V
boji
prověření
japonští
průmysloví
manažeři
zde
vždy
povzbuzují
nervózní
nováčky
příběhem
o
prvních
z
jejich
krajanů,
kteří
navštívili
Mexiko,
o
lodi
plné
samurajských
bojovníků
zaváté
na
břeh
před
375
lety.
"Od
začátku
to
vyžadovalo
muže
s
mimořádnými
vlastnostmi,
aby
v
Mexiku
uspěli,"
prohlašuje
Kimihide
Takimura,
prezident
jednotky
Kensetsu
Engineering
Inc.
skupiny
Mitsumi.
Zde
v
tomto
novém
centru
pro
japonské
montážní
závody,
právě
přes
hranici
od
San
Diega,
je
obrat
závratný,
infrastruktura
odbytá,
byrokracie
vysoká.
Dokonce
i
popracovní
flámy,
"karaoke"
bary,
ve
kterých
japonští
flamendři
zpívají
na
reprodukovanou
hudbu,
jsou
od
mocného
hudebního
svazu
Mexika
zakázány.
Nicméně
20
japonských
společností,
včetně
takových
gigantů
jako
jsou
firmy
Sanyo
Industries
Corp.,
Matsushita
Electronics
Components
Corp.
a
Sony
Corp.
založilo
ve
státě
Severní
Baja
California
obchody.
Udržet
Japonce
šťastné
bude
jeden
z
nejdůležitějších
úkolů,
které
budou
stát
před
vůdcem
konzervativců
Ernestem
Ruffem,
až
1.
listopadu
nastoupí
do
úřadu,
jako
první
opoziční
guvernér
v
moderní
historii
Mexika.
Mexiko
se
svou
zoufalou
potřebou
investic
a
Japonsko
se
svým
obrovským
rozpočtovým
přebytkem
by
se
mohly
jevit
jako
dokonalá
kombinace.
Ale
tyto
dvě
země
zůstávají
rozdělené
kulturní
bariérou
širší
než
oceán.
Konzervativní
japonští
investoři
jsou
odrazováni
tím,
co
považují
za
omezující
investiční
předpisy
a
uvolněné
pracovní
návyky
v
Mexiku.
Z
pohledu
Mexičanů
holedbavá
taktika
metodických
japonských
manažerů
neznamená
nic
v
zemi,
kde
rčení
praví,
že
"neexistují
žádná
pevná
pravidla."
S
5
%
z
celkového
množství
investic
je
Japonsko
v
Mexiku
pouze
čtvrtým
největším
zahraničním
investorem.
To
je
pouze
1
%
z
celkových
peněz,
které
Japonsko
investovalo
v
zahraničí.
Mexický
prezident
Carlos
Salinas
de
Gortari
by
to
rád
změnil.
Tento
mladý
prezident
tak
obdivuje
japonskou
disciplínu,
že
své
děti
posílá
do
japonské
školy
v
Mexico
City.
Od
japonské
vlády
již
vyšvindloval
půjčku
ve
výši
2
miliard
dolarů.
Ale
Mexiko
naléhavě
potřebuje
větší
pomoc.
Nepopulární
ústavní
revoluční
strana
pana
Salinase,
čili
PRI,
stojí
před
volbami
do
kongresu
v
roce
1991.
Aby
PRI
měla
šanci,
musí
si
pan
Salinas
pospíšit
s
ekonomickým
programem,
s
kterým
byl
až
dosud
úspěšný
při
snižování
inflace
a
zajišťování
mírného
ekonomického
růstu.
Ale
udržení
klíčových
částí
jeho
strategie
-
stabilní
úrokové
míry
a
vyšší
úrovně
dovozu
-
pohltí
obrovské
částky
ze
zahraničních
peněz.
Pan
Salinas
potřebuje
velký
příliv
investic
-
rychle.
Problém
je,
že
japonské
podniky
činí
rozhodnutí
výhledově
daleko
dopředu
na
nadcházející
měsíce,
což
tak
těžce
doléhá
na
pana
Salinase.
"Japonci
do
Mexika
přijdou,
ale
ne
okamžitě,"
říká
Kazushige
Suzuki,
generální
ředitel
Organizace
japonského
zahraničního
obchodu
v
Mexiku.
