Společnost
International
Business
Machines
Corp.
uvedla,
že
v
rámci
své
snahy
o
podporu
amerického
polovodičového
průmyslu
souhlasí
s
účastí
společnosti
Motorola
Inc.
na
výzkumném
projektu
v
oblasti
polovodičů.
Společnost
IBM,
která
vydala
toto
prohlášení
při
otevření
zdejšího
výzkumného
centra,
uvedla,
že
pozvala
k
účasti
také
mnoho
dalších
společností
včetně
některých
evropských.
Jack
Kuehler,
prezident
společnosti
IBM,
řekl,
že
společnost
IBM
uvažuje
také
o
tom,
že
by
jiným
společnostem
dovolila
zapojit
se
do
dalších
prací
na
polovodičích,
ale
odmítl
být
konkrétnější.
Společnost
IBM,
která
před
rokem
prohlásila,
že
vyzývá
společnosti,
aby
se
zapojily
do
některých
prací
na
polovodičích,
se
stala
mnohem
otevřenější
ohledně
své
technologie,
když
se
pokusila
sjednotit
americký
průmysl,
aby
se
mohl
postavit
Japonsku,
které
v
současné
době
dominuje
trhu
s
čipy
s
dynamickou
pamětí
s
libovolným
přístupem
(DRAM).
Společnost
IBM
sídlící
v
Armonku
ve
státě
New
York
sice
vyrábí
velké
množství
pamětí
DRAM,
které
používá,
ale
nevyrábí
zařízení
potřebné
k
výrobě
těchto
čipů.
A
společnost
IBM
se
strachuje,
že
pokud
americké
polovodičové
společnosti
nebudou
doma
vyrábět
dostatek
paměťových
čipů
na
to,
aby
američtí
výrobci
zařízení
zůstali
životaschopní,
ovládne
Japonsko
také
trh
s
těmito
zařízeními.
Společnost
IBM
se
obává,
že
kvůli
bankrotu
amerických
výrobců
zařízení
by
zůstala
závislá
na
mnoha
japonských
společnostech,
které
s
ní
soupeří
i
v
jiných
oblastech
trhu.
Společnost
IBM
také
uvedla,
že
očekává,
že
bude
profitovat
z
odborných
znalostí,
které
může
společnost
Motorola
s
dalšími
společnostmi
přinést,
aby
se
vyřešily
vážné
problémy
týkající
se
výroby
polovodičů.
Společnost
IBM
se
již
podílí
na
jednotném
programu
celého
odvětví
vylepšit
technologii
výroby
polovodičů.
Společnost
IBM
prohlásila,
že
očekává,
že
celoodvětvové
programy
začnou
převládat,
protože
výroba
polovodičů
se
stala
tolik
nákladnou.
Nejmodernější
továrna
stála
v
polovině
70.
let
40
milionů
dolarů,
dnes
ale
stojí
500
milionů
dolarů,
protože
technologie
je
velmi
složitá.
A
společnost
IBM
uvedla,
že
očekává
další
růst
nákladů.
Společnost
IBM,
která
prohlásila,
že
společnost
Motorola
nyní
platí
pouze
minimální
poplatek,
aby
kryla
21měsíční
dohodu,
přiznala,
že
některé
společnosti
odmítly
její
pozvání
k
účasti.
Uvedla
však,
že
to
bylo
hlavně
proto,
že
projekt
až
do
poloviny
90.
let
nemusí
nést
ovoce.
Společnost
IBM
řekla,
že
se
domnívala,
že
v
průběhu
projektu
se
o
něj
začne
zajímat
více
společností.
Projekt,
do
kterého
je
zapojena
i
společnost
Motorola,
se
týká
technologie
zvané
rentgenová
litografie,
která
se
ukazuje
jako
rozhodující
pro
budoucí
generace
paměťových
čipů.
V
současné
době
se
čipy
vyrábějí
zářením
světla
přes
filtr,
čímž
se
na
čipu
vytvoří
obraz,
podobně
jako
fotoaparát
vyrábí
obraz
na
filmu.
Detaily
na
čipu
ale
dnes
musí
být
mimořádně
jemné
a
vlnové
délky
rovnoměrného
ultrafialového
světla
jsou
příliš
dlouhé,
takže
obrazy,
které
kreslí,
mohou
být
dost
rozmazané
-
stejně
jako
by
někdo
s
tlustým
štětcem
mohl
udělat
širokou
čáru,
ale
s
namalováním
tenké
by
měl
potíže.
Rentgenové
paprsky
se
naproti
tomu
pohybují
rovněji
a
mohou
být
zaostřeny
přesněji
než
světlo.
Problémy
jsou
ovšem
i
s
rentgenovými
paprsky.
Mohou
způsobovat
křehkost
filtrů
a
potom
procházet
skrz
materiál,
přes
který
by
neměly.
Za
předpokladu,
že
se
tyto
problémy
dají
překonat,
by
však
rentgenové
paprsky
měly
dovolit
výrobu
čipů,
které
by
se
mohly
blížit
miliardě
bitů
informací
-
250krát
více,
než
je
obsaženo
ve
čtyřmegabitových
čipech,
které
právě
přicházejí
na
trh,
a
milionkrát
víc,
než
bylo
možné
v
polovině
70.
let.