Poté,
co
před
rokem
téměř
dospěli
k
částečnému
vyrovnání,
se
nyní
akcionáři,
kteří
podali
žalobu
na
Ivana
F.
Boeskyho
a
na
obchodní
společnosti,
které
kdysi
kontroloval,
znovu
blíží
k
urovnání
sporu,
uvedli
lidé
obeznámení
s
případem.
V
průběhu
několika
příštích
týdnů
se
očekává,
že
společníci
s
ručením
omezeným
ve
společnosti
Ivan
F.
Boesky
&
Co.
L.
P.
dosáhnou
částečného
vyrovnání
se
společností
Drexel
Burnham
Lambert
Inc.
ohledně
rozdělení
330
milionů
dolarů
v
aktivech
společnosti,
uvedl
jeden
z
nich.
Podle
podmínek
vyrovnání
stáhnou
společníci
s
ručením
omezeným
soudní
žaloby
podané
proti
společnosti
Drexel,
které
nyní
čekají
na
projednání
u
federálního
soudu
v
New
Yorku,
uvedl
další
zdroj.
Právní
zástupci
účastnící
se
jednání
uvedli,
že
strany
jsou
k
dohodě
blíž
než
před
rokem,
kdy
kolovaly
zvěsti
o
bezprostřední
dohodě.
Jeden
zdroj
poznamenal,
že
dohoda
akcionářů
je
"dobře
propracovaná".
Méně
optimističtí
právní
zástupci
však
varovali
před
tím,
že
v
důsledku
nepřehledného
vysokého
počtu
obžalovaných
a
žalobců
s
překrývajícími
se
požadavky
vždy
existuje
možnost,
že
jednání
znovu
ztroskotají.
Dohoda
akcionářů
by
poskytla
první
odškodnění
tisícům
jednotlivců
a
institucí
uvádějícím
ztráty
v
důsledku
nedovoleného
obchodování
společnosti
Boesky
&
Co.,
která
kdysi
bývala
největším
arbitrážním
fondem
ve
Spojených
státech.
Žalující
stranou
jsou
investoři,
kteří
kupovali
a
prodávali
cenné
papíry,
s
nimiž
obchodoval
pan
Boesky
a
jeho
obchodní
společnosti.
Někteří
tvrdí,
že
utrpěli
ztráty,
protože
prodávali,
zatímco
on
nakupoval,
a
další
zase,
protože
kupovali,
zatímco
on
prodával.
Akcie,
o
něž
se
v
žalobách
akcionářů
jedná,
zahrnují
společnosti
Union
Carbide,
RJR
Nabisco,
American
Natural
Resources,
Boise
Cascade
Corp.,
General
Foods
Corp.,
Houston
Natural
Gas
a
FMC
Corp.
U
federálního
soudu
v
New
Yorku
u
soudce
okresního
soudu
Miltona
Pollacka
bylo
podáno
přinejmenším
27
skupinových
žalob
akcionářů.
Mezi
obžalovanými
je
pan
Boesky,
dále
nyní
již
zaniklá
společnost
Ivan
F.
Boesky
&
Co.,
Boeskyho
hlavní
upisovatel,
společnost
Drexel
Burnham
a
společnost
Cambrian
&
General
Securities
PLC,
britský
investiční
fond,
který
kdysi
Boesky
kontroloval.
Jedinci
obeznámení
s
jednáními
uvedli,
že
projednávané
částečné
vyrovnání
by
vyřadilo
Boeskyho
společný
podnik,
britský
fond
a
pana
Boeskyho
z
řad
obžalovaných,
zatímco
společnost
Drexel
a
další
obžalovaní
by
zůstali.
Charles
Davidow
z
washingtonské
právnické
firmy
Wilmer,
Cutler
&
Pickering,
která
v
této
záležitosti
Boeskyho
zastupuje,
pouze
sdělil:
"Jednání
probíhají.
Prozatím
nebylo
dosaženo
žádné
dohody."
Je
to
tři
roky,
co
Boesky,
který
je
nyní
ve
vězení,
souhlasil,
že
zaplatí
pokutu
ve
výši
100
milionů
dolarů
na
pokrytí
vládních
výdajů
plynoucích
z
toho,
že
nelegálně
obchodoval
na
základě
důvěrných
neveřejných
informací.
Z
této
částky
vyhradila
vláda
fond
o
50
milionech
dolarů
pro
ty
žalobce,
kteří
mohou
dokázat
finanční
ztráty.
Podle
Williama
Orbeho,
právního
zástupce
ze
společnosti
Grais
&
Richards,
u
níž
jsou
peníze
uloženy,
čítal
fond
ke
30.
září
60,5
milionu
dolarů.
Nezávisle
na
tom
vedli
právní
zástupci
asi
42
společníků
s
ručením
omezeným
vážné
diskuze,
které
by
mohly
vést
k
rozdělení
aktiv
obchodních
společností.
Mezi
společníky
s
ručením
omezeným
patří
pojišťovny,
finanční
instituce
a
individuální
investoři.
Dohoda
se
společností
Drexel
ohledně
investic
společníků
s
ručením
omezeným
je
klíčový
krokem
k
získání
peněz
nazpět.
Je
tomu
tak
proto,
že
soud
v
Delaware
na
začátku
roku
prohlásil,
že
společnost
Drexel
má
nárok
na
znovunabytí
peněz
před
tím,
než
je
obdrží
společníci
s
ručením
omezeným,
případně
ve
stejnou
dobu
jako
oni.
Společníci
s
ručením
omezeným
dluží
společnosti
Drexel
20
milionů
dolarů.