Pokud
ne
nyní,
tak
kdy?
"Když
je
ovoce
zralé,
spadne
ze
stromu
samo,"
říká.
Po
naléhání
je
konkrétnější.
"Velké
japonské
investice
přijdou
možná
za
pět
až
10
let
ode
dneška."
Ryukichi
Imai,
japonský
velvyslanec
v
Mexiku,
souhlasí,
že
Mexiko
je
možná
příliš
nedočkavé.
"Zřejmě
se
nějaká
část
(mexické)
vlády
domnívá,
že
existuje
spousta
peněz
čekajících
za
vraty,
a
že
lehkým
pootevřením
těchto
vrat
se
tyto
peníze
dostanou
do
Mexika.
Nemyslím,
že
toto
je
ten
případ."
Mexičtí
činitelé
trvají
na
tom,
že
japonská
zdrženlivost
je
pouhým
následkem
neznalosti.
"Kvůli
vzdálenosti
jim
chvíli
trvá
ocenit
ekonomickou
stabilitu,
které
jsme
dosáhli,"
říká
jeden
ekonom
-
zákonodárce.
Mexiko
vysílá
do
Japonska
množství
deputací
a
hledá
významné
průlomové
investice
v
telekomunikačním,
petrochemickém
či
turistickém
průmyslu.
Doufá
se,
že
další
Japonci
by
pak
následovali
toho
prvního.
Ale
japonští
investoři
tvrdí,
že
jejich
neochota
investovat
pramení
nejen
z
obav
z
ekonomického
výhledu
Japonska,
ale
také
z
výhrad
k
nedávno
přepracovanému
investičnímu
zákonu
v
Mexiku.
Neschopné
dostat
nový
zákon
skrze
kongres
se
silným
levým
blokem,
Mexiko
provizorně
použilo
nařízení
existujícího
zákona.
To
vytvořilo
zvláštní
dvacetiletá
svěřenectví,
aby
se
cizincům
umožnilo
100%
vlastnictví
v
některých
kdysi
mrtvých
odvětvích.
Také
to
přineslo
rafinované
použití
sémantiky
a
přejmenovalo
na
nestrategická
odvětví
něco,
co
bývalo
národní
doménou.
"Tyto
prostředky
neposkytují
našim
šéfům
v
Japonsku
dostatečnou
jistotu,"
říká
Yasuo
Nakamura,
představitel
Japonské
průmyslové
banky.
Pan
Nakamura
uvádí
případ
zákazníka,
který
chce
vystavět
gigantický
turistický
komplex
ve
státě
Baja
a
osm
let
se
snažil
přelstít
mexická
omezení
ohledně
vlastnění
nemovitostí
na
pláži
cizinci.
Mohl
by
pláž
používat
jako
svěřený
majetek,
ale
místo
toho
se
snaží,
aby
se
jeho
vnuk
stal
naturalizovaným
Mexičanem,
a
tak
jeho
rodina
získala
přímou
kontrolu.
Někdo
tvrdí,
že
největší
nadějí
pro
Mexičany
je
upoutání
pozornosti
Japonska
propagováním
jednoho
odvětví,
které
se
Japoncům
zřejmě
líbí
-
hraničních
montážních
závodů,
známých
jako
"maquiladoras,"
které
jsou
otevřeny
100%-nímu
zahraničnímu
řízení.
"Musíme
udělat
více,
abychom
pomohli
Japoncům
tady
ve
státě
Baja,
pokud
po
nich
chceme,
aby
investovali
i
jinde,"
říká
pan
Ruffo,
který
byl
právě
zvolen
guvernérem
Národní
strany
akce
a
sám
je
úspěšným
obchodníkem.
Provozovatelé
podniků
jsou
povzbuzeni
slibem
pana
Ruffa,
že
odstraní
korupci
spojovanou
s
představiteli
vládnoucí
strany.
Ale
pan
Ruffo
se
obává,
že
ještě
větší
problém
by
mohla
být
celní
ochrana
USA,
kde
se
někteří
politici
staví
proti
tomu,
co
považují
za
japonskou
snahu
proniknout
na
americký
trh
zadním
vchodem.