příliš kolísat," říká stratég republikánů John Sears. Potřeba být konzistentní je pro Bushe, který podle Searse postrádá silnou ideologickou základnu, obzvlášť naléhavá. Na základě umírněných republikánských názorů, na něž navazuje, i varování politických poradců, kteří říkají, že tento problém je pro mladší voliče zásadní, by prezident mohl mít alespoň trochu porozumění pro argumenty za právo na potrat. Zároveň je však pevně vázán svou tvrdou rétorikou a sliby, které dal aktivistům vystupujícím proti potratům během své dlouhé cesty do Bílého domu. V mnoha problémech, jako je např. pálení vlajky, Bush podobné rozpory řeší pomocí své výrazné politické citlivosti. V politice potratů se však Bush a jeho poradci přepočítali a neodhadli, jak dramaticky hnutí za práva na potrat ožije poté, co loni v létě rozhodl Nejvyšší soud v případu Webster o omezení těchto práv. "Byla to jedna z nejrychlejších změn veřejného mínění, jakou jsem kdy zažil," říká bývalý Reaganův analytik průzkumů veřejného mínění Richard Wirthlin. Dnes, když otázku potratů položí jiní, bývá obvykle hovorný prezident nemluvný až úsečný. Před deseti dny byl požádán, aby rozvedl důvody svého postoje proti potratům. "Můj postoj je dobře známý a pevně podložený," odpověděl. Bližší pohled na to, jak si Bush vedl v posledních 15 letech ukazuje, že má své názory skutečně dobře podložené - na všechny stránky tohoto problému. V roce 1974 jako zástupce USA v OSN napsal úvod ke knize o světové populaci, v němž se chlubil, jak byl během svého volebního období v Kongresu v čele rozšiřování služeb pro plánování rodiny pro chudé občany. Když na počátku roku 1980 kandidoval na prezidenta, byl také citován jako zástupce federálních příspěvků na potraty v případech znásilnění, incestu a v případech, kdy potrat zachrání život matky. V rozhovoru v časopisu Rolling Stone v roce 1980 nabídl Bush své poznámky k právu na potrat, aby se tak odlišil od svého protivníka Ronalda Reagana. Kromě podpory mezního rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Roe versus Wade, které potraty legalizuje, Bush uvedl, že je proti ústavnímu zákazu potratů, který Reagan sliboval prosadit. Jakožto spolukandidát Reagana však Bush spadl po hlavě do postoje vystupujícího proti potratům, čímž schvaloval ústavní dodatek, který staví potraty mimo zákon. Oproti Reaganovi přiznal jediný rozdíl - že by dodatek měl obsahovat výjimky pro případ znásilnění a incestu a také záchrany života ženy. Na počátku 80. let byl Bush citován někdy jako přívrženec federálních příspěvků na potraty v případě znásilnění a incestu a někdy jako jejich odpůrce. V dubnu 1986 nadiktoval viceprezident Bush svým zaměstnancům dopis, v němž vysvětluje, že bude podporovat ústavní dodatek zákazu potratů kromě případů znásilnění, incestu a ohrožení života, ale že je proti federálním příspěvkům s výjimkou posledního případu. Na loňské konferenci Republikánské strany vystoupil znovu s podporou dodatku s výjimkou případů znásilnění, incestu a ohrožení života. Jeho řeč získala spád, když nastoupil do úřadu, a tři dny po lednové inauguraci potvrdil během shromáždění proti potratům "pevnou podporu naší kauzy". Znovu prosazoval pasáž v ústavním dodatku, která staví potraty mimo zákon. Ale když soud rozhodl v červnu v případu Webster, začal prezident mluvit méně hlasitě. Když bylo rozhodnutí vyneseno, byl prezident na dovolené a pověřil personálního šéfa Johna Sununua, aby vydal prohlášení, a sám odmítl na otázky odpovídat. Později pohrozil vetováním zákona, který by obnovil právo District of Columbia použít vlastní peníze z daní na financování potratů chudých žen a obnovení financování pro Populační fond Spojených národů. Ale od té doby, zatímco se snažil sehnat podporu pro jiné otázky - jako pro ústavní dodatek proti pálení vlajek - se rozhovorům o potratech vyhýbal. Těch pár poznámek, které uvedl, bylo nepřímých, jako třeba prosazování "většího úsilí na ochranu lidského života" na schůzi katolických právníků, která se konala minulý měsíc v Bostonu. Bílý dům se rovněž vyhnul jakékoli angažovanosti v nedávném legislativním zasedání ohledně potratů na Floridě, jež síly vystupující proti potratům považují za klíčový test své schopnosti přimět zákonodárce k tomu, aby přitvrdili v omezení potratů. Na zasedání se nepodařilo uzákonit žádná nová omezení. Teď si někteří myslí, že Bush je uvězněn v pozici, která se mu nelíbí, ale z níž není schopen uniknout. Ken Ruberg, předseda republikánského Mainstreamového výboru, což je skupina umírněných členů strany, poznamenává: "Administrativa se nachází v ideologické slepé uličce, ze které bude těžké - ne-li nemožné - se dostat ven.