Jedinec
obeznámený
s
jednáními
řekl,
že
investice,
které
by
společníci
s
ručením
omezeným
nezískali
ze
330
milionů
dolarů
v
aktivech
společností,
obdrží
z
restitučního
fondu
čítajícího
350
milionů
dolarů
pocházejících
z
vyrovnání
společnosti
Drexel
s
vládou
v
prosinci
1988.
Společnost
Drexel
připustila
vinu
v
šesti
bodech
obžaloby
a
zaplatila
650
milionů
dolarů,
z
čehož
350
milionů
dolarů
bylo
uloženo
pro
akcionáře
a
další
žalující
včetně
společníků
s
ručením
omezeným
tvrdících,
že
je
společnost
Drexel
poškodila.
UVĚZNĚNÝ
AFROAMERICKÝ
aktivista
vyhrál
bitvu
proti
Soudce
okresního
soudu
Robert
P.
Patterson
jr.
nařídil
FBI,
aby
začala
okamžitě
řešit
žádost
Hermana
Benjamina
Fergusona
o
vydání
dokumentů,
týkajících
se
jeho
vyšetřování
ze
strany
FBI
v
60.
letech.
FBI
uvedla,
že
žádost
nemůže
začít
řešit
dřív
než
v
červnu.
Pan
Ferguson,
kterému
je
68
let,
v
roce
1970
uprchl
ze
Spojených
států
poté,
co
vyčerpal
veškeré
možnosti
odvolání
po
svém
odsouzení
za
spoluúčast
na
přípravě
vraždy
v
roce
1968.
Na
začátku
tohoto
roku
se
obrátil
na
úřady
v
New
Yorku.
Trvá
na
tom,
že
informace
z
FBI
mu
pomohou
vyvrátit
usvědčení
z
roku
1968
a
zrušit
obžalobu
kvůli
tomu,
že
porušil
pravidla
propuštění
na
kauci.
Jeho
advokáti
tvrdí,
že
byl
FBI
a
newyorskou
policií
falešně
obviněn
v
rámci
kampaně
za
likvidaci
hnutí
za
zrovnoprávnění
černochů
v
60.
letech.
Vzhledem
k
tomu,
že
federální
Zákon
o
svobodě
informací
nebyl
v
té
době
ještě
uzákoněn,
nebyla
FBI
povinna
podávat
informace
o
svém
vyšetřování,
když
se
pan
Ferguson
v
60.
letech
proti
rozsudku
odvolal.
Avšak
u
federálního
soudu
na
Manhattanu
uvedl
soudce
Patterson,
že
by
záznamy
FBI
mohly
ukázat,
že
zatčení
pana
Fergusona
bylo
výsledkem
pochybných
právních
praktik.
Soudce
řekl,
že
kdyby
se
při
vydávání
dokumentů
řídili
navrhovaným
časovým
rozvrhem
FBI,
"došlo
by
k
více
než
ročnímu
zpoždění
a
obžalovaný
by
si
do
doby,
než
by
obdržel
spisy,
zatím
odseděl
asi
dvě
třetiny
z
minimální
sazby
3,5
let".
Asistent
státního
zástupce
Gabriel
W.
Gorenstein,
zastupující
v
tomto
případu
FBI,
uvedl,
že
dosud
nebylo
učiněno
rozhodnutí
o
odvolání
proti
nařízení
soudce.
FEDERÁLNÍ
SOUDY
NALÉHAJÍ
na
snížení
nákladů
a
zkrácení
prodlení
v
soudních
sporech.
Studie
vypracovaná
komisí
při
ústavu
Brookings
Institution
uvádí,
že
Kongres
by
měl
od
soudů
požadovat
sestavení
plánů.
Tato
studie
byla
iniciována
předsedou
senátního
Justičního
výboru
Josephem
Bidenen
(demokratem
za
Delaware).
Skupina
odborníků
z
Washingtonu,
D.
C.
doporučuje,
aby
soudy
přijaly
odlišné
"stupně
řešitelnosti"
pro
různé
druhy
sporů,
aby
tak
oddělily
projednávání
velmi
složitých
sporů
od
jednodušších.
Složité
případy,
například
antitrustové
spory
a
řada
obchodních
rozepří,
by
spadala
pod
bedlivý
dohled
federálních
soudců,
aby
předběžná
líčení
nebyla
přerušena.
Standardní
případy
by
vyžadovaly
menší
pozornost
soudců
a
rychle
řešitelné
případy
by
tak
mohly
být
projednány
rychle.
Studie
rovněž
uvádí,
že
by
si
každý
federální
soud
měl
stanovit
přísné
časové
limity
pro
předsoudní
výměnu
dokumentů
a
důkazů,
které
by
trvaly
v
rozmezí
do
100
dní
pro
rychle
řešitelné
případy
až
po
18
měsíců
při
složitých
sporech.
Ve
studii
se
rovněž
poznamenává,
že
by
si
federální
soudy
měly
stanovit
pevné
termíny
stání
již
na
začátku
celého
procesu.
Studie
uvádí,
že
při
využití
místních
znaleckých
posudků
a
zvyklostí
by
Kongres
měl
od
každého
z
94
federálních
okresních
soudů
požadovat,
aby
přijaly
vlastní
plán
na
urychlení
občanskoprávních
řízení
a
snížení
výše
jejich
nákladů.
Ačkoli
některá
doporučení
studie
připomínají
doporučení,
k
nimž
došly
i
podobné
projekty,
složení
komise
bylo
neobvykle
různorodé,
čímž
její
úsilí
nabylo
na
významu.
V
komisi
zasedali
právníci
z
občanských
hnutí
a
spotřebitelských
skupin,
právníci
žalujících
stran,
obhájci
žalovaných,
firemní
právníci
a
profesoři
práv.